Prohlídka Crew Dragonu Endeavour s astronauty na oběžné dráze (s českými titulky)
SpaceX jako první soukromá firma v historii na konci května vynesla astronauty na oběžnou dráhu. Bob Behnken a Doug Hurley následně dvakrát živě vysílali z orbity a provedli diváky interiérem kosmické lodi Crew Dragon, kterou pojmenovali Endeavour. Loď je jako první na světě vybavena dotykovými displeji a dalšími zajímavými prvky. Crew Dragon teoreticky uveze až sedm lidí, ale při testovací misi DM-2 letěli jen dva (plus černý pasažér Tremor), takže měli dost prostoru i na provedení salta. Astronauté dále prozradili, co všechno na orbitě dělali a jak se jim spalo.
Tip: Další informace o tom, jak probíhala mise DM-2 najdete v našem nedávném článku.
Další přeložená videa o firmách Elona Muska s českými nebo slovenskými titulky najdete zde.
Pekné, ale keď spomínali mesiac napadlo ma.”That’s no moon. It’s space station.” 🙂
Ohledně toho ovládání lodě přes display, nevíte někdo jak je možné, že klikání tlačítek (obrazně řečeno + a -) je přesnější nebo lepší než pákový ovladač ala Joistick?
Hrozně by mě to zajímalo. Moc děkuju.
no je to presnejsie lebo kazdy klik ma presne definovanu hodnotu kroku, pri pakovom ovladaci zalezi od sikovnosti obsluhy ake presne to ovladanie bude
Ok, něco takového mě napadlo, ale pořád mi připadalo jednodušší držet něco v ruce na co se nemusím divat a očima sledovat cíl než klikat nahoru, dolů, atd..a pořád se ujistovat, že klilam správně. Je pravda, že ty korekční motory mají tuším neměnny výkon a “intenzita„ se spíše řídí jejich délkou běhu, že?
Oni neřídí… oni nastavují tempomat.
Respektive nastavují 6 tempomatů a ty tempomaty umí i záporné hodnoty (couvat).
A… v podstatě mají na to hromadu času.
Na zkus si to:
https://iss-sim.spacex.com/
Zkus to pod 10 minut 🙂
Neni ten docking automatizovany?
Tak umí to i bez lidí na palubě (pokud teda Ripley v DM-1 nebyla víc, než se zdálo).
I teď dokoval automat.
(Ale šlo by to i ručně, kdyby bylo třeba).
Spíš jim šlo o redukci počtu tlačítek a příslušné kabeláže. Co tam není, nepokazí se. No a asi se i jednodušeji implementují nové funkce.
A stran přesnosti… Tuším, že i když jsou někde joysticky, tak signál (třeba k ventilům) je dál veden digitálně. Takže je to prašť jak uhoď.
Tam je toho povícero. Je třeba si uvědomit, že jsme ve vesmíru … a vesmír je sviňa 3D. (Doporučuji Futuramu a “peace ring”.
Takže, co všechno se u lodi ovládá:
X – otáčení lodi vpravo / vlevo (yaw)
Y – otáčení lodi nahoru / dolů (pitch)
Z – otáčení lodi podél podélné osy doleva/doprava (roll)
X – posun celé lodi bez rotace vlevo/vpravo
Y – posun celé lodi bez rotace nahoru / dolů
Z – posun celé lodi podél podélné osy vpřed a vzad
V CD ovládají tlačítky rychlost kteréhokoliv z těch pohybů tak, že prostě tlačíky nastaví rychlost daného pohybu a počítač už zařídí, aby to aktuátor provedl (zařídil zrychlení po potřebnou dobu). A takto můžeš ovládat tolik pohybů najednou, kolik se ti ergonomicky vejde (navíc může mít předdefinovaná “makra” – například pro nastavení daného pohybu na nulu, na 50% – nebo jak to mají v CD – nahrubo / najemno). Takové ovládání zahrnuje plnou setrvačnost stavu – tzn. nastavíš stav a ten zůstane, dokud ho nezměníš.
U kniplu …. trochu záleží na filozofii toho, co chceš ovládat – jestli chceš polohou ovládat výsledek (podobně jako výše u CD) nebo intenzitu změny parametru (v podstatě zrychlení v daném parametru – de facto co bude dělat příslušný aktuátor).
Pokud intenzitu změny parametru (čím více pohnu v ose – tím rychleji se bude parametr měnit, a když vrátím páku do středu, tak se změna zastaví, ale parametr se nevynuluje) – v podstatě řídíš aktuátor (řídíš míru zrychlení):
Pokud výsledek (čím více pohnu v ose – tím větší parametr se nastaví, a když vrátím páku do středu, tak se parametr vynuluje).
JENŽE: Knipl má jen 2 osy – což znamená, že najednou můžeš ovládat jen 2 z pohybů nahoře… a to ještě jen “druhově” stejných (tzn. najednou jedním kniplem budeš moct ovládat jen například posun vlevo/vpravo+posun nahoru dolů … ale nemůžeš ovládat například posun vlevo/vpravo a roll zároveň…). Takže si musíš pomáhat – přidáváním dalších “os” – buď fyzickým přidáním dalších os (další knipl, další páka, další tlačítka :)), a nebo musíš používat virtuální osy – modifikátory (tlačítko, které přepne ovládání například z yaw/pitch na posun … nebo na roll. Což se ovšem nedobře snáší s tím “nastavováním výsledku” (představ si, že potřebuješ třeba najednou roll doleva a posun celé lodi doprava)… takže ono to ve výsledku není zrovna ergonomický zázrak…
Jako šlo by to, ale když už to celé stejně řídí počítač … tak zadávání pokynů počítači tímto způsobem je trochu krkolomné.
Asi jste nikdy nedrzel v ruce SPACEPILOT. Ten jednim klobouckem zvlada translaci i rotaci a navic jeste pohyb vpred/vzad. Konstrukteri vedi. Taktilni interfejs je vzdy mnohem lepsi, nez ten dotykovy. Ono to casem taky bude, ale zatim je ten dotykac proste postacujici na to, co se po tom chce. Ale predstavte si s tim manevrovat v realnem case, treba pri boji jako ve stihacce. Nemozne. Knipl displejem nenahradis…
1) Klobouček, tlačítka .. to máš v těch položkách “musíš si pomáhat přidáváním dalších os”.
2) U v podstatě impulsního řízení, kde máš mezi jednotlivými impulsy čas klidně v desítkách sekund …
Knipl displejem nenahradíš… záleží na účelu. Zkus si nastavit cíl v mapě kniplem…
Že já vůl…
Tohle je vesmír a ne starwars.
Máš nekonečnou setrvačnost … co nerozjedeš, nemusíš brzdit. Což znamená, že všechno děláš s minimálními impulzy – a pak si prostě počkáš (zvláště když potřebuješ jemné manévrování).
Lehce do toho kopneš z jedné strany … a pak minutu čekáš než se dokončí pohyb – a kopneš do toho z druhé strany, aby se pohyb zastavil…
To kopnutí – je zlomek sekundy. Čekání jde do desítek sekund. Co tam chceš dělat s kniplem?
Moc pěkné, děkuji za nás starší ročníky, co zvládáme spíše přenosy ze Sojuzu 🙂
Rogozinovi trochu ruply nervy a začal přirovnávat Soyuz k renesančním dílům.
http://en.roscosmos.ru/21511/
Měl by se uklidnit, jinak mu praskne žilka. Takhle nabourané ego se moc často nevidí.
Teda napsal toho hodně, ani to nestíhám číst. Akorát jsem se pozastavil nad tím jak stále staví a plánují dodat svoje ruské moduly na ISS. Spíš by se měli stydět, že mají zpoždění přes deset let a komponentům nauky už dochází životnost 🙂 Za dobu vývoje jejich modulu právě SpaceX stihla celý program Falcon 9 až po vyslání astronautů na ISS a Rogodzin píše že obávat se má jen Boeing 🙂
nauke dochadza papierova zivotnost, inak ju ma rovnaku ako zakladny modul zaria kedze je to jej mladsia sestra a teda vlastne ma o nieco vyssiu zivotnost
a nasa sa nema hanbit za to ze 9 rokov bola odkazana na pomoc toho neschopneho ruska pri vozeni jej astronautou na iss?
velka skoda, ze v 2014 ked usa zacalo novu studenu vojnu s ruskom, rusi nespravili to co navrhoval rogozin a nech si americania lietaju na iss trampolinou. maju bohovske stastie, ze prezidentom ruska je putin lebo byt tak clovek typu rogozin alebo nebodaj zirinovsky tak americania na iss by mali riadne dlhu prestavku
Proč by se měla NASA stydět? To opravdu nebylo tak, že NASA zrušila raketoplány a pak teprve hledala náhradní řešení. První se domluvila s Ruskem a pak až zrušila raketoplány a začala připravovat komerční program. Takže se není za co stydět, protože tohle byl plán.
este, ze sa vzdy da najst vyhovorka aby ti vasi z toho vysli dobre 🙂
Naši? 😀
V té době před ruskou invazí na Krym měli Američané dobré vztahy s Rusama
Precital som si to cele a pride mi to ako keby bol rogozinov strasne ukrivdeny lebo kazdy rusko posiela do kozmonautickeho dochodku a preto trocha ripe do oponentov. Ale vo vela veciach tam pise aj pravdu a historiu na ktoru sa lahko zabuda. SpaceX celkovo zmenilo pristup k mediam a k fanusikov, k publicite a to dost otriaslo mienkou na rusko, ktore toho nezverejnuje vela a teda, nemam info=nic sa nedeje, ale to nieje pravda.