SpaceX pomůže agentuře NASA znovu dobýt Měsíc, bude se podílet na stavbě Gateway i dopravě astronautů
SpaceX se nijak netají tím, že chce na kolonizaci Marsu spolupracovat s dalšími firmami a vládními agenturami. Jak by to mohlo vypadat, ilustrují aktuální vztahy mezi firmou Elona Muska a NASA. Americká kosmická agentura totiž chce v roce 2024 přistát na Měsíci s lidmi v rámci programu Artemis a aby měla vůbec nějakou šanci tento šibeniční termín splnit, úzce spolupracuje se soukromými firmami. A právě SpaceX je jedním z nejvýznamnějších partnerů, který možná nakonec bude mít prsty v mnoha aspektech celého programu Artemis. Nejenže firma pro NASA připravuje upravenou variantu kosmické lodi Starship pro přepravu astronautů na povrch Měsíce, ale také pomůže se stavbou kosmické stanice Gateway a zajistí její zásobování. Ale tím spolupráce mezi SpaceX a NASA na lunárních aktivitách rozhodně nekončí.
Stanice Gateway
Gateway je plánovaná kosmická stanice, která by byla vybudována na oběžné dráze Měsíce a sloužila by jako podpůrný prvek lidských aktivit v rámci programu Artemis. Pro prvotní přistání lidské posádky na měsíčním povrchu sice nakonec nebude potřeba, ale její stavba je stále v plánu. SpaceX se na tomto projektu bude podílet hned v několika ohledech. V první řadě nejspíš pomůže stanici postavit, jelikož se předběžně počítá s tím, že moduly PPE (Power and Propulsion Element) a HALO (Habitation and Logistics) nakonec vynese raketa Falcon Heavy. Dle původních plánů NASA měly oba moduly startovat samostatně na dvou raketách, první v roce 2022 a druhý v roce 2023, ale nakonec mají být vyneseny najednou. Bude to totiž levnější, rychlejší a méně rizikové z hlediska vývoje.
Představa stanice Gateway z března 2019 (Zdroj: NASA)
Okolností, která umožnila NASA změnit plány, se stal zájem SpaceX o získání většího aerodynamického krytu pro své rakety kvůli armádním zakázkám. NASA proto vytvořila tým, který ověřil a potvrdil, že nový aerodynamický kryt SpaceX může být využit pro vynesení obou zmíněných modulů Gateway najednou. Volba rakety pro tuto misi bude oficiálně oznámena až koncem letošního roku, ale v podstatě už teď se počítá s tím, že vítězem výběrového řízení bude Falcon Heavy. Je to totiž momentálně jediná certifikovaná raketa schopná tento náklad vynést a není jisté, že New Glenn nebo Vulcan Centaur by byly k dispozici včas. Start modulů je plánován na listopad 2023.
Oficiální obrázek Falconu Heavy s prodlouženým krytem a obslužnou věží pro vertikální integraci nákladu (Zdroj: SpaceX)
Jakmile bude stanice Gateway v provozu, bude ji potřeba pravidelně zásobovat podobně jako dnes ISS. NASA proto udělala výběrové řízení a letos v březnu ze zaslaných návrhů vybrala řešení SpaceX. To spočívá v nové kosmické lodi Dragon XL vynášené raketou Falcon Heavy. O novém Dragonu se toho však zatím moc neví, ani není jasné, kdy první zásobovací mise proběhne, protože se to bude odvíjet od toho, kdy bude vybudována stanice Gateway. Stejně tak NASA plánuje časem vybrat ještě další firmu, která bude zajišťovat zásobování společně se SpaceX. Zajímavostí je, že Elon Musk naznačil, že by pro zásobování Gateway mohla být místo Dragonu použita Starship. Podrobněji jsme o Dragonu XL a zásobovacích misích psali v tomto článku.
Ilustrační obrázek kosmické lodi Dragon XL po odpojení od druhého stupně Falconu Heavy (Zdroj: SpaceX)
Vynášení nákladu na Měsíc
NASA také v posledních letech navázala spolupráci s několika různými firmami ohledně dopravy vědeckých a technologických experimentů na povrch Měsíce. Jedná se o program CLPS (Commercial Lunar Payload Services) a kromě SpaceX se na něm podílí například Blue Origin nebo Sierra Nevada Corporation, ale i řada menších firem. NASA vždy vyhlásí výběrové řízení pro vynesení nějakého svého nákladu na Měsíc a schválené firmy se mohou o tyto kontrakty ucházet. SpaceX se do programu nejspíš přihlásila se svou lodí Starship, která má o několik řádů větší nosnost než řešení ostatních firem. Zůstává tedy otázkou, jestli vůbec někdy nějaký kontrakt CLPS získá, neboť nejspíš převážně půjde o relativně malé náklady. Příkladem je třeba vozítko VIPER, které v rámci CLPS dopraví na Měsíc společnost Astrobotic v roce 2023. Takovýchto kontraktů bude celá řada a SpaceX se o ně může ucházet také.
Spolupráce na vývoji Starship
SpaceX vyvíjí potenciálně revoluční kosmickou loď Starship, která by měla být schopná dopravovat více než 100 tun nákladu za velmi nízkou cenu. Pro něco takového by pochopitelně našla využití také NASA, a tak když agentura v létě 2019 oznámila, že bude spolupracovat s řadou firem na vývoji technologií užitečných pro lety na Měsíc, mezi těmito firmami bylo také SpaceX. Muskova společnost spolupracuje se třemi středisky NASA na dvou projektech.
Prvním je spolupráce s Kennedyho vesmírným střediskem na „technologiích pro přistávání velkých raket na měsíčním povrchu“ a také „vývoji modelů interakcí mezi spalinami motoru a měsíčním regolitem“. Druhým projektem je spolupráce se středisky Glenn a Marshall na „technologiích potřebných pro přečerpávání pohonných hmot na orbitě, což je důležitým krokem pro vývoj Starship“. Jinými slovy, NASA pomáhá SpaceX zkoumat, jak se Starship přistát na Měsíci a také jak nejlépe provádět dotankování této kosmické lodi na oběžné dráze Země. To je jedna z klíčových vlastností Starship umožňující dopravu značného množství nákladu na Měsíc či Mars.
Upravená kosmická loď Starship pro lunární program Artemis agentury NASA (Zdroj: SpaceX)
Jedná se o vzájemně výhodnou spolupráci, při které však ani jedné straně nevzniká nárok na finanční kompenzaci. To v praxi znamená, že NASA dává SpaceX k dispozici některé své pracovníky a vývojové zázemí, a výměnou za to může v budoucnu využívat získané poznatky a vyvinuté technologie. Dalšími společnostmi, se kterými NASA navázala tento typ spolupráce, jsou velikáni jako Blue Origin, Lockheed Martin nebo Aerojet Rocketdyne, ale také několik malých firem.
Lunární Starship pro astronauty NASA
NASA v dubnu 2020 oznámila, že vybrala návrhy společností Dynetics, Blue Origin a SpaceX, které vyvíjejí systémy pro přistání astronautů NASA na Měsíci v roce 2024 v rámci programu Artemis. SpaceX pro tyto účely navrhla zjednodušenou variantu své kosmické lodi Starship. Ta by po dotankování na oběžné dráze Země dokázala k Měsíci dopravit až 100 tun nákladu a následně by sloužila k přepravě astronautů z oběžné dráhy Měsíce na povrch a zpět.
Upravená kosmická loď Starship pro lunární program Artemis agentury NASA (Zdroj: SpaceX)
Orbitální tankování je dost komplikovaný proces, který nedávno podrobněji popsala prezentace NASA, ze které je tento slajd. Nejdříve bude na nízkou oběžnou dráhu dopravena Starship v konfiguraci pro skladování pohonných látek (o téhle verzi Starship slyšíme poprvé) a její nádrže následně naplní několik dalších Starship v konfiguraci „tanker“. Teprve poté dorazí Starship určená pro přepravu astronautů, dotankuje si metan a kyslík u skladovací Starship a bez posádky odletí na oběžnou dráhu Měsíce. Tam dojde ke spojení s lodí Orion nebo stanicí Gateway a přestupu astronautů do Starship. Loď SpaceX poté přistane na povrchu Měsíce a později opět odstartuje a dopraví astronauty zpět k Orionu.
Dvě propojené lodě Starship při orbitálním tankování (Zdroj: SpaceX)
Nejvýraznějšími změnami oproti normální Starship je absence aerodynamických řídicích ploch a tepelného štítu. Tyto prvky jsou totiž potřeba pouze během návratu na Zemi, ale lunární Starship v tomto případě zůstane na Měsíci a podle Elona Muska může sloužit jako prvotní měsíční základna. Musk však i přesto zároveň plánuje misi, při které by plnohodnotná Starship přistála na povrchu Měsíce s dostatkem paliva pro návrat zpět na Zemi.
Zpomalení lodi před přistáním na Měsíci zajistí motory Raptor, ale ty budou poté vypnuty a finální fáze přistávacího manévru bude využívat nové metanové trysky v horní části lodi. Pokud budou podobné těm, kterými měla být původně vybavena raketa BFR (předchůdce Starship), podle Muska by měly mít blíže ke spalovací komoře Raptoru než SuperDraca. Palivo by do nich bylo vháněno tlakem v nádrži, aby se dosáhlo co nejrychlejší reakce (nevzniká zpoždění kvůli roztáčení turbočerpadla).
Důvodem nutnosti přistávat pomocí slabších metanových trysek je to, že Raptory mají tak vysoký tah, že například podle Roberta Zubrina by to znemožnilo přistání na neupraveném povrchu Měsíce. Proud spalin by v podstatě vyfoukal kráter v regolitu a loď by se po přistání převrhla. Zároveň by byl měsíční prach natolik urychlen, že by se mohl dostat až na orbitu Měsíce, což by způsobilo další komplikace. SpaceX proto už nějakou dobu studuje vliv spalin na měsíční regolit během přistání Starship ve spolupráci s NASA (viz výše). Metanové trysky jsou řešením tohoto problému a byly by použity také při startu z měsíčního povrchu na orbitu. Všechny tyto informace potvrdil Nick Cummings ze SpaceX v nedávno odvysílaném podcastu na kanálu Deep Astronomy. Loď také bude vybavena funkcemi zabraňujícím převrhnutí při přistání. Mohlo by jít o nohy schopné kompenzovat nerovnosti povrchu nebo již zmíněné metanové trysky. Jak by přistání mohlo vypadat, ukazuje následující neoficiální animace:
Podrobněji jsme o lunárních plánech SpaceX ve spolupráci s NASA psali v samostatném článku. Od jeho vydání se však kromě vyjasnění situace kolem metanových trysek objevilo pár dalších nových informací. NASA se například v jedné své prezentaci podělila o přehled slabin a rizik návrhů jednotlivých firem, které vyvíjejí systém pro přistání astronautů na Měsíci. V případě lunární Starship agentura identifikovala tato potenciální rizika:
- Mnoho vysoce komplikovaných operací, které musejí proběhnout v rychlém sledu a zahrnují starty, setkání lodí a tankování na orbitě
- Fáze vývoje navrženého řešení
- Vývoj komplexních integrovaných pohonných systémů
- Nástup a výstup astronautů by probíhal vysoko nad povrchem Měsíce
Analýza NASA ohledně potenciálních rizik navržených systémů pro přistání astronautů na Měsíci (Zdroj: Eric Berger)
Podívejme se na jednotlivé body podrobněji. Bod 1 se týká toho, že Starship musí být před letem za oběžnou dráhu Země dotankována na orbitě pomocí několika dalších Starship. K problematice orbitálního tankování se nedávno vyjádřil Elon Musk, podle kterého má SpaceX hodně zkušeností s orbitálními manévry a dokováním u ISS. Tankování Starship by prý mělo být teoreticky jednodušší. Ovšem už jen to, že bude potřeba provést několik startů různých typů Starship během relativně krátké doby, rozhodně nebude lehkým úkolem.
Bod 2 se týká toho, že Starship a další technologie potřebné pro úspěšný let na Měsíc jsou stále v relativně rané fázi vývoje. Každopádně tohle riziko NASA uvádí i u zbylých dvou návrhů společností Blue Origin a Dynetics.
U třetího bodu si nejsem jistý, jestli se týká hlavního motoru Raptoru, metanových trysek nebo obojího, každopádně NASA má obavy ohledně nutnosti vývoje pohonných systémů i u návrhů zbylých dvou firem.
Čtvrtý bod se odvíjí od faktu, že astronauté by se ze Starship dostávali na povrch Měsíce pomocí poklopu, který se nachází ve výšce 26 metrů. Bylo by tedy potřeba využít nějaký výtah nebo podobný systém. A ten je pochopitelně komplikovanější a náročnější na vývoj než relativně jednoduchý žebřík, který plánují využít zbylé dvě firmy.
-
- Neoficiální průřez lunární variantou kosmické lodi Starship (Autor: Rocket Posters)
-
- Neoficiální průřez lunární variantou kosmické lodi Starship (Autor: Rocket Posters)
SpaceX prozatím dostane od NASA 135 milionů dolarů na vývoj lunární Starship, ale jedná se o teprve první fázi kontraktu. Příští rok agentura posoudí pokroky, kterých tři vybrané firmy dosáhly ve vývoji svých přistávacích modulů, a buď některé firmy z programu vyřadí, nebo všem poskytne dodatečné finance na další vývoj. Co se týče konkurenčního boje mezi vybranými firmami, Elon Musk doufá, že se na Měsíci podaří přistát aspoň některé z nich, i když třeba Starship nebude první.
Jak vidíte, SpaceX se nakonec bude na programu Artemis podílet nemalou mírou. Své astronauty má NASA dopravit ze Země k Měsíci pomocí vlastní kosmické lodi Orion a rakety SLS, avšak neustálé odklady tohoto nosiče ohrožují harmonogram celé Artemis. NASA proto loni zkoumala možnost vynesení Orionu na raketě Falcon Heavy. Analýza došla k závěru, že by to bylo možné, ale byly by potřeba úpravy rampy LC-39A kvůli zavedení infrastruktury pro tankování vodíku a také vertikální integraci Orionu k Falconu Heavy. Zatím se však jedná jen o jakýsi teoretický záložní plán pro případ dalších odkladů rakety SLS. Ta měla původně mít premiéru v roce 2016, ale nakonec odstartuje nejdříve koncem roku 2021, a to jen za předpokladu, že od teď všechno půjde bez zádrhelů, což asi není moc pravděpodobné.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
NASA Awards Contract to Launch Initial Elements for Lunar Outpost | NASA
Nech mě aspoň dopsat o tom článek 🙂 Prosím 🙂
Já se omlouvám. Dokonce jsem to pak zahlédl i jako update u Falconu Heavy, takže jsem nebyl ani originální … 🙂
Těším se.
Nemáš se za co omlouvat :-), však se nic neděje 😀
Díky za článek.
Mi to připadá celé postavené “na hlavu”.
Starship o nosnosti 100 t bude zásobovat Gateway cca několika tunami. Těch 100 t by se asi na celou Gateway ani nevešlo.
Podobně bude Starship dokovat u Orionu aby převzal 2-3 kosmonauty a dopravila je na Měsíc, když je podle Muska dopravit 100 lidí na Mars, nebo dopravit ty 2-3 na Měsíc k tomu desítku tun nákladu.
To si z nás dělají srandu?
Starship nebude zásobovat Gateway na to je Dragon XL. NASA hledala lander. To že je ten od Spx tak megalomanský není problém NASA.
Vycházel jsem z toho, že v článku je uvedeno, že Musk pro zásobování Gateway uvažuje použít místo Dragonu přímo Starship.
Musk toho naplácá hodně, ale realita je potom jiná.
Myslím, že Dragon XL SpaceX navrhla, aby tam měli něco s velkou šancí na úspěch v soutěži, že pokud NASA bude chtít jim to postaví, ale jakmile budou mít SHS odzkoušenou, tak řeknou “Hele, můžeme vám vyvinout a postavit Dragon XL, ale bude vás to stát to na čem jsme se domluvili, nebo tady máme Starship, která nám už na orbitu vynesla pár tisíc starlinků, obletěla měsíc s umělci a nejen že ušetříte peníze daňových poplatníků na vývoj, ale dostanete bonusovou nosnost za nižší cenu za start, tak co, přijmete tuhle změnu?”
Pravděpodobně to bude obráceně. Vyvinout Dragon XL bude pravděpodobně výrazně jednodušší než dovyvinout SHS. Prostě je to “Dragon na steroidech”. Budou létat s FH a DragonXL a až bude SHS, tak řeknou, že tímhle by to šlo taky a s větší kapacitou. Cenu nastaví podle situace na trhu …
Já nepsal, co bude snazší vyvinout. Ale o tom že SHS chtějí mít tak jako tak a prostředky na vývoj neberou z NASA. Dragon XL byl veřejně oznámen kdy? letos? První start nebude dřív než v roce 2024, Dear moon je plánován stále na 2023. Tedy Pokud by vše na obou stranách šlo podle plánu, tak starship v roce 2024 (start Dragon XL) bude mít už rok po svém pilotovaném letu kolem měsíce, takže část investic do vývoje a testů se nemusí konat. Prostě by skončili po domluvě s NASA, že by jim navrhly paralelně vyvinutou lepší loď, Dragon XL zařadily vedle Falcon 5 k ukončeným projektům. V okamžiku uskutečnění Dear moon skutečně nevidím smysl v pokračování vývoje horší lodě. Byť samozřejmě SHS je moc riskantní, a tak ji nemohly přihlásit rovnou. Dragon XL budou vyvíjet, a dokončí ji, když by se zadrhl vývoj SHS, nebo NASA nepřistoupila na změnu.
Ty si to představuješ jak Hurvínek válku.
Těžko říct jak bude vypadat Dear Moon a kdy se ho dočkáme (je velmi optimistické čekat jakoukoli živou posádku na palubě Starship v roce 2023, natož u Měsíce).
Proto jsem psal pokud. Stejně tak je velmi optimistické čekat DXL letět už v roce 2024. Jde o to, pokud by Starship stihly o prohození by se pokusit mohly , nebýt připomínek od Invc níže.
D-XL je nejspíše přechodové řešení – s řadou výhod právě pro SpaceX:
Jsou schopni ho dodat rychle a nejspíše i levně – protože je to v zásadě “jednoduchá” konzerva s pár draco motory a nádržemi, která se nikdy nebude vracet do atmosféry, a která má startovat jako “čistý náklad” – pod krytem Falconu Heavy (takže bez tepelného štítu, bez aerodynamických a strukturálních opatření pro přežití průletu atmosférou při startu atd.).
A až si dodělají SS/SH – jednoduše můžou pokračovat v programu tím, že budou dále vynášet D-XL jako náklad v SS/SH … což se na rozdíl od přímého letu SS ke Gateway obejde bez orbitálního tankování, bez řešení napojení kolosu SS ke Gateway atd..
Výhodou je – že na tuto změnu NASA nejspíše snadno přistoupí – protože pokud ukážou, že SS je schopna bezpečně zamířit někam k TLI …tak tam nějaká další zvláštní rizika nebudou – žádné orbitální tankování, žádné problém ve vztahu ke Gateway( ve vztahu ke Gateway se nic měnit nebude)…
Přímé zásobování Gateway z SS bych čekal nejdříve v nějakém budoucím programu… pokud vůbec.
Ono to pak i bude o nějaké té matematice co se ti vyplatí – jestli jeden start SS/SH s novým D-XL v nákladním prostoru pro každou misi vs cca4 starty SS/SH (1 start zásobovací lodi + 3 tankovací).
Navíc je třeba počítat s tím, že u D-XL se očekává dlouhodobé připojení ke Gateway … což se SS nejspíše nebude možné (jednoduše spojovací mechanismy a orientační systém stanice – gyroskopy – ten kolos prostě neutáhnou)
K tomu bych ještě dodal, že pro SpaceX bude Dragon XL velice vítaným zdrojem financí, protože půjde z velké části pro ně o již používané technologie, které jen upraví a nechají si řádně zaplatit, protože konkurence i tak nemá šanci konkurovat cenou.
Mise dear moon plánována na 2023, Dragon XL 2024. Takže pokud to půjde podle plánu, vyvinutí rychle nehraje roly, protože Starship už bude v „běžném“ užívání.
Ok, spojovací mechanismy a orientační systém stanice dávají smysl jako nepřekročitelná překážka.
K vynášení pomocí Starship, tím by mohly zařídit i návrat, když by něco chtěly dostat na zemi, pokud by zvládly s DXL zadokovat automaticky do Starship.
DXL se vůbec nikam vracet nemá. Buď ho zážehem postrčí pryč na heliocentrickou věčnou procházku, nebo v lepším případě ho navedou na zánik do Zemské atmosféry. Návrat 2. kosmickou rychlostí znamená jistou a efektní zkázu.
Nemá se vracet, na tom se shodneme, ale se Starship lze návrat zařídit, i kdyby to znamenalo že ji Starship doveze až ke gateway a pak si na ni počká, načeš ji nabere a doveze spět, protože jaksi… Starship má být schopna návratu od měsíce…
Ovšem to zřejmě jen s dotankováním a v takové fázi vývoje už by taková šaškárna byla zesměšněním nejen NASA ale i SpaceX (Dear Moon jako balistický oblet Měsíce a s nákladem v nízkých jednotkách tun by mohl jít zvládnout bez dotankování).
Tankování stovek tun PHM na LEO je stejně složitá výzva jako první úspěšný start, nebo první úspěšný návrat. Na to si ještě pár let počkáme.
Kromě toho prioritou SpaceX je v současnosti Starlink – potřebují aby se jim tahle miliardová investice začala postupně vracet a navíc licence na budování systému má deadline.
Část na kterou reagujete už neřeším z pohledu rok 2024, ale píšu co mě napadlo, že by se Starship udělat šlo. Hold chyba na mé straně že jsem nebyl dost explicitní.
Do Starlinků a SS bylo už vynaloženo tolik prostředků, že v případě, že se včas nepodaří systém SS alespoň v hrubých parametrech ( technických i finančních ) realizovat, může to znamenat pro oba projekty dost velký průšvih. Obávám se , že Starlinky a jejich ekonomika v tenhle moment dost závisí právě na úspěchu SS. A je jedno, jak bude vypadat, hlavně tam musí rychle a lacino ty Starlinky dopravit. Nějaký Měsíc i Mars a to , jak to vše bude vypadat, jsou v současnosti jen rendery fanoušků a vzdálená budoucnost, na kterou se musí nejdříve vydělat. A tweety a termíny je potřeba udržet zájem jak fanoušků , tak i investorů.
Dear moon je mám pocit už zaplacená mise zákazníkem, takže na ni už musí brát zřetel, protože může být i dost velký průšvih zde.
Na hlavu je to postavené proto, že Starship má být ty kosmonauty i s dalším rozsáhlým vybavením schopna dopravit přímo na Měsíc a dokonce je vrátit i na Zem (bez Orionu a SLS).
Potřebovalo by to však od NASA velkou odvahu – buď prohlásit, že SHS nebude včas postavena a tedy s ní nepočítá, nebo odepsat SLS. Samozřejmě NASA tu odvahu nenajde a spoléhá, že to čas vyřeší za ní. Jsem zvědavý co se stane, když bude mít v roce 2014 dvě velké rakety.
Starship certifikovaná pro dopravu posádky… Asi bude pravděpodobnější scénář, že se nejdříve zalítají s náklaďákem a otestují lander s posádkou v “jednodušším” prostředí Měsíce …
Když budou mít v roce 2024 dvě (nebo více) velké rakety, tak budou používat ty levnější s tím, že mají na výběr …
Konečně už i Nasa došlo že SLS je naprosto nesmyslný projekt a takto ( byť neoficiálně ) naznačuje že se s SLS nepočítá.
To netuším, kde si k tomuto tvrzení došel, naopak, s SLS se naopak hodně vážně počítá.Já to vidím naopak, co půjde se snaží vynést komerčními raketami, aby si uvolnili nosiče pro dopravu lidí.
Pokud Starship obstará přistání astronautů na měsíci,moduly ke Gateway vynese Falcon Heavy a zkoumá se možnost vynesení Orionu na Falconu Heavy pak tam nevidím nikde SLS. Dle mne je naznačení této možnosti přípravou na oznámení(např za rok) , že se SLS ruší.Ostatně pokud by se přistání Američanů na Měsíci realizovalo takto bez SLS s funkční Starship – kdo by si poté troufl prosazovat využívání mnohem dražší SLS?
Studie proveditelnosti vynesení Orionu na komerční raketě je stará 16 měsíců. Od té doby uplynulo mnoho času a stalo se mnoho věcí. NASA od té doby sjednala, popř. dojednává kontrakty na výrobu centrálních stupňů, RS-25, SRB a horních stupňů pro další rakety SLS až po devátý exemplář včetně. Jedna zpráva za všechny:
https://www.nasa.gov/press-release/nasa-plans-for-more-sls-rocket-boosters-to-launch-artemis-moon-missions
Chápu Vaše argumenty.Nicméně to zda SLS vůbec někdy poletí ukáže realita následujících roků.
Upřímně, Vaší úvaze, že se NASA připravuje na oznámení, že v příštím roce SLS zruší, vůbec nerozumím. Centrální stupeň právě ve Stennisově středisku vstoupil do čtvrtého z osmi testů série Green Run. Člun Pegasus má koncem tohoto týdne vyplout z přístaviště u MSFC s adaptérem LVSA na KSC. Všechny ostatní díly SLS i Orion už na KSC jsou. Únorová prezidentská žádost na fiskální rok 2021 požaduje pro SLS 2,257 miliardy USD. Demokraty ovládaný výbor CJS Sněmovny reprezentantů včera pro SLS schválil dokonce 2,600 miliardy USD (z toho 400 milionů vyhradil pro horní stupeň EUS). Republikány ovládaný Senát má na SLS shodný názor jako Sněmovna, nikdy nenavrhoval pro SLS méně peněz.
Tady ani tak nejde o plány na zrušení, ale je jen otázkou času kdy se ukáže jaká je SLS bezedná díra na prachy při použití starých dílů a staré koncepce. Místo aby se stejné prostředky věnoval na vývoj nových technologií. Já si přeju aby Starship lítala co nejdřív, protože jedině tak bude zřejmé že lze mít těžký nosič za zlomek nákladů co spolkne SLS. A ekonomickým argumentům se bude těžko oponovat.
S Vaší formulací nemám problém. Tato nit diskuse ale reaguje na příspěvky Jiřího Laciny napsané v duchu, že NASA naznačuje že se s SLS nepočítá a že SLS možná nikdy nepoletí. Moje odpověď, na kterou reagujete, se proto týkala pouze mise Artemis I, kde SLS porazil studované komerční alternativy, viz podrobně tady:
https://www.nasaspaceflight.com/2019/04/nasa-lsp-studies-alternate-orion-options/
Přání otcem myšlenky.
Uvědomte si laskavě že logika věci je přesně opačná ! SLS + Orion je reálný základ (příští rok první bezpilotní mise) a Starship je dosud jen teoretická možnost.
PS: Orion na Falconu Heavy byla teoretická hypotéza Trumpových poradců když chtěli tlačit na Boeing. Ale to by si vyžádalo hodně let práce NASA i SpaceX (certifikace FH pro lidskou posádku, vytvoření a otestování adaptérů, možná i vývoj nového horního stupně pro Falcony). Falcon Heavy je silná raketa, ale proti nejslabší SLS je to pořád ještě drobeček (proto Elon vyvíjí technologické demonstrátory které jednou snad povedou ke Starship).
Teoretická možnost starship je. Ale pokud se z ní stane možnost reálná tak SLS prostě přestane dávat smysl. Pokud podle plánů vyletí na orbitu tam dotankují a pak letí k měsíci a přistanou, nevidím jediný důvod, proč by přitom měli lidi vyzvednout až na gateway kam je za miliardu dolarů doveze sls, když je může vézt rovnou a ušetřit miliardu dolarů.
Zajímalo by mne, kdy přesně se podle tebe stane z teoretické možnosti reálný základ?
Třeba až bude SpaceX schopná odstartovat a bezpečně přistát s plnohodnotnou Superheavy+Starship-tanker několikrát týdně, tím pádem bude schopná vyslat nahoru loď, bezpilotně ji dotankovat na LEO a nechat ji bezpilotně obletět Měsíc.
Před touto demonstrací schopností do toho NASA (ani nikdo jiný) neposadí ani laboratorní myš.
Promiň, špatně jsem definoval otázku. Kdy se do tohoto stádia posunula SLS?
Zřejmě se domníváte, že dokud systém SLS/Orion neletěl, je pouze “teoretickou možností”. Pro úvahy o jeho náhradě systémem SHS to ale neplatí. Jde o to, že v současnosti politická elita takové hlasy nevyslyší. Tohle není moje úvaha, nýbrž realita, kterou vidíme. SLS/Orion tedy představuje “reálný základ”, ke kterému hledáme levnější alternativu.
“Teoretickou možností” náhrady je systém SHS. Aby politická elita začala náhradu systémem SHS vnímat jako “reálnou možnost” bez hrozby dlouhodobé pauzy v pilotovaných letech na oběžnou dráhu Měsíce, musí systém SHS prokázat svoji připravenost. Jde tedy pouze o to, jakou demonstraci schopností vidíme jako dostatečnou k tomu, aby přiměla politickou elitu přemýšlet o náhradě.
Snad jsem to napsal srozumitelně.
To mínus je v pořádku. Můžete mi ale prosím ještě napsat, co konkrétně je podle Vás v mojí úvaze chybně? Bez zpětné vazby v podobě vyjádření vlastního názoru se totiž neposuneme dál.
Za mě je to napsáno srozumitelně a pravdivě, takže není co vytknout a a mě je palec nahoru.
Já jsem nehodnotil 🙂
Odpověď od vás ani od rybičky mne ale opravdu neuspokojila, přestože se k tomu u obou přiblížila. Pravdou je, že z mého pohledu “ukázaná platí”. Obecně. U SHS na 100%.
U SLS mě nezajíma porovnání se SpaceX, případně náhrada SLS za SHS. Zajímá mě úhel pohledu, kdy se z teoretické možnosti stala reálnou. Bylo to tehdy, kdy se NASA rozhodla, že do toho bude investovat? Nebo tehdy, kdy byly principy odzkoušené v 60. letech, tehdy, kdy se podařilo poprvé použít nebo “zrecyklovat” motory RS25? Nebo letovým testem Orionu v roce 2014?
Obávám se, že je to čistě subjektivní náhled, ale zajímá mě to.
Edited: Takže ta odpověď měla jít spíš pod rybičku, než pod vás.
Aha, myslel jsem, že v kontextu ostatních diskutujících píšete o SLS jako o základu pro srovnání s SHS. Nyní to chápu tak, že se pouze ptáte, kdy se SLS posunula z teoretické možnosti do reality. Koliduje mi to ale s Vašimi slovy „ukázaná platí“. Shodneme se na tom, že ten bod zlomu se již stal (což je můj názor) nebo mluvíte o budoucnosti? Mám pocit, že tápu ohledně Vašeho názoru, který neznám.
“Ukázaná platí” je pro mně obecný přístup, první náhled bez znalosti podrobností.
Můj subjektivní názor ohledně SLS – až projde testy, které mají proběhnout a začne příprava na první let, tak v tu chvíli to pro mne začne být realita. Nicméně akceptuji, že někdo to má jinak a mne zajímá jak. Konkrétně, co byl ten zlomový okamžik.
Pokud to srovnám s SHS, i když jsem se tomu chtěl vyhnout, tak tam to pro mne bude realita až v okamžiku, kdy celá sestava odstartuje k orbitálnímu letu a v pořádku dosedne na zem.
Je to o tom, že pro mne nejsou integrační testy něco automatického co mi prostě vždycky vyjde. Neznamená to, že když dám dohromady 10 ověřených věcí, tak mi celek bude zaručeně fungovat.
Osobně mám úplně jiné kritérium. Vztahuje se k obletu Měsíce posádkou (Artemis II). Pro mě byl zlomový okamžik, když bylo rozhodnuto o výměně horního stupně SLS pro tento let (tehdejší označení EM-2), tedy že bude použit ICPS místo EUS. Do svých čtvrtletních přehledů o přípravách k misi EM-1 jsem tehdy začal dávat i fotografie z výroby dílů pro SLS a Orion pro EM-2.
K Vašemu subjektivnímu názoru přikládám soupis budoucích milníků k misi Artemis I s mým subjektivním pokusem o jejich časové určení. Váš subjektivně vnímaný začátek reality je v tom soupisu někde v říjnu 2021?
2/21 sestavení SRB, CS1 Green Run, tankování RCS Orionu
4/21 CS1 do VAB
5/21 integrace LSRB/CS1/RSRB, Orion do LASF pro integraci s LAS, ICPS do MPPF pro tankování hydrazinu
6/21 integrace CS1/LVSA/testovací OSA/MSO
7/21 modální test
8/21 odpojení MSO, výměna letového OSA místo testovacího, integrace Orion/LAS na SLS
9/21 integrované testy softwaru
10/21 vývoz na LC-39B
11/21 WDR, návrat do VAB pro výměnu baterií a uzavírací práce
12/21 vývoz na LC-39B, start
1/22 Orion na DRO oběžné dráze Měsíce, návrat k Zemi, přistání
Tak detailně si vaše články z Kosmonautixu nepamatuji. Musel jsem dohledat, co je to OSA 🙂 Ale řekl bych v září. Vzhledem k tomu, že to není Boeing, tak bych se nechal ukecat i na červen 🙂 Vzhledem k tomu, že to vnímám jako subjektivní pohled, tak nemám potřebu být úplně konsistentní 🙂
Technická, to že politická elita nevyslyší nějaké hlasy nemá nic společného s tím co je a co není reálný základ. Je to závislé čistě na tom jak to ovlivní volby.
Politická elita podpoří umuzejnění SLS jedině tehdy, pokud to pro ně bude výhodní. Což bude až v okamžiku co SLS bude dost zalítána. Aktuálně jim jde o pracovní místa a ty jsou pro mnohé z nich lépe rozmístěny na SLS a popravdě SLS lítat ani nemusí. Situace by byla předpokládám stejná i když by se SLS začali teprve a bylo by jen v hlavách pár inženýrů.
Tím neříkám co je a co není teoretický koncept, jen říkám že rozhodnutí politiků nemá vůbec žádnou vazbu na to co je realita a co jen teoretická možnost.
Váš názor jsem pochopil tak, že SHS nepovažujete za hrozbu pro SLS. Píšete, že SLS mohou ovlivnit pouze volby. SLS má ovšem nadstranickou podporu. Položka SLS pro fiskální rok 2021 byla v prezidentské žádosti 2,257 mld USD. Následná verze rozpočtového zákona zpracovaná Sněmovnou reprezentantů (pod kontrolou Demokratické strany) obsahovala pro SLS 2,600 mld USD, verze zpracovaná Senátem (pod kontrolou Republikánské strany) obsahovala pro SLS 2,586 mld USD. Sněmovna i Senát totiž shodně odmítly požadavek Bílého domu na nulové investice do vývoje horního stupně EUS. Ve schváleném rozpočtovém zákoně na fiskální rok 2021 je nakonec vepsána částka 2,586 mld USD, z čehož je 0,4 mld USD výslovně vyčleněno na EUS. Z toho mi vychází nulový vliv voleb (verze zpracovaná demokraty byla o zanedbatelných 0,5 % vyšší než verze zpracovaná republikány).
Nepochopil. SHS je velká hrozba, protože aktuálně pracovní místa a okecají to tím že “nic takového není”. Obě strany, ale spíše hlavně konkrétní senátoři a politici mají hlasy o které mohou přijít, protože produkce SHS je rozhozená po celích USA a nikdo nechce přijít o svoje křeslo protože udělá změnu která by v jeho volebním obvodu zvedla nezaměstnanost, protože i když by vyhrála jejich strana, neznamená to že by si i oni udržely křeslo, zjednodušovat politiku v USA jen na prezidenta je nesmysl.
Se SHS bude situace už ne “nic takového nemáme a chceme to”, ale naopak to bude situace “Je to drahé, máme mnohem levnější alternativu” a v ten okamžik budou postaveni do pozice Ztratit hlasy za to že nesmyslně rozhazují když mají levnější alternativu vs ztratí hlasy protože zruší pracovní místa a to povede ke zrušení SLS.
Ne nadarmo se SLS přezdívá Senate Launch System.
Díky za doplnění. Teď mám pocit, že jste v podstatě napsal svými slovy totéž, co já v příspěvku 11. 2. 2021 21:00, ke kterému jste měl nějakou technickou připomínku.
nenapsaly jsme totéž. Ty jsi napsal že SLS je “reálný základ”Já napsal že SLS jede z politických důvodů. To v jakém stavu vývoje jsou je irelevantní, dokud SHS neprokáže že je levnější a i v situaci když by teď při statickém zážehu SLS explodovalo, čímž by se dostalo do srovnatelné pozice se SHS. Dokud neletěli, obojí je jen teoretická možnost.
Jenže já tím “reálným základem” myslím současné stabilní financování SLS z politických důvodů.
Pak jsi se nevyjádřil alespoň pro mě pochopitelně.
Však jsem hned vyjádřil obavy, jestli je můj komentář srozumitelný. První část komentáře byla o tom, že se SLS/Orion nachází ve stabilním politicko-finančním prostředí. Druhá část byla věnována možnosti jeho náhrady levnějším systémem SHS. Pořád si myslím, že to mínus bylo za nesrozumitelnost komentáře.
Ano SLS dosud také neletěla, na to asi narážíte. Jenže postup kritického hodnocení a reálného testování NASA je poněkud jiný než u SpaceX (že v NASA nic nebouchá neznamená že NASA netestuje). Takový prototyp velitelského modulu Orion se do vesmíru podíval už před pěknou řádkou let (přitom jde o životně důležitou komponentu celé mise k Měsíci).
Takhle je to u rakety SLS téměř se vším. Téměř všechny komponenty svoji schopnost pracovat ve vesmíru už dokázaly (na raketoplánu, nebo Deltě IV), není zde nějak radikálně změněný princip fungování, takže jediné co chybí k maximální otestovanosti je dokončení 8 minutového zážehu všech čtyř motorů a pak už jen DEMO mise kde se prověří všechny komponenty a jejich spolupráce.
A v neposlední řadě NASA zcela reálně a konkrétně už má pevně nasmlouvanou výrobu nějakých 9 kusů rakety z čehož jednotlivé stupně pro DEMO misi stačí jen propojit a šoupnout na start a ve výrobě už jsou komponenty, nebo i celky po další dvě (tentokrát už pilotované mise).
PS: Starship hodná toho jména ve srovnání s tím zatím neexistuje ani na papíře, protože všechno to co vidíme létat (a občas bouchat) v Boca Chica jsou daleko spíš technologické demonstrátory, než alespoň prototypy. To není zaujatost proti Starship, to je konstatování faktů. Zatím experimentují i s takovými věcmi jako je tloušťka stěny lodě.
Rutinní start a dotankování Starship na orbitě je sice děj-proces (nikoli hmotná věc) ale pro misi Starship k Měsíci je to defacto stejně kritická komponenta, jako u SLS třeba hlavní motory. Bez toho Starship mimo LEO nepoletí.
Ano. Raketa s nejvyšším tahem v historii USA a s 2. nejvyšší nosností. To je opravdu nesmyslný projekt.
Nasa potřebuje nosič s nosností SLS, dokud nebude SHS bezpečně lítat, SLS se rozhodně rušit nebude. Jakmile ale SHS se zalítá, dá se uvažovat že co už je vyrobený, skončí v muzeu, ale dřív určitě ne.
Tej konfigurácií skladovacej Starship vôbec nechápem. Akoby si to SpaceX chcela spolu s NASA nasilu skomplikovať. Je to akokeby som si nalial doma do pohára vodu-> potom s ňou išiel do obývačky tam ju prelial do ďalšieho pohára-> a až z toho pohára by som si tú vodu opäť prelial do tretieho z ktorého by som pil./Tento príklad uvádzam len pre pochopenie tej logistiky. V žiadnom prípade nechcem situáciu zľahčovať./ Ale nebolo by efektívnejšie už poslať na obežnú dráhu už plnú skladovaciu Starship a z nej následne čerpať palivo? Či je to rizikové? Alebo to je technicky /váhovo/ nemožné?
Toľko vecí čo sa môže pokaziť pri ďalších prečerpavaniach paliva, randezvous a štartoch navyše podľa mňa dosť prevyšujú nad pôvodným návrhom.
Zapomínáš na to, že té poháre nejsou stejně velké: Nahoru vyneseš přinejlepším nějakých 150tun (paliva / okysličovadla). Jenže … plná SS potřebuje nějakých 1 200 tun… což je nějakých 6-8 startů tankeru.
Mno a sme u toho:
1) Buď bude tankovaná loď čekat než k ní 6-8x doletí tanker … s rizikem, že v případě jakéhokoliv problému, bude muset čekat ještě déle a budeš muset mít na té tankované lodi zařízení, které bude udržovat palivo ve správném stavu (ve velkých nádržích) .. a aby se to stihlo v nějaké rozumné době, tak to asi neobslouží jeden tanker, ale budeš potřebovat více tankerů a více SH… a musíš doufat, že po startu tankované lodi se všechny ty tankery povede správně odstartovat (případně by všechny tankery už musely čekat seřazené na oběžné dráze) – a 6-8x dokovat s tankovanou lodí…
a nebo
2) Mít na oběžné dráze SS-depo – ke kterému tankovaná loď odstartuje až v okamžiku, kdy si bude jistá, že je vše připraveno. (A to depo si natankuješ předem pohodlně podle potřeby – klidně jednou SS + SH ..) a vybavíš si ho na dlouhodobé skladování (zařízení na udržování paliva při správné teplotě atd… ). Krom toho pak s tankovanou lodí zadokuješ jen jednou.
A proč speciální konfigurace?
No jednoduše proto, že potřebuješ skladovat a předat 1200 tun … jenže tanker je postavený tak, že obsah hlavních nádrží během pár minut spálí při startu (1200 tun) a ne na to, aby to palivo někomu z těchto hlavních nádrží předal. Prostor pro náklad je jen 150 tun… takže potřebuješ konfiguraci, která dokáže vydat (a udržovat) nejen palivo v nákladovém prostoru, ale i v “hlavních” nádržích.
Je to vahove nemozne. Na naplneni te, co poleti k Mesici bude potreba tusim 6-8 startu tankeru ze Zeme. Ciolkovskeho rovnice nepusti …
Jsem rád že NASA do toho konečně šlápla a máme tu termíny v blízké budoucnosti. Někdo si může říct že 2024 na Měsíci je šibeniční termín. Já myslím že je to reálné, pokud se do toho dodavatelé pustí naplno a nebudou mít zásadnější nehody. Nejvíc práce se udělá když je deadline blízko, i když je to jen teoretický termín. Plánovat něco až za deset let nemá smysl, protože z toho moc hardware během prvních pěti let nevypadne. Musk to ví už dlouho, proto svým zaměstnancům dává tak náročné termíny. A když se podíváme na výsledky, tak je to SpaceX kdo má nyní certifikovaný Falcon Heavy a konečně i zvládla vynést lidi do vesmíru. Aspoň to vybízí konkurenci aby si pospíšili se svým řešením. Nakonec je z toho skvělá stimulace celého kosmického průmyslu. Schválně jak na tom bude v roce 2024 SLS?
Starship má pro NASA velký potenciál, je na snadě, že ji zařadila do svých prezentací. Reálné použití SS vidím však nejdříve až v další dekádě, v další fázi dobývání měsíce. Dragon XL je konvenční plechovka, ta bude hotova raz dva a připravena k použití už teď.
Na snadě určitě ne 🙂
Tak jistě, Muskonauti už hledají muzea pro SLS díly, protože Starship dnes poskočí, zítra bude vozit Starlinky a pozítří vezme lidi kolem Měsíce.
Děkuji! Jedním dechem přečteno 🙂 a velmi potěšilo.
Skladovací StarShip předvídali mnozí, i když Elon ne. Bylo by dost nepraktické, kdyby loď na cestu na Mars čekala třeba několik týdnů na oběžné dráze, než ji tankery naplní. Zdálo se lepší, že by startovala až bude skladovací SS plná a finální čerpání proběhlo najednou.
K lunární SS: co se s ní bude dít po startu z Měsíce? Kde doplní další pohonné látky? Vrátí se pro ně na oběžnou dráhu Země nebo ji je doveze skladovací SS k Měsíci?
To si asi myslel málokdo, že to bude takhle. Já osobně jsem akorát myslel, že verze tanker bude plnit obě role – jak skladování látek na orbitě, tak tankování.
Jak stojí v článku, lunární Starship minimálně zpočátku budou zůstávat na Měsíci. Takže nejspíš loď odveze astronauty k Orionu a pak se vrátí na povrch Měsíce, kde může posloužit jako zárodek trvalé základny. Až pak bude Gateway, dokážu si představit, že nějaká Starship může zůstat připojená u stanice a značně tak rozšířit užitný prostor.
Já osobně celou dobo opakovaně říkám, že bude existovat celá řada specializovaných SS. To, že jedna raketa vystartuje poletí k Měsíci nebo Marsu tam přistane a následně stejná raketa realizuje stejnou cestu zpět, je nesmysl. Nevyhnutelně to nakonec bude celý řetězec různých SS. Naprosto specializovaná SS která bude létat ze země jen na oběžnou dráhu. Další která bude létat z Měsíce/Marsu na jeho oběžnou dráhu a zpět. Minimálně pro cestu k Marsu nevyhnutelně nějaká čistě orbitální verze, která prostě odstartuje a už nebude přistávat. No a k tomu všemu, podpůrné verze jako tankery, skladovací SS a v budoucnu jistě i vlastní orbitální základna(port), která na oběžné dráze země umožňující přestupy lidí, překládání nákladu atd.
Celou dobu říkám, že integrování všech funkcí čistě do jedné rakety je sice možná možné, ale je to nepraktické a i zbytečné. NASA by stejně nikdy nedovolila přistát raketě startující třeba z Marsu rovnou zpět na zem.
Je fajn, že se vždy vyjde ze stejného základu, protože minimálně v počátku budou stejně muset být všechny vynesené stejným způsobem na oběžnou dráhu. Pak už, ale rozdíly mohou být obrovské a to nejen v existenci nebo neexistenci tepelného pláště, křidélek nebo rozdílné konfigurace motorů a “manévrovacích” motorků. Rozdílné bude i vnitřní uspořádání potřeba speciálních výtahů pro pohyb k povrchu nebo naopak dodatečného stínění a většího prostoru u orbitální verze atd. No a pak nezapomínejme na verzi pro mezikontinentální přepravu, která bude zase trochu jiná.
Jistě budou nákladní SS, které odstartují ze země k Marsu, kde rovnou přistanou a už zpět nepoletí protože vracet je nebude dávat smysl a je lepší je použít na místě.
To stejné u měsíce. Nezachytil jsem kolikrát si představuje NASA, že má lunární modul letět minimální mezi stanicí a povrchem. Každopádně to, ale bude konečné číslo. V nějakém okamžiku už další lety prohlásí za rizikové a SS tak zůstane k použití bud na povrchu, nebo bude postupně rozšiřovat orbitální základnu.
Mne spíš zaujala ta poznámka k zásobování Gateway. SX nejspíš moc nepočítá s tím, že tam bude létat s XL Dragonem, ale daleko spíš rovnou se SS. K tomu se váže dle mého i jedno z těch rizik pohonů, které uvádí NASA. Spíš než obavu o přistání na povrchu, má dle mého obavu u vývoje nových manévrovacích motorků a jejich schopnosti přesného manévrování a dokování kolosu jako je SS u stanice.
To, že budou existovat specializované SS – nikdo nerozporuje….ale zapomínáš, co ti palivo (respektive dostupné delta-v) dovolí a co ne.
1) Pro cestu na Mars “nějaká čistě orbitální verze” není možná – musel by sis vzít více paliva, abys zvládl zastavit na oběžné dráze Marsu, než když to pošleš do atmosféry a přistaneš. (Navíc zbytečně skončíš s prázdnou SS na oběžné dráze Marsu … a palivo ji budeš tahat zespoda?). Jednoduše potřebuješ aerobraking, a to znamená tepelný štít … a jseš zpátky u původní verze.
2) Stejně tak – je nezbytné, aby raketa, která odstartovala z Marsu – přímo přistála na Zemi. Opět důvod je aerobraking.. i kdybys tu loď natankoval doplna na vysoké oběžné dráze Marsu, tak ti po provedení odletového manévru nebude stačit palivo na zastavení na oběžné dráze Země. Ta loď se ti vrací obrovskou rychlostí a té rychlosti se musíš někde zbavit. Bez aerobrakingu bys to musel vyřešit palivem… které, ale nemáš …. tedy potřebuješ loď, která je schopna aerobrakingu v návratové rychlosti (proti které je sestupová rychlost z LEO čajíček … jakže roste ta energie ? s kvadrátem rychlosti?) … tož to už můžeš rovnou přistát… budeš na tom asi i lépe.
3) Krom toho, kde vezmeš na Marsu loď, která poletí zpátky k Zemi… když tam předtím nepřistane?
Takže …potřebuješ na Marsu loď schopnou aerobrakingu (a řízení) – tj tepelný štít + aktivní plochy … potřebuješ při návratu na Zemi tepelný štít + aktivní plochy… tak proč tedy nepoužít rovnou tu jednu?
Ono to není nepraktické … ono je to v současném stavu jediné možné. A když už jsme u praktičnosti … kde vezmeš na Marsu loď, která tam předtím nepřistane?
Pokud chceš jiné vybavení na povrchu a jiné po dobu přeletu – tak je jednodušší, tam poslat přímo 2 lodě a jednu tam pak nechat… než jednu nechat na oběžné dráze a přestupovat do druhé.
Já spíše očekával že to bude naopak. Loď určená k letu k Marsu bude parkovat na orbitě bez posádky a bude doplněna tankery. A až bude připravená k letu, tak přiletí nějaký “taxík”, který přiveze posádku a ta si přestoupí. Ten “taxík” by mohl mít veškeré vybavení pro hermetizovaný přesun posádky na cílovou loď a taky by to vyřešilo možné riziko během tankování – posádka by na loď přišla až ta by byla plně natankovaná.
Martin B: to by byl krok navíc. Ten “taxík” by musel být human-rated, dále přestup posádky na orbitě = riziko navíc. Proč neposlat rovnou SS určenou k letu na Mars s posádkou, vybavenou vším potřebným, a dotankovat ji najednou. Riziko tankování do SS s lidmi se sníží tím, že než se bude tankovat SS s posádkou, celý proces se několikrát vyzkouší a odladí na SS “naklaďácích”.
Taxík bude human rated stejně jako Starship protože to bude jedno a to samé. Nasedat do rakety taky dává smysl až nějakou hodinu před odletem a ne spoléhat se na desítku dotankovacíh letů, které ze začátku asi všechny bezchybné a bez zdržení nebudou. Mě dává větší smysl vynést si meziplanetární Starship v dostatečném předstihu, dotankovat na plnou nádrž, vše ještě prověřit a případě úspěchu tam nechat nastoupit lidi a nějaký náklad. Až to bude SpaceX umět jako na benzínce, dotankuje vše do 24 hodin, a bude mít ověřenou spolehlivost, tak to můžou vynášet s živým nákladem při prvním startu.
Jan Tichavský: tak to si úplně nerozumíme. V článku je napsáno, že se plánuje vyslat SS v konfiguraci “skladiště paliva„ a tuto SS postupně naplnit z několika SS v konfiguraci ” tanker “. Takže až se na orbitu dostane SS s posádkou, spojí se s SS ” skladiště ” – v té době už plné – a přečerpání proběhne najednou.
BTW o bezpečnosti/nebezpečnosti tankování paliva do rakety, ve které je posádka, probíhaly vášnivé diskuse v rámci Crew Dragonu. Výsledek známe.
Ale pořád je to přečerpávání během pobytu posádky na palubě. Zbytečné riziko. Když už budou schopni postavit loď schopnou přepravit lidi na Mars, tak budou schopni postavit i loď schopnou dovést lidi na orbitu. Nějakou přechodovou komoru tam stejně budou muset mít.
A taky by to mělo výhodu, že některé zásoby by mohly dovézt až taxíkem a ušetřit tak let tankeru. Například zásoby vody a přečerpat je až na orbitě, aby ty tuny vody nemuseli vynášet samotnou marsovskou lidí na orbitu.
Asi jsme už v debatě, co kdo považuje za jednodušší resp. méně rizikové. Pro mě to bude vyslání jedné human-rated lodi s lidmi, s veškerými zásobami + jednorázové dotankování, než dvou human-rated + dokování + přestup + příp. přenášení zásob.