Upgradovaná přistávací plošina JRTI má za sebou svou první misi s novým, schopnějším robotem
Plovoucí přistávací plošinu Just Read the Instructions (JRTI) jsme byli zvyklí vídat při misích SpaceX, které startovaly z Vandenbergovy letecké základy v Kalifornii. Plošina tam ale byla naposledy potřeba v lednu 2019 během mise Iridium-8 a od té doby z Kalifornie startuje jen minimum misí. SpaceX se proto vloni rozhodla plošinu přesunout na Floridu, kde probíhá drtivá většina startů firmy. Plošina následně prošla několikaměsíční údržbou a také několika upgrady – dostala výkonnější pohon a také vlastního robota pro zajišťování Falconů po přistání. Úpravy JRTI nyní byly dokončeny a plošina už dokonce stihla provést jednu misi. Nový robot navíc umožňuje optimalizovaný proces zpracování zachráněného stupně, který pracovníkům šetří drahocenný čas.
Plošina Just Read the Instructions po provedení upgradů (Zdroj: @KimptonColorad / @SpaceXFleet / Karel Zvoník)
V uplynulých měsících jsme byli svědky největší přestavby plošiny JRTI od dob provozu. Plošina sloužící k přistávání prvních stupňů raket Falcon se minulý rok v létě přesunula ze západního pobřeží USA na východní a poté dostala zcela nový stabilizační systém, který již není hydraulický, ale nově elektrický. Na každý nový propeler od společnosti HI-SEA připadá jeden silný dieselový agregát, který pohání výkonný elektromotor napojený na lodní šroub. Více jsme ho probírali v našem starším článku, když ještě nebyly známy žádné bližší podrobnosti. Dnes již víme, že nové propelery jsou umístěny na stejném místě jako předešlé modré mobilní jednotky Thrustmaster. Celkem jsou tedy čtyři a jsou usazené do tunelových konstrukcí přidělaných po stranách plošiny a jsou tedy permanentně ponořeny ve vodě.
-
- Plošina JRTI v Panamském průplavu (Foto: @Oswaldo_S28)
-
- Příjezd JRTI do přístavu Port Canaveral (Foto: @spacecoast_stve)
-
- Propelery na palubě JRTI během příjezdu do přístavu Port Canaveral (Foto: @spacecoast_stve)
-
- Plošina JRTI během upgradů, vlevo nahoře lze vidět novou garáž pro robota (Foto: Farrielle Mohan)
-
- Velikost nového propeleru pro JRTI (Foto: US Coast Guard Sector Jacksonville)
-
- Nový propeler po nainstalování na plošinu JRTI (Foto: Stephen Marr)
-
- Přistávací plošina Just Read the Instructions vyplouvá z přístavu Port Canaveral na misi Starlink v1-7 (Foto: Kyle Montgomery)
-
- Přistávací plošina Just Read the Instructions po návratu z mise Starlink v1-7 (Foto: Next Horizons Spaceflight)
Z poměrně jednoduchého stroje se tak postupně stalo vcelku komplexně vybavené plavidlo. Nějakou dobu se dokonce spekulovalo, zda nebude plošina nově zcela autonomní. Mise Starlink v1-7 ovšem tyto spekulace definitivně vyvrátila, jelikož na místo přistání plošinu odvlekl remorkér. Stejně tak se nepotvrdily spekulace o tom, zda plošina po dokončení upgradů nebude přejmenována na A Shortfall of Gravitas. Tak se totiž má jmenovat třetí přistávací plošina, avšak dlouho jsme o ní nic neslyšeli a není jasné, jestli ji vůbec SpaceX připravuje.
Plošina JRTI se vlastně nijak zásadně nezměnila a vše bude i nadále probíhat jako doposud, akorát s tím rozdílem, že plošina je díky výkonnějším propelerům mnohem stabilnější a pohon bude i spolehlivější. SpaceX to tedy poskytuje větší jistotu i v případech, kdy je v přistávací oblasti špatné počasí. Kromě nového pohonu je asi největší změnou to, že plošina konečně dostala vlastního robota, který slouží k zajištění rakety k palubě po přistání. Sesterská plošina Of Course I Still Love You (OCISLY) už takového robota má od roku 2017 a přezdívá se mu OctaGrabber, avšak u přistání na JRTI technici doposud stupně zajišťovali manuálně pomocí zvedáků a řetězů. O tom, že SpaceX vyrábí brášku pro OctaGrabbera, jsme na ElonX už psali v minulosti. Výroba probíhala v areálu SpaceX v Cocoa na Floridě, kde loni vznikl prototyp Starship Mk2. Před časem navíc byly v přístavu Port Canaveral vyfoceny nové pásy, které nejspíš také byly určeny pro nového robota, jehož jméno zatím neznáme.
Nový robot byl poprvé spatřen na palubě JRTI na konci května a premiéru si odbyl při červnové misi Starlink v1-7. Na první pohled robot vypadá stejně jako starý OctaGrabber, takže se očekávalo, že vše bude fungovat jako dříve, ale SpaceX si nachystalo překvapení a fanouškům trochu zamotalo hlavy. Poté, co první stupeň Falconu 9 vyslal Crew Dragon s astronauty na oběžnou dráhu během mise DM-2, přistál na plošině OCISLY, kde jej zajistil OctaGrabber. O pár dnů později se plošina vrátila do přístavu Port Canaveral, kde však nastalo překvapení. Robot podpírající stupeň totiž vypadal trochu jinak, než jsme byli zvyklí. Začalo se tedy spekulovat, že OCISLY nakonec dostala onoho nového robota a zkušený OctaGrabber byl přeřazen na nově upgradovanou plošinu JRTI.
Srovnání podoby OctaGrabbera před a po vylepšení:
To hlavní překvapení ale přišlo až o něco později. Při všech předchozích misích totiž SpaceX vždy přivezený stupeň nejdříve přesunulo jeřábem na stojan na pevnině a teprve poté začali technici sklápět nebo odmontovávat přistávací nohy. U mise DM-2 ale došlo ke zrychlení tohoto procesu. Jeřáb nejdříve na Falcon stojící na palubě OCISLY nasadil čepičku, která je vybavena lany určenými pro sklopení přistávacích nohou. Až doposud vše probíhalo jako u dřívějších misí, jenže následně se jeřáb odpojil a technici začali sklápět jednu nohu za druhou, zatímco stupeň pořád stál na OCISLY. Nakonec takto byly sklopeny všechny čtyři nohy a Falcon tedy zůstal stát pouze na OctaGrabberovi. Následně byl stupeň pomocí jeřábů položen z OCISLY rovnou na silniční transportér a byl odvezen k dalšímu zpracování. SpaceX tak ušetřilo několik kroků a celý proces trval jen asi půl dne. Oproti tomu dřívější způsob, který jsme podrobněji popsali v tomto článku, obvykle zabral 2–4 dny.
Záhadu ohledně toho, na které plošině se vlastně nachází nově vyrobený robot, rozlouskla až mise Starlink v1-7. Při ní byla poprvé nasazena do akce vylepšená plošina JRTI a po jejím návratu do přístavu se zachráněným stupněm jsme si díky fotografům mohli pořádně prohlédnout asistujícího robota. A ukázalo se, že vypadá v podstatě stejně jako ten na OCISLY, z čehož vyplývá, že starý OctaGrabber byl někdy v posledních týdnech vylepšen, aby nezaostával za modernějším druhým robotem. Tím ale zamotaná situace neskončila, protože SpaceX při této misi opět přistoupilo k tradičnímu způsobu zpracování stupně v přístavu. Po příjezdu se ke stupni připojil jeřáb, robot podpírající raketu odjel pryč a jeřáb přesunul stupeň na stojan na souši. Tam následně proběhlo sklopení nohou a přeložení rakety na transportér. Celý proces zabral skoro tři dny.
Time lapse of B1049.5 being lifted off JRTI and being put onto the stand.
Youtube upload: https://t.co/ZcYJkeerHU#SpaceXFleet #SpaceX @elonmusk pic.twitter.com/K9Qx9dXwBd— Kyle Montgomery (@Kyle_M_Photo) June 11, 2020
Zajímavé však je, že to bylo poprvé, kdy se u tohoto konkrétního stupně (B1049) podařilo po přistání sklopit všechny nohy. Po předchozích misích tohoto stupně totiž byly nohy obvykle odmontovány (s výjimkou mise Starlink v1-2, kdy byly dvě nohy sklopeny a dvě odmontovány). Není však jasné, proč je nyní sklápění nohou možné, ani proč nebyl použit optimalizovaný způsob zpracování, který jsme viděli u mise DM-2. Důvodem by mohlo být, že stupeň B1058 z mise DM-2 je o dost novější, a tak možná obsahuje nějaké vylepšení, které umožňuje ono zrychlené zpracování, kdy sklápění nohou proběhne ještě na palubě plošiny za podpory robota, a stupeň není nutné přesouvat na stojan na pevnině.
Jak vidíte, SpaceX nikdy nezůstává stát na místě a neustále přichází s novými zlepšováky, které šetří čas a peníze a umožňují stále rychlejší kadenci startů. Firma nyní má dvě přistávací plošiny, které se tak mohou vzájemně zastupovat v případě dvou rychle po sobě jdoucích startů. Například mise Starlink v1-7 měla původně letět v květnu, ale nakonec musela být odložena na červen, protože plošina JRTI tehdy ještě nebyla připravená a OCISLY by nedokázala obsloužit Starlink i misi DM-2 zároveň. Cesta plošiny na místo přistání a zpět totiž zabere přibližně týden. Nyní už je JRTI v provozu, a tak můžou proběhnout dvě mise krátce po sobě.
Tuto schopnost SpaceX demonstrovalo hned na začátku června, kdy se plošina OCISLY teprve vracela do přístavu se stupněm z mise DM-2, ale plošina JRTI už mezitím vyrazila na misi Starlink v1-7. Zajímavostí je, že plošinu OCISLY vždy kromě remorkéru doprovází také asistenční loď GO Quest s techniky SpaceX a dalším personálem. JRTI však nemá vlastní asistenční loď, a tak musel být GO Quest nasazen na obou misích. Po zajištění stupně z DM-2 na OCISLY se tedy plošina vydala zpět do přístavu Port Canaveral, ale GO Quest s posádkou zamířil do jiného, bližšího přístavu, kde jen doplnil zásoby a ihned vyrazil na další štaci. Nakonec se setkal s JRTI na místě přistání prvního stupně vyhrazeného pro misi Starlink v1-7. Další výhodou dvou přistávacích plošin je to, že SpaceX nyní může provádět takové mise Falconu Heavy, u kterých není možné provést přistání bočních stupňů na pevnině. Ty pak musejí přistát na dvou různých plovoucích plošinách. K něčemu takovému by mělo dojít koncem tohoto roku při misi USSF-44, o které jsme podrobněji psali v dřívějším článku.
GO Quest vyráží z přístavu (Foto: Eric Pearce)
Otazník však visí ještě nad jednou věcí. SpaceX totiž do přístavu Port Canaveral, kde probíhaly upgrady plošiny JRTI, přivezlo celkem osm nových propelerů. Čtyři z nich byly nainstalovány na JRTI a nabízí se logická možnost, že zbylé čtyři jsou určeny pro upgrade OCISLY. Instalace výkonnějšího pohonu ale v případě JRTI trvala několik měsíců, a tak je otázka, kdy SpaceX najde vhodné období, během kterého může být OCISLY několik týdnů mimo provoz, aniž by to mělo příliš negativní vliv na kadenci startů. Sledujte ElonX, jelikož vás pochopitelně budeme o dalším průběhu kolem námořní flotily SpaceX informovat.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-76 - 23. 11. 2024
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
Podpořte projekt ElonX
https://twitter.com/13ericralph31/status/1273026576473415682?s=09
Dobrý den, nevíte o videu nejen se sklápěním nohou, ale včetně přeložení 1058.1 z OCISLY na transporter? Přijde mi to hodně zajímavé a zatím jsem neuspěl.
Máte to v aktuálních informacích na profilu mise DM-2: https://twitter.com/ABernNYC/status/1268297704012161031
Chápu to dobře tak, že transportér přímo najel na OCISLY? A pak odtamtud už s F9?
Transporter je na brehu, na plosinu nenajizdi
Mně to přijde logické. Ale z toho videa výše jsem neviděl moc “manipulační možnost” s celým stupněm naležato, zavěšeným na malém a velkém jeřábu nějak výrazně hnout na transportér vedle plošiny. Tal asi ano, ale jako by mi tam chyběl ještě mezikrok….
Ten velký jeřáb nejdříve přesune stupeň ve svislé poloze z plošiny nad pevninu, kde stojí transportér, pak se připojí druhý jeřáb a společně stupeň položí.
Aha, to je ono. Ostatně z toho videa jsem měl dojem, že už je stupeň na pevnině. Pak ale nerozumím “Falcon tedy zůstal stát pouze na OctaGrabberovi. Následně byl stupeň pomocí jeřábů položen z OCISLY rovnou na silniční transportér.” Tohle je to, co se mi celou dobu líbí a řeším to 😉
Čemu na tom nerozumíte? Vám vadí, že píšu, že stojí na OctaGrabberovi a pak že je přesunut z OCISLY? To se přece nevylučuje, jelikož OctaGrabber stojí na OCISLY. Nebo vás asi nechápu.
Řeším jen to, že na videu https://twitter.com/ABernNYC/status/1268297704012161031 jsem viděl jen sklápění, přišlo mi, že je z pevniny. Z článku jsem soudíl, že došlo rovnou ke sklopení. Z předchozích příspěvků ale vyplývá že stupeň nebyl rovnou z OG položen na silniční transportér, ale nejdřív jeřábem přesunut na pevninu, přesněji rameno jeřábu otočeno nad pevninu, ale stupeň nepostaven na zem. Potom k ve vzduchu zavěšenému stupni připojen druhý jeřáb a sklopeno.
Jinak díky moc za informace, Váš web sleduji čím dál tím víc a je to paráda 🙂
Jasně, s tím problém nemám 🙂 Jen jsem si úplně nedovedl představit tohle: “…byly sklopeny všechny čtyři nohy a Falcon tedy zůstal stát pouze na OctaGrabberovi. Následně byl stupeň pomocí jeřábů položen z OCISLY rovnou na silniční transportér”. Nebylo mi jasné, jak z OG stupeň rovnou položili na transportér. Z diskuse mi ale vyplynulo, jak to asi udělali a že to nebylo tak přímočaré: za čepičku zavěsili stupeň na velký jeřáb a zvedli z OG -> otočili jeřáb i s F9 nad pevninu, ale stupeň nepostavili na zem (?) -> připojili druhý menší jeřáb (šikulové) -> sklopili a nechali viset na jeřábech ve vzduchu -> naložili rovnou na transportér (ten pravděpodobně podjel? anebo stupeň na dvou jeřábech dostali na transportér synchronizovaným natočením obou jeřábů). Prostě se ve mně projevuje stavař, co občas vídává práci s jeřábem 🙂 A moc by se mi líbilo video, kde by byla vidět celá tahle akce. Zatím jsem viděl jen dvě dílčí – sklopení nohou a sklopení stupně do vodorovna.
K cemu jsou na plosine nadrze s dusikem ?
Pokud vím, tak slouží k naplnění prázdného stupně po letu, ale třeba mě ještě někdo doplní.
JJ natlakování prázdné trubky pro transport.
Víte, co se mi líbí, že stačí, aby někdo napsal něco, týkající se kosmonautiky špatně, a hned se na něj, případně na příslušnou redakci snese tuna výsměšných komentářů. Ale když na webu věnovaném kosmonautice nikdo neví, co je to propeler, tak se to bagatelizuje. Takže:
Děkuju za odpověď. Jen podotknu, že nám tu panuje zmatení pojmů. Na fotografii mě zaujaly termíny “dieselové generátory” a “elektrické generátory”. Ty první bych nepovažoval za nic jiného než diesel-el. Co jiného by hnaly, než alternátor/dynamo? Ty druhé ovšem? Kolegové výše mi odpověděli, že jsou to rozvodny. To mi připadá logické.
Zmatení pojmů tu rozhodně nepanuje. Věřte mi, že na tyto věci jsem velmi opatrný. K tomu co napsal Jiri bych měl pár výhrad, ale toto téma už tu jednou bylo a dostatečně jsem se k němu vyjádřil pod starším článkem. Pošlu Vám odkaz na tento komentář. https://www.elonx.cz/pristavaci-plosina-just-read-the-instructions-se-presunula-na-floridu-a-prosla-upgradem/#comment-17222
A ještě jednou tu raději zopakuji, že pro zjednodušení lze propelerem označit celou jednotku včetně lodního šroubu. Azipod to není a být nemůže, to je vyrobek společnosti ABB. Tomu co používá SpaceX je asi nejblíže označení příčný pohon (thruster). Jenže ten se v lodní dopravě používá k jiným účelům než tomu činí SpaceX. Ještě bych zde uvedl, že označení „pod“se používá v případě, kdy je elektromotor přímo součástí pouzdra, což není tento případ. Zde jsou elektro motory osazeny vždy nad lodním šroubem, který je poháněn prostřednictvím pravouhlé převodovky. Jako celek systém plní funkci stabilizace a orientace plavidla. Vše probíhá v automatickém režimu. Lodní šroub je umístěn v otočné kortově dýze, které se zde otáčí o 360 stupňů. Úplně zevšeobecněno lze použít třeba propulzní jednotka.
Zmatení pojmů tu rozhodně panuje. Mluvil jsem o dieselových a elektrických generátorech. Jiří ve své obsáhlé odpovědi, za kterou mu patří dík, hovořil o agregátech a vysvětloval rozdíl mezi nimi.
K tomu jsem Vám odpověděl úplně nahoře. Mohu se tedy zeptat čemu na té odpovědi pane Ňouma nerozumíte? Rád Vám to objasním. A klidně Vám pošlu osobní fotografie mnoha elektrických generátorů se kterýma jsem se za svou mnohaletou praxi na vodních cestách setkal. Klidně i rozebrané a můžu Vám pohovořit o jejich funkci a výkonech. Elektrický generátor je poháněn naftou. Tedy dieselem. To je to palivo, které můžete natankovat i na pumpě. Samozřejmě nesmí jít o benzínový motor, to by jste si ho zničil víte. Mezi těmi pojmy tedy není žádný rozdíl. Oba pojmy jsou tedy správně a užívají se po celém světě. Pro lepší rozlišení, aby bylo jasné, že na plošině mají rozdílné úkoly jsem je takto popsal. Kdybych v obou případech použil označení stejné , tak by mu tu zajisté někdo jiný zase vyčítal proč jsou označeny stejně. Takže pokud máte zmatení pojmů, tak je to bohužel Váš problém a doporučím použít třeba google na dohledání dalších informací. Opravdu nemohu za to, že máte problém rozumět psanému slovu. K pochopení toho co je elektrický generátor doporučím navštívit třeba tyto stránky nebo se jednoduše dovzdělat dřív, než začnete někoho obviňovat z matení pojmů:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektrick%C3%BD_gener%C3%A1tor
http://www.zsondrejov.cz/Vyuka/F-9H/El-Mag_05.pdf
Aneb když se člověk ze zájmu zeptá na to, čemu nerozumí, začne autor jízlivě kopat kolem sebe, případně se vychloubat zkušenostmi s něčím nesouvisejícím.
Taky zírám co se tu děje. To abych si místo slušně položené otázky příště nejprve vlezl na pár hodin do knihovny 🙂
Na slušně položenou otázku vždy a rád odpovím. Pokud mě ovšem někdo neprávem nařkne z matení pojmů, tak se vždy ohradím a uvedu na pravou míru.
Konstatování o zmatení pojmů je otázka? Na vše co Vás zajímalo jsem Vám tu slušně odpověděl.
Ještě jednou poprosím – co jsou to na fotce ty “elektrické generátory”? Dieslové spalují naftu, vyrábí elektřinu. Ale elektrické?
Převádějí elektrickou energii na jinou elektrickou energii. Česky spíš rozvodna.
“Elektrický generátor” je velice nešťastné označení. “Generátor” je ustálený výraz pro točivý stroj vyrábějící elektřinu. Efektivně tedy ono spojení znamená “elektrický elektrický generátor”, což je pitomost. Existuje zařízení na transformaci jednoho proudu na jiný, pomocí točivých strojů, tam se ale používá termín “motor-generátor”. Pokud je pohon generátoru řešen dieselem, je to “diesel generátor”. Naproti tomu “diesel agregát” je obecné zastřešující označení, které se prakticky používá na všechny typy strojů kromě generování té elektřiny. Odborné výrazy jsou obvykle přesně definované a i malá odchylka může způsobit velkou změnu významu. Proto je velice snadné dopouštět se při překladu těchto chyb.
To co popisujete vy, je alternátor nebo dynamo. Existují i jiné generátory – generátor náhodných čísel, Van de Graaffův generátor, generátor páry a mnoho dalších. S točením ani s výrobou elektřiny nemají nic společného. Není ustálený jako ustálený. Co je ustálené z vašeho pohledu nebo pohledu nějakého odvětví neznamená, že se to dá vztáhnout obecně. Obecně pak je generátor zařízení, které z A udělá řízeně B. U generátoru náhodných čísel je to řízení námět na diskuzi 🙂
Tak bavíme se o lodní dopravě, generátor náhodných čísel je sice hezká věc, ale nijak to nesouvisí s tématem. Van de Graaff generuje elektřinu. Pára se negeneruje, ale vyvíjí z vody. Vaše definice generátoru není zcela správná. Generátor neumí vytvořit něco, co v systému již není. Umí vytvořit magnetické pole, teplo, fotony. Neumí vygenerovat hmotu, jakou je voda, tu tam musím dodávat a tím to už není generátor. Alternátor a dynamo jsou určitou podmnožinou generátorů, takže ne, to jsem rozhodně nepopisoval. Autor popisuje elektrické zařízení, je tedy nanejvýš vhodné, aby užíval elektrotechnické názvosloví.
Elektrický generátor je odborný výraz, který označuje přesně konkrétní stroj a ne jiný. Tento stroj se nachází na palubě plošiny. Kde je tedy podle Vás ta zmíněná chyba? Je to nešťastné označení pro Vás nebo k tomu máte skutečný argument?
Myslím, že jsem to popsal dostatečně srozumitelně. Pro mě, pro nás elektrotechniky. Dovoluji si mluvit za celý cech.
Elektrický generátor je obecnější označení, než diesel generátor. Není tedy správné, položit tyto výrazy na stejnou úroveň a popsat takto dvě podobná zařízení. Tam vzniká to zmatení.
V originále tam je “electric power” (generátory tam jsou vneseny českým překladrm).
Ale protože podle toho co sami SX uvádějí, tak těch 6 diesel generátoru bylo instalováno jen pro motory, tak tohle se asi stará o elektro pro zbytek.
Takže asi další diesel generátory + baterie, nabíjení, transformace…
Elektrické generatory vyrábějí elektřinu. Zásobují všechny přístroje na palubě, navigační zařízení, pumpy, osvětlení atd. Za to označené dieselové motory na palubě slouží primárně pro stabilizační systém. Tedy vyrábějí proud pro elektromotory. Pro lepší odlišení jsem to vyřešil takto. Jinak jde také samozřejmě o elektrické generátory. Omlouvám se za trochu pozdní reakci. Program několika posledních dní mi nedovolil reagovat rychleji.
Pak se nabízí otázka, z čeho tu elektřinu generují 🙂
Chcete po mě vysvětlit princip přeměny mechanické energie na elektrickou? O tom měl být ten článek? Nebo o co jde? Já prostě nechápu podobné dotazy a výtky,které nedávají smysl nebo co je špatně na označení elektrický generátor? Můžete mi tedy osvětlit proč je tento normálně používaný výraz pro označení konkrétního stroje pro Vás špatně? Máte k tomu nějaký věcný argument nebo jde o provokaci nebo snad obyčejný trolling?
Však to taky není výtka na označení elektrického generátoru. Je obecné označení pro stroje, které přeměňují mechanickou energii na elektrickou. A protože v tom kontejneru není ani přehrada ani jaderná elektrárna, tak je relevantní se zeptat, co je v tomto případě ta mechanická energie.
Přesně to jsem měl na mysli. Pokud to vyznělo nějak útočně, tak se Karlovi omlouvám.
Jaký je rozdíl mezi propelerem a lodním šroubem?
Propeler neslouzi primarne k pohonu. A zaroven propeler muzes vetsinou otacet libovolne kolem svisle osy.
Asi ten dotaz nechápeš, tak znovu, tentokrát anglicky: What is the difference between the propeller and a propeller?
Domnivam se ze to nechapes ty. Nazev propeler pouziva kazda firma co neco takoveho vyrabi. Treba hi-sea. A to pravdepodobne protoze azipod je ochranna znamka.
Nicmene pravda ze v anglictine propeller=lodni sroub. Tady ve clanku se tim ovsem mysli cele zarizeni.
Správně by měli používat pojem azipod, pokud tuto gondolu s lodním šroubem chtějí odlišit od jiných lodních šroubů.
Moc hezký článek kluci, o to lepší, že jsem tu situaci moc nesledoval, takže je tu pro mě docela dost novinek. 🙂
Jirko děkuji i za Petra.
Co jsou elektrické generátory, prosím?
Z těch dieslových Elon nejspíše nemůže být nadšen. Laicky bych se ptal, proč tam nedají baterku, když jsou s nimi u tesly světově na špici.
Protože si nemůžou dovolit být bez elektřiny? Co je na tom k nepochopení?
Použít baterie namísto dieselového generátoru neznamená “být bez elektřiny”. I když vás to možná překvapí.
Baterie místo nafty vozí třeba automobily tesla.
Ja bych si tipnul ze dyzl tam je z duvodu potreby vysokeho vykonu a celkove spotreby energie. V pripade ze te energie je potreba opravdu hodne pak me jeste napada ze odpadne problem s dlouhym dobijenim baterii.
Predpokladam ze ta plosina ma spotrebu par ton paliva za hodinu a cesta na miesto trva par dni. Cize baterky neprichadzaju absolutne v uvahu. Elona to mozno serie ale neni idiot a vie ze nema cenu nieco tlacit do extremu ked to ale nema zmysel. Posunula by nejako firmu plosina na baterky? Nie.
Souhlasim, ze baterky by to nedaly, ale to jak dlouho tam jede je irelevantni-na misto urceni je tazena jinou lodi, ty motory ma jen na presne laseni pozice
Vkládal jsem odpověď už před několika dny, nevím proč tady není.
Až bude mít SpaceX dost peněz, koupí si tanker a může tam narvat baterie, ale takto se tam těch pár desítek až stovek tun baterek prostě nevejde a prodlužovačka na moři taky jaksi není k nalezení stejně tak Supercharger.
Baterie tam určitě na palubě nějaké jsou. Minimálně na start generátorů. Baterie pro pohon stabilizačního systému by se klidně daly dobíjet právě prostřednictvím těch generátorů, takže teoreticky by to šlo. 🙂 Ale k pohonu takto velkých a výkonných šroubů by by bylo potřeba hodně proudu. Tedy hodně baterií a na to není jednoduše místo. Navíc by to mohlo být i určité riziko. Takže je to řešeno napřímo.