Proč jsou auta na vodík tak vzácná?
ElonX spolupracuje s webem VideaČesky.cz, kde najdete povedená otitulkovaná videa všeho druhu. Překladatelé z VideaČesky nyní pravidelně překládají také videa týkající se Elona Muska a jeho firem, takže pro vás to znamená více videí v češtině. A přeložená videa z ElonX se naopak objevují také na webu VideaČesky.
Nově přeložené video odpovídá na otázku, proč se automobily poháněné vodíkovými články zatím moc neujaly. Jaké mají výhody a nevýhody oproti vozům s bateriemi, jako jsou například elektromobily Tesla? A mají vůbec palivové články v dopravě nějakou budoucnost? Video bylo původně vydáno v srpnu 2019.
Tip: Na téma palivových článků jsme v minulosti už jedno video přeložili.
Další přeložená videa o firmách Elona Muska s českými nebo slovenskými titulky najdete zde.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-76 - 23. 11. 2024
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
Pan vo videu zabudol zmienit dva zakladne problemy vodiku:
– vodikova krehkost. Jav, kde vodik vdaka svojim vlastnostiam prenika cez krystalicku mriezku kovov a narusuje ju. Postupom casu doslova znici akekolvek kovove rozvody a sucasti zariadenia, ktore pracuju s vodikom. A to naramne predrazuje akukolvek instalaciu, lebo jednak treba po urcitom case vsetky rozvody vymenit, a jednak to znizuje bezpecnost tychto instalacii, lebo je nutne stale sledovat urovne vodika z vonkajsej strany rur.
– energeticka (ne)efektivita celeho vodikoveho cyklu. Napriek pokrocilym palivovym clankom a pokroku v tejto oblasti je to stale bieda. A este dlho bude. Ak to zjednodusim – zo 100kWh energii z elektrarne, ak ju rozvodmi presuniem do baterie BEV, na pohon po vsetkych stratach (vratane samotnej baterie v BEV) mi zostane cca 70-80kWh, teda 70-80% z povodneho objemu elektriny. Ak ale rovnake mnozstvo pouzijem na vodikovy cyklus, aby som na konci z neho v palivovom clanku HEV zase vyrobil elektrinu na jeho pohon, ostane mi prinajlepsom 15kWh, teda cca 15% energie. Plus je cely system zlozitejsi, drahsi a o vyrazne vyssom bezpecnostnom riziku po cely cas existencie vodika sa snad ani nemusime bavit.
Takze vodik sice ako tady cisty je, ale aby som ho mohol vyuzivat, musi sa udiat okolo neho tolko, ze to uplne zabija akekolvek jeho vyhody.
Neda mi zmienit este jednu vec. Zatial tych HEV vozidiel (osobnych aj nakladnych) nastastie nie je vela. Az ich zacne pribudat, skor ci neskor dojde k havarii (statisticky je to istota, otazka nestoji CI VOBEC, ale len KEDY) pri ktorej sa prerazi vodikova nadrz a unikne prakticky vsetok vodik s naslednou exploziou. Vybuch vodika je mnohonasobne nicivejsi, nez explozia podobneho mnozstva (aj vacsieho) uniknuteho LPG/PNG. Na vine je daleko vyssia detonacna rychlosti vodika. Tlakova vlna je nepomerne silnejsia a zabija ludi v okruhu mnoho metrov, v pripade uniku a explozie v tuneli moze znamenat aj kolaps tunela. Nechcem malovat certa na stenu, ale zijeme vo svete, kde je teroristicka hrozba realna, vsadepritomna a este dlho bude. A nedajboze sa nejaki teroristi rozhodnu pouzit HEV auto alebo autobus ako bombu, tak to bude velmi rychlo koniec vsetkym vodikacom. BEV do naozaj niciveho vybuchu neprivediete.
Vodík se předně špatně skladuje, protože uniká skrz stěny, dále je z něj při úniku velmi explosivní plyn. Výroba elektrolýzou je velmi ztrátová. Nejlevnější jeho výroba je z odpadního koksárenského plynu destilací. Uhlí je ale zapovězeno zeleným náboženstvím. Baterie při poškození nejdou hasit. Vyberte si.
koksarensky plyn by asi nedostacoval pro globalni poptavku
Vodík je omezen jen formou skladování. Doslova staletí existují jen dva funkční systémy. Stlačení a schlazení. Je až s podivem, že kromě teoretické přeměny na kovový vodík, kterou se nepovedlo ověřit, prakticky neexistuje například možnost skladovat jej pomocí slabých chemických sil podobných silám, které způsobují tekutost vody. Přitom o využití hydridů kovů se uvažovalo, ale nějak to vyšumělo. Vytvořit kovovou houbu, která dokáže opakovaně navázat velké množství vodíku, je asi příliš těžké. Ale kdo ví, třeba se dočkáme 🙂
mel bych otazku:
kdyz vezmu 1000 KWh:
A) pripojim kabel od auta, kolik ujedu km?
B) pokusim se vyrobit vodik, ten uskladnit a pote natankovat do auta, kolik ujedu km?
Já si myslím, že vodík by mohl být cesta. Dnes je přes den nadvýroba ze solárů a větrníků. Spotřeba v té době není, tak se tato nadvýroba prodává za nízké až záporné ceny napříč Evropou, plní se tím přečerpávací elektrárny, případně se výrobcům platí za nedodávku. Večer a přes noc je tu závislost na jádře, uhlí a v malé míře plynu a vodě (v noci tolik nefouká a nesvítí slunce).
Dobíjet elektroauta by bylo dobré v době dostatku levné (přebytečné) energie, jinak s rozšířením alektroaut vyvstane megaproblém s bilancí výroby a spotřeby v denní a noční čas => zdražení elektřiny pro všechny. Proto bych nezatracoval vodík a zvážil bych výrobu vodíku s přebytků denní výroby z OZE. Ale to tu nevymyslíme, dokud z elektroaut a aut na vodík nepřestane být jen kuriozita:(
Výroba vodíku je velice ztrátová operace, víc jak polovina energie se vám ztratí. Ideální jsou přečerpávačky, ale tam jaksi už není kde, takže zbývají jiná úložiště energie jako třeba baterie, kde ty ztráty budou kolem 10-15% hrubým odhadem.
Fluktuace v řádu dnů zastanou baterie. Tam vodík nemá šanci.
Jenom Tesla už řádově vyrobila tolik baterií, že se do ní vešla celá denní spotřeba ČR.
Otázka, jak to bude se sezónními rozdíly soláru.
Dimenzování soláru na zimní úroveň výroby (řekněme 300 GWp) není problém co do hlediska potřebného území (pořád x-krát míň než řepka do biopaliv). Jenom při ceně .2 usd/Wp to dává 1.25 bilionu.
Bilion ale lidi ochotně platí v průběhu 20 let solárním baronům. A tohle je kompletní soběstačnost a obrovské přebytky v létě.
Místo dnešních 80 TWh vyrobíme min. 300 TWh, takže možná se přebytky v létě budou ukládat do vodíku, aby ta elektrárna mohla být menší.
Doporučuji sice starší, ale obecně stále platný článek:
https://www.hytep.cz/cs/vodik/informace-o-vodiku/vyuziti-vodiku/637-ucinnost
Záleží jaký postup použijete, ale hodně orientačně se dá říct, že byste ujel asi tak poloviční vzdálenost oproti bateriím.
Existuje však jiná technologie, ale je neprůchozí díky zeleným placeným z ropných peněz. Lze totiž používat jaderné reaktory, které jako vedlejší produkt vyrábějí vodík z vody vysokoteplotním rozkladem. Dále pak už je snadná cesta k výrobě syntetického paliva kdy dodáte CO2 ze vzduchu. Vypadne vám z toho syntetický benzín nebo nafta. Je to naprosto ekologické a navíc zplodiny spalování jsou čistší, než u minerálních paliv. Ekologická stopa je minimální na úrovni několika gramů CO2/km díky jaderné energii. Postup výroby paliva je víceméně stejný jaký chce Musk používat na Marsu. Jenže máme tady zelené a ti dostávají peníze z ropy a tím pádem to neprojde, protože producenti ropy by měli problém. A ano někdo namítne cenu takového paliva. Pokud by se to dělalo ve velkém, tak by cena neměla být problém, ale těžba ropy stojí pár dolarů za barel a tak je to silná konkurence. 🙂
No jo, jenže reaktory 4. generace jsou hudbou budoucnosti. Pochybuji, že se s dnešním přístupem nějaký objeví ve slibovaném roce 2030. Navíc to není úplně ekologické – potřebujete k tomu poměrně dost kyseliny “sýrové”.
Provoz taky nebude o moc čistší nebo má tenhle benzin jiný chemický vzorec a jinou rovnici spalování? Navíc trochu postrádám smysl dělat z toho zase benzín.
Ano, díky zeleným tady ještě nejsou, protože rozvoj jaderné energetiky zablokovali už dávno, aby podpořili prodej ropy. Pokud jde o chemii, nejde ani tak o vzorec, ale o obsahy nečistot. Jistě, pokud máte vodík, je asi lepší dělat plyn, ale ten je docela náročný na dopravu a skladování. Benzín a nafta jsou na tom lépe a je na to komplet infrastruktura. Nemusíte nic dalšího dělat a máte velice čistý zdroj energie.
Jo plynný vodík je rozhodně jednodušší na výrobu, ale ta energetická hustota jde do kopru
Oprava: plyn = metan 🙂
No. Říkat, že benzín a nafta jsou čistý zdroj energie, bych se tedy nedovážil. Řekněme efektivní. Čistý rozhodně ne.
A co je na nich špatného, když budou vyrobeny pomocí jaderné energie a tedy výsledné emise budou téměř nulové? To by mě fakt zajímalo. Dnešní BEV mají často emise vyšší, než klasická auta a nyní byste měl se stejným vozovým parkem emise v řádu jednotek gramů CO2 na kilometr. BEV jsou vysoko nad 100g/km.
Jenze klasicka auta to koncentruji ve velkych mestech. Elektrarny to rozptyluji ve vysoke vysce, kde to vitr rozfouka. O filtrech pevnych casticich se ani nema smysl bavit, co je na tom lepe.
Tak jednak tady u nás žádná velká města nemáme a jednak do města auta přece nepatří. Tam patří MHD, auta jsou na to, když právě jedete někam mimo město, kam se jinak nemáte jak dostat.
Navíc dnešní moderní auta s dieselovým motorem mají pozitivní vliv na ovzduší v případě jeho vyššího znečistění. Ano skoro nikdo tomu nechce věřit, ale je to tak. Navíc emise NOx už spadly taky téměř k nule.
Zdroj: https://autobible.euro.cz/skodi-diesely-mestu-v-nemecku-dokazali-ze-moderni-diesely-vzduch-cisti-a-ze-ty-stare-nema-smysl-zakazovat/
To mi pripada, jako z Pratchetta a popisu řeky Ankh – “Ona se spíš sune, než teče. Kdybyste do ní nazvraceli, pak byste její kvalitu zvýšili…” nebo tak nějak 🙂
Jinak ten článek je slušná blbost. Jsem ochotný akceptovat, že jak auta jezdí, tak nasávají vzduch a čistí ho od pevných částic, které se pak někde vymyjí. Nicméně nepřestávají produkovat saze a jedovaté a jiné plyny.
Pokud tolik věříte, že auta se spalovacím motorem čistí vzduch, udělejte to tak, jako to navrhuje ten člověk v diskuzi pod článkem. Zavřete se s nastartovaným autem do garáže, nechte ho spálit celou nádrž a pak nám přijďte říct. Já to s běžícím elektromotorem klidně udělám …
Njn, pokud jste nepochopil funkci filtru pevných částic, tak se s tím nic nedá dělat. Až ji pochopíte, tak pochopíte i ten článek. A ještě něco, bavím se o nových autech, ne o starých vracích.
OK. Tak jste mne přistihl u sazi, dobře. Saze tedy škrtněme. Jaká bude námitka teď?
Osobní invektiva není na místě. Stačí upozornit.
Ak tomu dobre rozumiem, veríte na konšpiráciu, že “zelení” sú platení ropnou loby, aby zakázali rozvoj jadrovej energetiky aby podporili predaj ropy. Tak predovšetkým podiel ropy na produkcii elektriny, ktorú vyrábajú jadrové elektrárne je okolo 1%. Navyše táto produkcia je predovšetkým v oblastiach, kde nie je iná alternatíva teda ostrovy a odľahlé miesta. Tam rozhodne nie sú ani jadrové elektrárne. Z toho jasne vyplýva, že celý Váš konšpiračný koncept silne pokrivkáva a nedáva absolútne zmysel.
Veríte nezmyselnej konšpirácii, ale nemáte problém veriť absolútne nezmyselným štúdiám, ktoré v posledných rokoch produkujú rôzne nemecké “inštitúty”. Videli ste tú štúdiu, alebo veríte nejakým prezentovaným záverom, ktoré zjavne nedávajú zmysel? Netrápi Vás, že do DPF sa dávajú vzácne kovy?
Pre mňa takéto “štúdie” nemeckých “inštitútov” absolútne nie sú dôveryhodné a pravdepodobne, ak by zverejnili metodiku a dáta, tak by sme prišli na to, aký je to nezmysel. Vychádzam z toho, že ak aj renomovaná nemecká organizácia ako ADAC môže zverejniť absolútne zmanipulovanú štúdiu, tak takéto “štúdie” u mňa nemajú žiadnu relevanciu. Tu je popis, prečo ADAC absolútne zavádza, keď hovorí, že spaľováky sú na úrovni EV https://innovationorigins.com/tomorrow-is-why-german-automobile-club-study-is-the-anti-electric-lobby-at-its-finest/
Takže ak veríte na konšpirácie, tak by som sa na Vašom mieste zamyslel, či náhodou takéto štúdie nie sú platené ropnou loby.
Připomínáte mi Ivo, jednu postavu z filmu Děkujeme, že kouříte. Byl to vedoucí institutu pro výzkum tabáku a tabákové firmy si jej najali, aby systematicky zpochybňoval negativní vliv kouření na lidské zdraví. Hlavní hrdina o něm říkal: byl to génius – ten by snad zpochybnil i gravitaci.
Vy zas razíte (mimo jiných delikates), že elektroauta mají vyšší emise než spalováky. Taky pěkná práce. Tak vyržte, třeba si vás najme třeba Texaco.
Vidíte a přitom mě vadí jedná zásadní věc a to je ta, že se to prosazuje a uměle dotuje. Pokud by to totiž byla dobrá technologie, tak se prosadí sama.
Bohužel dnešní svět je plný toho, že s cílem ekologie se provádějí zvěrstva právě proti ekologii.
Jeden případ z poslední doby. V rádiu jsem zaslechl, že tuším v rámci olympiády bude olympijský oheň vyřešen spalováním vodíku což má být jako ekologické, protože to má nulové emise CO2. Že se reálně vypustí více CO2 na výrobu toho vodíku než kolik by se vypustilo spálením zemního plynu už nikdo neřeší a mě je z tohoto světa vážně na blití. V případě BEV je to velice podobné. Ano, pokud by se BEV neprosazovaly formou dotací a pokud bychom měli jadernou a obnovitelnou energetiku s emisemi na úrovni dnešní Francie, pak neřeknu půl slova. Takto je to jen trapná hra na ekologii.
Neřešte marginálie jako olympijský oheň, to nikoho nevytrhne, to slouží akorát na zaplnění titulků medií aby to vyvolalo emoce, reakce a tím víc kliků na reklamy.
Chtěl bych vás opravit, elektrická doprava se dotuje podstatně méně než težba a výroba fosilních paliv a to prakticky na celém světě. Já jsem pro úplně zaříznout podporu fosilnímu průmyslu a ono se to pak srovná samo. https://www.eesi.org/papers/view/fact-sheet-fossil-fuel-subsidies-a-closer-look-at-tax-breaks-and-societal-costs
Já jsem pro zaříznutí podpory fosilu, ale zároveň i OZE a EV. Schválně jaké odvětví se zhroutí první.
Uvědomujete si, že to je přesně to, co se vám nelíbí u elektromobilů? Tedy, že nemají nulové emise, protože energetický mix.
Tady tvrdíte, že když vyrobím elektřinu bezemisně, tak je nejlepší ji vrazit do výroby benzínu a nafty a produkovat jejich spalováním minimálně CO2 (fuj zase ten hype), ale pravděpodobněji i nějaké saze a CO.
Nebylo by lepší tu samou elektřinu vzít, vrazit ji do baterky a nespalovat nic?
Je to jinak, já tvrdím, že technologii jaderných reaktorů jsme tady mohli mít už 20 let, pokud by nebyli zelení. Takže dneska bychom vůbec nemuseli řešit CO2. Ropná lobby by neexistovala, nebyly by problémy s blízkým východem, protože by o jejich ropu nikdo moc nestál.
Ale pořád je to cesta a málokdo si uvědomuje, že to je jedna z možností jak elegantně a levně odstranit produkci CO2 a dokonce snížit CO2, protože synteticky by se daly vyrábět i plasty a tím by se CO2 trvale odstranil z oběhu.
Benzín vyrobený ekologicky z CO2 je pořád aromatický uhlovodík. Stejně jako kyanovodík vyrobený z oxidu uhelnatého je pořád prudce jedovatý a např. při kontaminaci vody dokáže zabít miliony lidí. A je plně jedno, že jste ho vyrobil “ekologicky” z recyklovaného uhlíku a že tedy neprodukujete žádný CO2.
Stejně tak neekologie benzínu není jen o CO2. Ale hlavně o lokálním znečištění měst výfukovými plyny. Oxidy dusíku, oxid uhelnatý a rakovinotvorné saze. https://cs.wikipedia.org/wiki/Benz%C3%ADn#P%C5%AFsoben%C3%AD_na_zdrav%C3%AD
Navíc to všechno z pohledu energetické účinnosti nedává moc smysl. Na tu výrobu benzínu spotřebujete značné množství energie. To už je účinnější a ekologičtější nabít tou energií rovnou baterie bez ztrát. V zásadě stejný energetický nesmysl, jako výroba vodíku z vody.
Kdo ví jak to přesně vyjde, protože:
Klasická elektrolýza vody účinnost <35%
Vysokoteplotní elektrolýza vody účinnost 45%
Termochemická výroba vodíku účinnost 52%
Nyní je otázkou jaká je následně účinnost výroby paliva z takto získaného vodíku.
Pokud jde o váš návrh, účinnost nejmodernějších elektráren je dneska kolem 40%, pak ztráty elektrárna, transformace, vedení, transformace, nabíjení a baterie. Celkově to může udělat kolem ztráty kolem 25%. Výsledek je tedy 30% účinnost.
Jak vidíte tak jednoduché to není.
Až na to, že účinnost nejmodernějších a široce rozšířených (i v ČR) elektráren na fosilní paliva je dnes přes 60 % a ne 40. 😉
Tak nevím, jestli to myslíte jako vtip a nebo jestli jste jen někde naletěl. A nebo jste možná jako zelení, kteří si myslí, že fyzikální zákony lze klidně porušovat.
Účinnost uhelných elektráren je skutečně 50+ procent. Učinnost jaderných elektráren se drží někde kolem 35 %.
Tak určitý rozdíl tam je díky teplotě páry. Ale to co jste napsal je nesmysl. Maximum dneska je kolem 42% a ne 50+. Jinak jaderné elektrárny by už taky byly nad 40%, pokud by to zelení nezablokovali.
Pokud jde o emise pak:
Uhelná elektrárna: 820g CO2/kWh
Jaderná elektrárna: 12g CO2/kWh
Co je tedy lepší?
Elektřina 😀
Zabúda sa na paroplynky, inak kmbinovaný cyklus… Sú fosílne a majú efektivitu 60%+ a nie je to žiadne klamanie fyziky. Čo sa týka efektivity jednoduché nabitie batérie je fyzikálne vždy efektívnejšie ako chemická výroba paliva jediné ale je efektivita atómiek no tá sa dá dnes zanedbať a Carnotov cyklus sa odrbať tiež nedá tam sa moc nepohneme inak ako nasadením technológie HTR (veľký rozdiel teplôt). Čo otvorí cestu aj lacnej výrobe vodíku no to zasa naráža na problám neefektivity od výroby po pohyb v pred. Všetko čo musí niečo hmotné z atómov spáliť alebo použiť je menej efektívne ako ľahunke elektróny ktoré sa nespoliehajú na entropiu a entapiu. No definitívne bude vodík v tej dobe o dosť efektívnejší ako dnes a zaujme svoje postavenie na trhu s energiami.
JJ paroplynovky. Zvláštní, že se na ně zapomíná, zvlášť když mají rostoucí význam. Tím nemyslím “plynofikaci” Německa. Tím myslím, že po baterkách a přečerpávačkách jsou to nejrychleji přistavitelné zdroje a význam rychlosti přistavení v dnešních trendech svítí/nesvítí a fouká/nefouká významně roste.
Ano, ale to, že jsou velice špinavé na to se zapomíná taky.
Emise CO2 490g/kWh.
To proklaté CO2. Víme už, kolik CO2 vyprodukuje výroba a distribuce beznínu a nafty na litr?
Jj ty jsem měl přesně na mysli. 🙂
Např. v USA je to už největší zdroj elektřiny. U nás 3. A jeho vliv samozřejmě pořád vzrůstá. Neříkám, že je to správně, ale pořád lepší, než elektrárny uhelné.
Každopádně celá diskuze byla o tom, že Ivo tvrdil, že 60% účinnost NEEXISTUJE. Samozřejmě, že existuje a je široce rozšířená po celém světě. Ostatně to je taky hlavní důvod, proč se uhelky zavírají. Protože mají nižší účinnost a jsou ekonomicky nerentabilní. A taky je to naopak hlavní důvod, proč se plynové tak rozšiřují. A druhý důvod je ten rychlý náběh.
A s tímto se také pletete. Dal jsem si nedávno práci a spočítal jsem kolik produkují elektrická auta v ČR reálně emisí CO2.
ČR vyrábí elektřinu z 50 % z uhlí. Mimochodem jsme v tom skoro nejhorší na celém světě. Před námi už je jen Polsko a pár dalších zemí. Dokonce i všemi propíraná Čína je na tom kupodivu už lépe, než my.
Podle oficiálních dat je v ČR jedna reálně vyrobená kWh zatížena produkcí 512,7 g CO2. (Nahoře v Member State pod Choose a value vyberte Czechia nebo další státy). Takže si stačí toto vynásobit spotřebou kWh u elektrického auta na 1 km a můžete si to porovnat s veřejně dostupnými papírovými hodnotami pro každé spalovací auto. I ta nejekologičtější spalovací auta produkují minimálně 92 g CO2/km. Průměr je i u malých vozů nějakých 110 g. U větších a výkonnějších aut je to běžně 140 g a více. Naproti tomu i velký a výkonný Model 3 produkuje jen 73 g/km. Porovnejte si to s podobně výkonným a velkým BMW M3, který produkuje 193 g! A to se bavíme o “neekologickém” Česku. Ve státech s velkým podílem obnovitelných zdrojů (nebo jaderné energie) to bude ještě o desítky procent větší rozdíl. Ve Francii produkuje taková Tesla reálně jen 8 g/ km!!! Ano čtete dobře jen 8 gramů. Tedy 25x méně, než srovnatelné BMW.
Níže přikládám srovnání podobně výkonných vozů pro ČR:
elektrické vozy:
Hyundai Ioniq – 51 g
Volkswagen e-Golf – 65 g
BMW i3 94 AH – 67 g
Tesla Model 3 – 72 g
Hyundai Kona Electric – 79 g
Kia e-Soul – 81 g
Kia e-Niro – 82 g
Renault ZOE R110 – 83 g
Nissan Leaf 62 KWH – 92 g
Audi e-tron – 122 g
spalovací:
Volkswagen Golf 1.0 TSI/85 KW – 109 g
Škoda Fabia 1.0 TSI/70 KW – 109 g
Audi A1 Sportback 1.0 TFSI S TRONIC – 102 g
Volkswagen Polo 1.0 TSI/70 KW DSG – 105 g
Honda Jazz 1.3 I-VTEC CVT – 106 g
Peugeot 208 1.2 PURETECH/81 KW – 106 g
Citroën C3 1.2 PURETECH/81 KW EAT6 – 109 g
Nissan Micra 1.0 IG-T/74 KW XTRONIC – 111 g
Toyota Yaris 1.5 DUAL VVT-I MULTIDRIVE S – 112 g
SEAT Ibiza 1.0 TSI/85 KW DSG – 112 kg
Mini ONE/75 KW AT – 114 kg
Mazda 2 1.5 SKYACTIV-G/66 KW AT – 118 kg
Opel Corsa 1.4 AT – 137 g
Suzuki Swift 1.0 BOOSTERJET AT – 121 g
Ford Fiesta 1.0 ECOBOOST/74 KW AT – 127 g
Renault Clio 0.9 TCE/66 KW ENERGY – 131 g
0.9 TCE/66 KW ENERGY 1.4 CVVT AT – 140 g
Dacia Sandero 0.9 TCE – 148 g
BMW M3 AT – 193 g
Audi Q7 45 TDI TIPTRONIC QUATTRO – 172 g
Mercedes-Benz GLC AMG 43 4MATIC – 189 g
Takže je jasně vidět, že i ty největší žrouti, jako je e-tron, jsou pořád i v ČR o 50 % ekologičtější, než srovnatelný spalovák – Audi Q7, Mercedes-Benz GLC.
Takže ani případná fabulace na ztráty v elektrické síti a při nabíjení vás nezachrání. Ztráty sítě jsou v ČR do 5-10 % a ztráty při nabíjení také tak.
Můžete také namítat, že reálná spotřeba elektrických vozů je vyšší, než papírová. Ale to platí samozřejmě pro spalováky také. Šlápněte na krk i obyčejné Fabii a máte rázem emise dvojnásobné.
Ve Francii (a většině západní Evropy) bude pak rozdíl naprosto propastný a nezachrání vás ani všichni svatí. Rozdíl oproti spalovákům je deseti až dvaceti násobný. 😀
Produkce CO2 při provozu elektrických vozů ve Francii:
Hyundai Ioniq – 5,85 g
Volkswagen e-Golf – 7,43 g
BMW i3 94 AH – 7,66 g
Tesla Model 3 – 8,28 g
Hyundai Kona Electric – 9,01 g
Kia e-Soul – 9,18 g
Kia e-Niro – 9,3 g
Renault ZOE R110 – 9,54 g
Nissan Leaf 62 KWH – 10,53 g
Audi e-tron – 13,86 g
Ano, nezapočítat ztráty distribuce, výroby a nabíjení v reálné výši a použít spotřebu, který platí za ideálních podmínek.
Tady je jak by se to mělo počítat:
2. Následně připočítáš 4,8% což jsou průměrné ztráty v přenosové síti.
zdroj: https://www.powerwiki.cz/attach/UEL/UEL_pr3EN_ES.pdf
3. Dále připočítáš 7,2% což je samotná spotřeba v rámci výroby elektřiny a její transformace, tedy to, co se spotřebuje ještě dříve, než jsi v síti samotné.
zdroj: https://www.powerwiki.cz/attach/UEL/UEL_pr3EN_ES.pdf
4. Dále musíš připočítat ztráty v rámci nabíječky, kde Tesla uvádí 9%
https://www.autoforum.cz/zajimavosti/ztraty-pri-nabijeni-tesly-s-jsou-nasobne-proti-udavanym-to-se-prodlouzi-i-prodrazi/
Ano, ten zdroj je divný, ale to je tím, že Tesla uvádí ztráty v nabíječce, ale podle mě neuvádí ztráty nabíjení samotných baterií a to je ten rozdíl.
5. Nyní je potřeb připočíst ztráty samotného nabíjení baterií tedy jejich předehřev a následné zahřívání a to je právě oněch dalších 9,5%, viz předchozí zdroj případně jiné zdroje dostupné na netu.
6. Následně si vezmeš spotřebu BEV tedy v místním případě nejlépe Teslu.
Takže změřená spotřeba dle ADAC vychází na 24kWh/100 km.
I kdyby to bylo 24 kWh/100 km, tak to stejně nehraje vůbec žádnou roli.
To tedy dělá 0,24 kWh/km. Což je 512,7 g CO2 krát 0,24 kWh = 123 g CO2 na jeden km pro Teslu Model 3 v ČR. Ve Francie to je pořád jen 12 g. V Itálii 61 g. Ve Švédsku jen 3 gramy.. atd, atd.
I když nebudu brát podobně výkonné BMW M3, ale výrazně méně výkonný 330I AT, pořád má BMW emise 132 g na km. Takže Tesla je i tak pořád ekologičtější. V drtivé většině Evropy dokonce brutálně ekologičtější. Klidně si tam dejte ztráty i 50 % a porovnávejte Teslu s benzínovým Citigo. Stejně to pro většinu světa bude vycházet lépe pro elektro auta. 😉
souhlas, navic je treba pripocitat spalovakum dalsich (pro CR) 7,5 g/km na 1 litr spotreby (tedy cca 30 g/km pro mala auta, 50 az 60 pro vetsi zrouty)
ta tabulka v clanku, na ktory odkazujete, je uplne zle. u elektriny pre bateriove auta uvadza 30-35%, ale u vodiku pri elektrolyze 25-30%. CO je uplna blbost, lebo ten vodik sa vyraba elektrinou, ktora sa pouziva AJ pre BEV. Inymi slovami, najprv treba zapocitat tych 30-35% zdrojovej elektriny ktoru pouzijem na elektrolyzu a z toho mi pre vyrobu vodiku ostane 25-30%. A to aj v pripade parneho reformingu a inych procesov, tie tiez vyuzivaju elektrinu. Navyse parny reforming 80% ucinnost? Somarina, tak nanajvys 60%.
Vyrábět vodík pomocí elektřiny je nesmysl, existují lepší technologie. To je jako byste psal o BEV na olověné baterie.
Lenze vyroba vodika pomocou “cistej” elektriny zo solarnych, veternych a podobnych elektrarni je zaklad propagandy vodikovej lobby. Problem je, ze na to zaklinadlo “cisty vodik z cistej elektriny” pocuju politici a kopec dalsich magorov, ktorym unikaju detaily a skutocna podstata toho nezmyslu.
Jen pro ilustraci čistoty elektřiny, produkce CO2 na kWh:
11g větrná
12g jaderná
24g vodní
45g solární – ano tady u nás tečou obrovské miliardy, místo tohoto plýtvání jsme mohli mít další Temelín a být vysmátí
230g biomasa – to je docela masakr
490g plynová – ano toto prosazuje Německo jako čistý zdroj a zavírá jaderné lektrárny
820g uhelná
Je úsměvné jak je vděčné téma strefovat se do soláru v Čechách. Jako by naše drahá výkupní cena byla problém solární technologie jako takové. Místo aby si přiznali, že až budou ti stejní lidé rozhodovat o tom novém Temelínu, tak cena bude stejně drahá, jako u toho soláru. Možná ještě dražší. Protože nešlo vůbec o technologii jako takovou, ale jen o to, že se někdo chtěl poradně namastit. A to samé udělá s plynem, uhlím, jádrem a vůbec s čímkoliv kde se dá něco ukrást.
ty si ale vobec nepochopil pointu toho, co som chcel povedat. Je uplne fuk, kolko gramov ma ktory sposob vyrabania elektriny. Pointou je, ze nech vezmes akykolvek zdroj elektriny, tak namiesto toho, aby si ju pouzil priamo v BEV (alebo takmer priamo, aby sme boli ferovi), tak v pripade vyroby vodika v podstate zahadzujes viac ako 80% tej elektriny len na to, aby si tu elektrinu previedol na ine medium a potom nazad na elektrinu. V tom je cely nezmysel vodikoveho cyklu. Takze si tie emisie CO2 vynasob aspon piatimi az siestimi a hned sa dostaneme na uplne inu uroven. Plus nepocitam dalsie emisie vytvorene preto, lebo na vodikovy cyklus potrebujes vyrabat a instalovat narocne zariadenia, armatury, cerpadla, nadrze z mnohych vrstiev kdejakych sklenenych ci uhlikovych vlakien, plne epoxidu atd. Vsetky tie tony kovov, plastov, polymerov a cojaviem coho este, ktore sa pre vodikovy cyklus musia naviac vyrabat a servisovat, zanechavaju urcite daleko vacsiu uhlikovu stopu, nez jednoduchy elektricky kabel kdesi v zemi ci na stlpoch a trafostanica nabijacky BEV. Aj bateria BEV je proti tomu sranda, lebo jej zivotnost v BEV je dlhe roky a potom ju este stale mozes pouzivat ako ulozisko energie pre dom a pod. (tzv. 2nd life) Naproti tomu taky palivovy clanok plny keramiky, drahych kovov a bohviecoho este, po skonceni zivotnosti pouzit nemozes, a recyklovat… to by som fakt chcel vidiet te proces, jeho efektivitu alebo energeticku narocnost, recyklovat material, ktory je napevno spojena zmes keramiky, polymerov a roznych specialnch kovov. o nejakej ekonomickej rentabilite sa ani nemusime bavit.
A ty jsi nepochopil, že vodík se v rámci jaderných reaktorů 4. generace nevyrábí z elektřiny.
chcel si napisat BUDE sa vyrabat. ziadne reaktory 4. generaice este neexistuju. Takze taketo reci o niecom, co este neexistuje, sem netahaj. bavime sa o realnom zivote.
Ano nemáme, to je pravda. Spíše jsem měl napsat, že jsme je dávno mohli mít, ale máme tady zelené mozky, takže je nemáme a raději pálíme uhlí a plyn.
BTW: Biomasa žádný “docela masakr” není, protože jejich emise se rovnají prakticky nule. Ty “emise” co tu zmiňujete pocházejí z recyklovaného CO2. Biomasa při svém růstu “nasaje” CO2 z atmosféry a pak při jejím spalování se jen zase uvolní. 🙂
Zajimal by me zdroj techto cisel. Urcite neuvazuje u jadra s emisemi za tezbu a naslednou vystavbu dlouhohodobeho uloziste. Take je vtipne, jak se poukazuje na promenlivost v dodavkach elektriny z obnovitelnych zdroju, ale u palivovych elektraren muze vyrazne narust cena paliva (do budoucna se lip odhaduje cena solaru nez napr. uranu) a kapitolou samou o sobe jsou externality, ktere maji obnovitelne zdroje zanedbatelne.
Pokud se budou baterky vylepšovat současným tempem ještě několik let, tak nebude důvod stavět jaderky. Já jsme zastance jaderné energie, ale problém je realita, kdy je to prostě velmi vysoká a riziková investice a pokud budou levné a baterky a soláry, tak už není moc logických důvodu pro jádro… Ale jak říkám, vše záleží na baterkách….
Na 1000kWh ujede například Tesla Model 3 v letě 6500 km v zimě 4800 km. Takový Audi Etron v létě jen 3500 km. Počítáno na již 1000 kWh v bateriích.
A) 5-6000 km
B) cca 1500 km
Se závěry autora videa bych souhlasil. Do budoucna však vidím větší potenciál pro vývoj technologie u baterií, než u vodíku. Znamená to tedy, že i když se palivové články začnou prosazovat do velkých dopravních prostředků, časem se baterie natolik zlepší, že vodík nahradí i tam.