Neuralink pod lupou #4: Klíčové osobnosti firmy
Myslím, že zakladatele a největšího akcionáře Neuralinku, Elona Muska, asi na tomto webu, který se týká všech jeho projektů, není třeba představovat. Pokud ano, souhrn informací o něm můžete nalézt zde. V tomto článku bych se chtěl věnovat jiným důležitým osobnostem firmy. Zatím tito lidé možná ještě nejsou tak známí jako například některé „celebrity“ SpaceX (prezidentka a provozní ředitelka Gwynne Shotwell, bývalý hlavní technolog pro vývoj pohonů Tom Mueller či jeden z předních inženýrů a populární moderátor přenosů startů raket John Insprucker) nebo klíčové individuality Tesly (hlavní návrhář Franz von Holzhausen či technický ředitel J. B. Straubel). Zdá se mi ale, že v nedaleké budoucnosti o nich ještě hodně uslyšíme.
„Úroveň talentu v Neuralinku na mě dělá ohromný dojem.”
– Elon Musk
Jak píše Tim Urban ve svém vyčerpávajícím anglicky psaném článku o Neuralinku na blogu Wait But Why, Musk se v době před založením společnosti v rámci hledání co nejlepších osob do svého týmu, setkal s více než tisícovkou odborníků z různých odvětví. Právě interdisciplinárnost celého projektu je zde největší komplikací. Muskovi se však nakonec podařilo do firmy nalákat specialisty z oborů jako nanotechnologie, výpočetní technika, telekomunikace, elektronika, materiálové inženýrství, robotika, automatizace a různá odvětví medicíny, zejména neurochirurgie.
„Každý do společnosti vnáší svou vlastní kombinaci znalostí, která ve výsledku dává firmě schopnost myslet jako jedinečný mega-expert.“
– Tim Urban, Wait But Why
Není úplně jasné, jak vypadá manažerská struktura firmy a jaká je zde vlastně role Elona Muska. Tim Urban v článku z dubna roku 2017 píše, že Elon v Neuralinku figuruje jako výkonný ředitel (CEO, Chief Executive Officer), kdežto článek o Neuralinku v anglojazyčné verzi Wikipedie uvádí, že Musk ve firmě nezastává žádnou výkonnou ani manažerskou funkci. Autor zde čerpal informace z korespondence americké Komise pro cenné papíry a burzy (Securities and Exchange Commission) v otázce Muskových problémů z roku 2018, kdy na Twitteru prohlásil, že chce stáhnout Teslu z veřejného obchodování a že má zajištěno financování výkupu většiny jejích akcií za mnohem vyšší cenu, než byla jejich aktuální cena na burze. Což se samozřejmě zmíněné komisi moc nelíbilo, protože to významným způsobem ovlivnilo cenu akcií Tesly. Korespondenci můžete najít zde (tvrzení, že Musk v Neuralinku nezastává žádnou výkonnou funkci, se nachází na konci čtvrté strany). Nicméně z prezentace prototypu N1, kde Musk měl samozřejmě hodně co říci, je evidentní, že dokonale ví o všem, co se v Neuralinku děje a myslím, že on je tím, kdo určuje, kterým směrem se firma vydává, stejně jako ve všech jeho ostatních projektech.
Stejný článek na Wikipedii uvádí jako výkonného a finančního ředitele Neuralinku Jareda Birchalla. Jeho jméno se už ale nevyskytuje na žádných jiných internetových stránkách, které informují o Neuralinku. Myslím, že je pravděpodobné, že už ve firmě nefiguruje. Pojďme se tedy zaměřit zejména na osobnosti Neuralinku, o kterých víme, že ve firmě jsou a jakou v ní zastávají funkci. Půjde hlavně o ty, kteří se objevili v prezentaci prototypu N1, o které jsme psali v předchozích dvou článcích.
Jako spoluzakladatelé Neuralinku jsou společně s Elonem Muskem uváděni Max Hodak, Ben Rapoport, Dongjin Seo, Paul Merolla, Philip Sabes, Tim Gardner, Tim Hanson a Vanessa Tolosa. Polovinu z nich jsme měli možnost spatřit na zmíněné prezentaci. Kromě těchto zakládajících členů, si představíme ještě Dr. Matthew McDougalla, hlavního neurochirurga.
Max Hodak, prezident společnosti
„Někteří lidé tvrdí, že umělá inteligence může být posledním z našich vynálezů. Já myslím, že vysokorychlostní mozkovo-počítačové rozhraní by mohlo být v mnoha ohledech naším prvním opravdovým vynálezem. Něco jako následující kapitola lidské existence.“
– Max Hodak
Max Hodak je americký vědec a podnikatel specializující se v oboru moderních technologií. Je zakladatelem a bývalým výkonným ředitelem společností myFit a Transcriptic. Hodak založil myFit už v roce 2008 a šlo o firmu, která vytvářela software předpovídající pravděpodobnost přijetí středoškolských studentů na vysoké školy. Firma Transcriptic, založená v roce 2012, poskytuje vědcům služby robotické biotechnologické laboratoře ovládané na dálku přes Internet („On-Demand Discovery“ nebo „Science as a Service“). Před založením Trancriptic byl ještě technologickým ředitelem společnosti Inporia, kde navrhoval software pro sledování cenových změn v reálném čase na webových stránkách elektronického obchodování.
Max vystudoval Duke University, kde získal bakalářský a inženýrský titul v oboru biotechnologického inženýrství. Během svého působení na univerzitě pracoval jako výzkumný asistent v Duke Medical Center, kde pomáhal při budování mozkovo-počítačového rozhraní testovaného na laboratorních opicích. Jako laboratorní pracovník se často setkával s neefektivností laboratorní práce, o které se domníval, že je zralá na robotickou optimalizaci.
V Neuralinku Hodak působí ve funkci prezidenta firmy. Jak sám řekl, původně byl skeptický ohledně vývoje technologie Neuralinku, ale Elon Musk ho přesvědčil. Na prezentaci prototypu N1 uvedl, že už dlouho bylo jeho cílem podílet se na vývoji podobného mozkového rozhraní.
V roce 2013 Max od amerického Bílého domu obdržel „Cenu mistra změny“ (The White House Champion of Change Award) za to, že byl „průkopníkem crowdfundingu“. Šlo o to, že Transcriptic byla první společností, která získala peníze od investorů na svůj rozvoj prostřednictvím crowdsourcingu. V roce 2015 ho magazín Forbes zařadil na seznam „30 pod 30“ (Forbes 30 under 30) v kategorii zdravotnictví. Tento seznam každý rok upozorňuje na nejnadějnější mladé podnikatele v různých oborech.
Co se týče osobního života, o Maxovi je známo, že rád létá vrtulníky, skáče s padákem a sleduje seriály žánru science fiction. Na Facebooku napsal: „Stejně jako miliony Američanů jsem unavený extrémně stresující prací. Naštěstí existuje účinná terapie. Zeptejte se svého lékaře, zda vrtulníky mohou být to pravé rovněž pro vás.“
Dr. Matthew McDougall, šéf týmu neurochirurgů
„Při všech designových rozhodnutích v Neuralinku si klademe otázku, zda díky této změně bude pravděpodobnější, že já, moje rodina nebo mí přátelé budou naše zařízení chtít mít.“
– Dr. Matt McDougall
Jak jsme se dozvěděli na prezentaci prototypu N1, Dr. McDougall kromě Neuralinku pracuje ještě jako neurochirurg v San Francisku v Kalifornském pacifickém zdravotním centru (angl. San Francisco California Pacific Medical Centre), které je součástí zdravotnického řetězce „Sutter Medical Center“. Předtím pracoval na Stanfordově univerzitě v laboratoři, která vyvíjela a implantovala pokročilá mozkovo-počítačová rozhraní. Na Stanfordu rovněž působil jako instruktor neurochirurgů.
Dr. MacDougall vstoupil do společnosti v prosinci 2017. Lékařský titul získal na Univerzitě jižní Kalifornie (University of Southern California). Svou neurochirurgickou rezidenturu absolvoval Na Kalifornské univerzitě v San Diegu na lékařské fakultě Keck School of Medicine. V roce 2008 obsadil druhé místo v neuroanatomické soutěži Retzius Neuroanatomy Competition.
Na Google Reviews má Dr. MacDougall ryze pozitivní ohlasy. Zde je jeden z nich od uživatelky Ilany Solomon: „Mohu Dr. MacDougalla jen doporučit. Je to skvěle vyškolený odborník s dlouholetými zkušenostmi. Jeho práce je jeho vášní. Péče o pacienty je pro něj velmi důležitá. Když můj bratr potřeboval operaci mozku, celá naše rodina se velmi bála, ale Dr. MacDougall nám vše dokonale vysvětlil a jeho přístup byl skutečně delikátní. Co více, bratrovi se nyní daří skvěle!“
Odkazy: LinkedIn, Sutter Health
Vanessa Tolosa, vedoucí skupiny neurálního rozhraní
„Vše co můžeme nakreslit, můžeme také vyrobit.“
– Vanessa Tolosa o litografických výrobních procesech v Neuralinku
Vanessa v Neuralinku vede skupinu nazvanou „Neural Interface Group“, která se zabývá především materiálovým inženýrstvím. Vyvíjí důležité součásti systému mozkového rozhraní, zejména mozkové mikroelektrody, jejich pláště a pouzdro, ve kterém se nachází lokální počítačové čipy neboli senzory mozkové činnosti. Zabývá se tedy výběrem a testováním materiálů, jejich mechanickými, fyzikálními a chemickými vlastnostmi a biokompatibilitou.
Před Neuralinkem Vanessa vedla tým neurotechnologů v americké Národní laboratoři Lawrence Livermora. Tato skupina zde pracovala na široké škále různých neuroprostetických zařízení, které byly používány na akademické půdě i klinicky testovány. Podle svých slov se rozhodla pracovat v Neuralinku, protože viděla příležitost využít zde veškeré stávající poznatky a zpřístupnit výsledky pacientům.
Studovala Floridskou univerzitu a posléze dělala Ph.D. na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Ve své kariéře už dostala několik různých ocenění, zejména od laboratoře Lawrence Livermora nebo od americké agentury DARPA (Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty). Je autorkou desítek výzkumných prací a rovněž držitelkou mnoha patentů v oblasti neurotechnologie a materiálového inženýrství.
Na svém profilu v síti LinkedIn, se Vanessa představuje jako „výrobce kouzelných klobouků“, čímž naráží na článek bloggera Tima Urbana. Sám tento text z webu Wait But Why zmiňuji snad v každém svém článku o Neuralinku a skutečně si myslím, že by si ho měl přečíst každý, koho alespoň trochu zajímá téma Neuralinku a mozkových rozhraní. Zdá se, že Vanessa Tolosa si to myslí taky.
Dongjin (DJ) Seo, ředitel sekce implantovaných systémů
DJ Seo vede v Neuralinku tým, který se zaměřuje na budování specializovaných počítačových čipů a systémů pro získávání nervových signálů z mozku a vkládání informací do mozku. Před Neuralinkem pracoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde v rámci svojí disertační práce vynalezl systém nazvaný „nervový prach” (Neural dust). Jde o zařízení o milimetrových rozměrech, která fungují jako dálkově napájené nervové senzory, čili de facto určitá forma mozkovo-počítačového rozhraní. Senzory mohou být použity ke studiu, sledování nebo ovládání nervů a svalů a ke sledování nervové aktivity.
Předtím než v roce 2016 získal svoje Ph.D. v Berkeley, studoval ještě v letech 2007–2011 elektrické inženýrství na Kalifornském Caltechu (Kalifornský technologický institut). Je autorem mnoha vědeckých publikací, z nichž většina se zabývá elektronickými implantáty a jejich bezdrátovým připojením.
Philip Sabes, vědecký pracovník
„Cílem Neuralinku je poskytnout lidem lepší přístup k informacím v mozku a nakonec nám umožnit přístup k lepšímu spojení mezi sebou i k sobě samému.“
– Philip Sabes
Philip Sabes je jedním ze zakládajících členů Neuralinku. Ve firmě působí jako výzkumný pracovník. Před Neuralinkem byl profesorem fyziologie na Kalifornské univerzitě v San Francisku (UCSF). 16 let vedl laboratoř Sabes Lab, kde jeho tým zkoumal, jak mozek zpracovává smyslové a motorické signály, vyvíjel nové neurotechnologie a snažil se zjistit, jak je použít pro mozkovo-počítačová rozhraní. Zabýval se rovněž tím, jak umožnit umělou zpětnou vazbu do mozku. Cílem bylo umožnit uživatelům cítit umělá zařízení, která by ovládali prostřednictvím mozkových rozhraní.
Sabes nejprve studoval fyziku a francouzštinu na Washingtonově univerzitě v St. Louis, později v Anglii na Cambridge dva roky matematiku a Ph.D. získal na MIT (Massachusetts Institute of Technology) v oboru mozkové a kognitivní vědy. Je rovněž autorem či spoluautorem mnoha vědeckých prací v oboru neurotechnologie.
Tim Gardner, spoluzakladatel
„Mým cílem vždy bylo maximalizování dopadu akademického výzkumu.“
– Tim Gardner
Tim Gardner patří rovněž mezi spoluzakladatele Neuralinku. Dříve působil jako profesor biologie na Bostonské univerzitě. Věnoval se výzkumu mozkových funkcí zpěvných ptáků. Řídil zde „Laboratoř formování nervových obvodů“ (Laboratory of Neural Circuit Formation). Spolu se svým týmem vyvinul minimálně invazivní mikroelektrody vyráběné pomocí speciální 3D tiskárny, kterými zaznamenávali činnost neuronů v části ptačího mozku, která řídí jejich zpěv.
Gardner získal bakalářský titul z fyziky na Princetonské univerzitě a doktorát z biologie a fyziky na Rockefellerově univerzitě. Je členem americké Národní akademie vynálezců. Není známo, jestli nadále pracuje v Neuralinku, protože od června 2019 pracuje rovněž jako profesor na Oregonské univerzitě, kde vede po něm nazvanou laboratoř Gardner Lab, ve které pokračuje ve výzkumu zpěvných ptáků.
Ben Rapoport, neurochirurg
Další ze zakládajících členů, Dr. Ben Rapoport, je špičkovým neurochirurgem, který ale má rovněž Ph.D. v oboru elektrického inženýrství a informatiky ze slavného institutu MIT (Massachusetts Institute of Technology). To je samozřejmě ideální kombinace pro firmu, jakou je Neuralink. Lékařský titul získal na Harvardu (Harvard Medical School).
Ve své kariéře před založením Neuralinku Dr. Rapoport působil jako výzkumný asistent v DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency), kde vyvíjel elektrochemické zdroje energie (palivové články na bázi glukózy) pro biologicky implantovatelná elektronická zařízení. Přispěl rovněž několika kapitolami do nové učebnice „Chirurgie autonomního nervového systému” (Surgery of the Autonomic Nervous System), která představuje komplexní přehled základních vědomostí a různých klinických aplikací v autonomní chirurgii. Dr. Rapoport je také nositelem mnoha různých profesionálních ocenění.
Paul Merolla, spoluzakladatel
Jak Paul Merolla sám píše na svojí webové stránce stránce (kterou ovšem neupdatuje od dubna 2017): „Mým výzkumným zaměřením je budování inteligentnějších počítačů.“ Byl vedoucím designérem více než deseti mozkem inspirovaných čipů, včetně čipu Neurogrid vyvíjeného na Stanfordově univerzitě, který měl simulovat práci jednoho milionu neuronů, a čipu IBM TrueNorth.
Před Neuralinkem byl vědeckým pracovníkem v IBM (2010–2016) a post-doktorandem v laboratoři Brains in Silicon na Stanfordu (2006–2010). Doktorát v oboru biologického inženýrství získal na Pensylvánské univerzitě (2006) a bakalářský titul na Univerzitě ve Virginii v elektrotechnice (2000).
Jakou funkci Paul Merolla zastává v Neuralinku, není známo.
Odkazy: web, LinkedIn, Twitter
Timothy Hanson, spoluzakladatel
Tim Hanson byl jedním ze zakládajících členů Neuralinku, ale firmu již opustil. A zdá se, že to zřejmě nebylo úplně v dobrém. Podle jeho slov docházelo k neshodám ohledně vědeckých priorit a rozhodování. V článku, který vyšel v angličtině na webu MIT Technology Review, je prezentováno několik Hansonových myšlenek v souvislosti s Neuralinkem a jeho výzkumem. Například zde tvrdí, že technologie Neuralinku je zatím vhodnější pro základní vědecký výzkum na zvířatech a že tlak na lidské použití je předčasný. Podle něj Max Hodak a Elon Musk jsou odhodlaní co nejrychleji provádět testy na lidech a to je příliš riskantní. Hanson chtěl nejprve provést co nejvíce testů na laboratorních zvířatech.
Není jasné, jakou funkci Hanson v Neuralinku zastával, ale před založením firmy se více než 10 let věnoval výzkumu různých komponentů potřebných pro mozkovo-počítačová rozhraní na Kalifornské univerzitě v San Francisku. Z Neuralinku odešel v říjnu roku 2018.
Odkazy: LinkedIn
Předchozí články ze série Neuralink pod lupou:
- #1: Seznamte se s Neuralinkem
- #2: Prezentace prototypu implantovatelného čipu N1
- #3: Jednotlivé komponenty prototypu N1
- Noland Arbaugh bude 72 hodin vzhůru, aby předvedl nepřetržité používání svého implantátu od Neuralinku - 21. 11. 2024
- Lex Fridman: Neuralink a budoucnost lidstva, 3. část – Matt MacDougall - 18. 11. 2024
- Noland Arbaugh shrnul 9 měsíců používání svého neurálního implantátu a prozradil několik novinek - 5. 11. 2024
Hezký článek 🙂
Páni, tam jsou ale kapacity.