:O
Bere se tady v diskuzi vůbec v úvahu, že udávané nosnosti jsou o užitečném nákladu? Zde je to podobné raketoplánu, který by jako celek přistál na Měsíci a letěl zpět. Tedy nostnost užitečného nákladu pro Měsíc by stačila i 10 tun, kdyby to bylo opravdu netto. Zásoby pro posádku, těžké “zadky” posádky + vědecké vybavení se do toho vlezou i s vozítkem. U Apolla se do užitečné nosnosti na TLO musely počítat obě lodi se vším všudy. Zde vlastní orbiter – SS je brutto, nikoliv netto. Tedy se na musíme dívat spíše jako v případě raketoplánu. Samozřejmě vyšší nosnost je výhoda pro větší mise.
Osobně se tomu výběru oceli nedivím jako každý kdo podnikal nebo to zkusil. Tam jde hlavně o celkové náklady versus zisk. Co se týšč tepelně odolných kompozitů, tak které mají pevnost v tahu i tlaku, deformovatelnost, pružnost apod. Za níkzkých a vysokých teplot aspoň jako ta “blbá ocel na hrnce”? Mě se neptejte, já tady s tím nezačal.
Pokud budu mít možnost postavit raketu a hlavně testovací exempláře, v tomto stadiu, za 100 Kč s nosností 1 kg s palivem i pro návrat za 1 Kč.nebo ze supermateriálu za 1000 Kč s nosností 1,5 kg a palivem za 0,7 kč a nebudu mít bezedné financování jako BO, tak asi po jaké možnosti sáhnu je jasné. Podnikatelé nebo protopodnikatelé a lidé se selským rozumem vědí. Ostatní nechápou.
I když to, že uhlíkové kompozity potřebují větší úroveň tepelné ochrany snižuje u nich za normálních teplot poměr “výdrž”/hmotnost taky hraje roli.
časem si myslím, že po zajetí a ověřené znovupoužitelnosti a mnoha zkušenostech se změní materiál SH/SS nebo jen SS nebo SH ke zvýšení efektivity. nejsem si tím ale jistýu náročných misí, kde bude požadavek mít možnost opravovat na raketé něco dále od Země. Uhlíkový kompozit je křehký. Trhá se a pokud se v něm objeví praklina, tak se při další zátěži šíří. Ocel je vůči tomu vhzledem k pevnohmotnosti odolnějši. Taky ocel si s vybavením s pár flaškami, elektrodami a elektrikou svaříte zaškolenou obsluhou na “fleku”.
Celkové jde tedy o to, zda do budoucna oželí třeba i 30 %ní efektivitu na palivu výměnou za loď na kterou stačí “svářečka”. Než mít více efektivní loď z něčeho co vyžaduje na opravu výrobní halu, resp. opravit nejde a oprava se dělá výměnou za nový kus.

Ostatně jak je kompozit křehký víděl každy při pohledu na 1. stupeň pláclý do vody, kdy se kompozitní mezistupeň z jedné strany pěkně rozstříštil a odpaly z něj i kusy. Ostatně na to je upozorněno i u rámů kol z kompozitů pokud se překročí mez pevnosti.
osobně si myslí, že hlavně na kompozitu trval sám EM, nakonec názor změnil a to dost radikálně, že sešrotovali i výrobní prostředky a místo opustili.

Spíš je pro nyní důležitejší než k ničemu debata ocel/kompozit. Jaý byl přesně problém na Raptoru s kylíkovou turbínou mechanicky. A zda nová konstrukce v Texasu je opravdu VAB a jak bude nakonec vysoká.

Mimochodem u Raptoru se zvolení plného průtočného cykluse 2 trubínami z proncipu vyhli teplotním šokům v turbopčerpadlech, protože v nich hoří pouze menšina směsi a tedy je v nich nižší teplota. Zbylý “balast” jdoucí přes ně nezreagovaný do hlavní komory tak trubočerpadla ochlazuje na nižší teplotu. Samozřejmě cenou je, že takový motor je i díky 2 turbům na tah težší a kontrukčně náročnější a vyžaduje na kyslíkové straně odolné materiály. Na druhou stranu je odolnější při vícepoužitelnosti na výdrž turbočerpadel.

I kdyby to mělo být za pět let,tak když vemu co Elon za tu krátkou dobu co je v prostředí zabývající se vesmírem dokázal a porovná se to s ostatními,už teď je to naprosto unikátní jev a pokud se mu podaří cokoliv dalšího jsou to prémie k tomu co ještě nikdo nedokázal!Myslím že už teď se zařadil vedle Koroljova a Von Brauna jako ten co posunul kosmonautiku o další level dál.A že v tom chce pokračovat?Buďme za to rádi a nehádejme se o to jestli to bude za dva nebo za pět let.Bohužel nemám znalosti ani finance abych mu pomohl,tak mu jenom můžu držet pěsti a fandit mu!Těším se na každý jeho krok a jako vše nové má i své ztráty,tak doufám že ty jeho, budou co nejmenší.

To že dají nějak dohromady první stupeň a nákladní Starship a dostanou to na oběžnou dráhu je klidně možné. S Muskovým koeficientem to bude spíš až tak 2023, ale budiž. Je otázka, kolik pokusů pak budou potřebovat, než se naučí Starship bezpečně vracet. A kdy bude mít schopnost dlouhodobě ve vesmíru udržet kryogenní palivo, spojovat se, tankovat a případně vozit lidi.

musk sa riadi podla hesla “nikto vam nemoze dat tolko ako vam ja mozem slubit”

… s již použitým stupněm, pro který to bude již pátá mise (momentálně žádný stupeň neletěl více než třikrát).
… tady něco nehraje…ne?