Úklid následků výbuchu Crew Dragonu pokračuje, mohl by však odložit příští Falcon Heavy
Falcon 9 s Crew Dragonem při zkouškách na rampě před misí DM-1 (Foto: SpaceX)
Vyšetřování nešťastné dubnové anomálie prvního exempláře lodi Crew Dragon i nadále pokračuje. SpaceX odklízelo trosky a nyní se připravuje na další fázi likvidace následků nehody. Nedostupnost přistávacích plošin by přitom mohla vést k odkladu STP-2. Zástupci NASA se zároveň nedávno omluvili za to, že nedostatečně informují veřejnost ohledně průběhu vyšetřování.
Podle článku serveru Florida Today SpaceX v posledních dvou týdnech dokončovalo úvodní část úklidu zamořené oblasti s přistávacími plošinami LZ-1 a LZ-2 na Mysu Canaveral. Zde se nachází testovací stanoviště, kde k nehodě Crew Dragonu došlo a prvotní fáze mimo jiné zahrnovala odklizení zbytků lodi.
Při úklidu oblasti anomálie nejde samozřejmě jen o odstranění trosek, celá oblast byla také zamořena palivem, které bylo v lodi Dragon natankováno. Monomethylhydrazin a oxid dusičitý totiž nepatří mezi nejzdravější látky na světě, což je také důvodem, proč se testy mohou provádět jen tehdy, pokud vítr vane směrem od obydlených oblastí. Dalším krokem procesu úklidu, tedy bude odběr vzorků půdy v dané oblasti, který proběhne během června. Na základě analýz odebraných vzorků se potom rozhodne, jak bude pokračovat sanace celé oblasti.
Crew Dragon C201 na testovacím stavu před a po anomálii
Pozitivní výsledek půdní analýzy je důležitý pro SpaceX také kvůli příštímu startu Falconu Heavy chystanému na konec června. Boční stupně budou při misi STP-2 přistávat na LZ-1 a LZ-2, což ale nebude možné, pokud bude oblast uzavřena kvůli sanačním pracím. Z podobného důvodu musel stupeň během nedávné mise CRS-17 přistávat na mořské plošině místo na pevnině, jak je u misí CRS zvykem. SpaceX však na Floridě má jen jednu plošinu a na té bude během mise STP-2 přistávat centrální stupeň. Boční stupně by tak neměly kde přistát.
A ač je z hlediska zákazníka mise STP-2 velmi dobře zaplacená (160 milionů dolarů v případě splnění všech cílů), SpaceX pravděpodobně neplánuje zahodit kterýkoliv ze tří prvních stupnů, které budou při této misi využity. Jinými slovy, bez aktivních přistávacích plošin LZ-1 a LZ-2 by start mise STP-2 mohl být odložen. Otázka je, jaký názor na to bude mít zákazník – americké letectvo. Mise STP-2 má zpoždění už několik let, takže další zdržení jen kvůli záchraně bočních stupňů nemusí být vřele přijato.
Start Falconu Heavy při misi Arabsat 6A. Boční stupně z této mise poletí znovu na STP-2. (Foto: SpaceX)
U přistávacích plošin LZ-1 a LZ-2 ještě chvilku zůstaneme, protože v dubnu objevila zajímavá zpráva o jejich dalším možném využití. Server Space News citoval brigádního generála Douga Schiesse, velitele 45. vesmírného křídla amerického letectva, který oznámil, že ač doteď plošiny LZ-1 a LZ-2 pro přistání používalo pouze SpaceX, je možné, že do budoucna by se to mohlo změnit a na rampách by mohly přistávat i rakety jiných výrobců. Není jasné, jestli měl Schiess na mysli nějakou konkrétní raketu, nebo mluvil spíše v teoretické rovině, ale v dohledné době by přistávacích plošin mohla využít nejspíš jen raketa New Glenn společnosti Blue Origin. Ale ta má podle dostupných informací přistávat vždy na lodi, nikoli na pevnině. Nezbývá tedy než počkat, jestli nakonec opravdu SpaceX někdy bude sdílet LZ-1 a LZ-2 s jinými firmami.
Plán zařízení pro zpracování lodí Dragon nedaleko přistávací plošiny LZ-1 z roku 2017 (Zdroj: Price Civil Design)
Ale zpátky ke Crew Dragonu. Řada obyvatel Floridy i fanoušků kosmonautiky či SpaceX si stěžuje, že ač od anomálie uplynul už víc než měsíc, informací o nehodě a průběhu vyšetřování je velmi málo. K této okolnosti se v pátek 24. května 2019 vyjádřili administrátor NASA Jim Bridenstine a ředitel Kennedyho vesmírného střediska Bob Cabana.
Bob Cabana (vlevo) a Jim Bridenstine před misí DM-1 (Foto: Sarah Silva)
Bob Cabana uvedl, že SpaceX v žádném případě před NASA nic neutajuje a na vyšetřování celé anomálie firma velmi úzce spolupracuje s NASA.
Jim Bridenstine potom dodal, že komunikace s veřejností o celém incidentu byla velmi chabá a že by se to do budoucna v žádném případě nemělo opakovat. Administrátor NASA se však nikterak nevyjádřil k průběhu vyšetřování či k nehodě samotné.
Pořád také platí, že od dubna 2019 se NASA žádným způsobem nevyjádřila k termínům společnosti Boeing. Neví se, kdy je možno očekávat test záchrany lodi Starliner z rampy, ani její první nepilotovaný let k ISS, který byl naposledy plánován na srpen. Tento let má SpaceX od března za sebou, ale zato Muskově firmě ke splnění požadavků NASA ještě zbývá uskutečnit test záchrany Crew Dragonu za letu. Boeing tento test provádět nebude, protože si certifikační proces s NASA dohodla jinak.
Jak Boeing, tak SpaceX však mají před sebou kromě startů raket ještě řadu dalších kroků, než bude možné obě jejich lodě certifikovat pro vynášení amerických astronautů do vesmíru. Především pak testovací lety s posádkou, které představují finální milník. Je však stále méně pravděpodobné, že se těchto letů dočkáme ještě letos, ať už v podání Boeingu nebo SpaceX.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Podpořte projekt ElonX
SKvělý článek, jen už by to Jirko chtělo jinou fotku než z letního grilování v tílku 🙂
Nerýpu, jen “redakční” poznámka 🙂
Díky moc za supr článek!!!
Jen by mě zajímala jedna věc – proč Boeing nemusí provádět únikový test a SpaceX ano? Díky za odpověď.
Ten certifikační proces si každá firma mohla přizpůsobit podle sebe. NASA od nich potřebovala, aby demonstrovaly funkčnost nebo bezpečnost určitých věcí, ale firmy měly určitou volnost, jakým způsobem to udělají. SpaceX v případě úniku lodi za letu preferovalo udělat fyzický test, zatímco Boeing se vydal cestou velmi podrobných simulací, analýz a dokumentace. Oba přístupy NASA považovala za dostatečné.
Díky moc za odpověď, ale přijde mi dost divné, že jim stačí jen simulace. Je to ale asi tím, že jsem fanoušek SpaceX
Ty firmy prostě mají jiný přístup k vývoji. SpaceX vše radši co nejdříve otestuje a pak udělá úpravy, než všechno dva roky simulovat a dělat dílčí testy ve snaze rovnou přijít s perfektním designem. Oba přístupy mají své pro a proti, ale taky mi je sympatičtější ten SpaceX. Pokud jste to ještě neviděl, doporučuju zhlédnout námi přeloženou sérii videí Dana Raskyho, kde se přesně ta odlišná mentalita SpaceX řeší.
Hm, zajímavé, nikdy by mě nenapadlo, že je pro certifikaci rychlejší něco postavit a otestovat, případně to postavit a otestovat znovu, než to jen nasimulovat. Ano, tím “jen” to hodně zjednodusuju, ale i tak.
Řekl bych, že o dost rychlejší hlavně v situaci kdy není dost dat. Složitě vypočítávat a simulovat na základě odvozených dat je dle mého i o dost nepřesnější. Navíc kapacita lidí pro takové simulace není zrovna levná a rychlá. I když raketa na první pokus spadne získáte tolik dat, že simulace pak už je o dost rychlejší a přesnější než když žádná data nemáte
Tohle byla volba SX, neni na tom nic divneho
Děláte pokroky, Jirko! Vaše články jsem nikdy nebyl s to číst, nyní je však napsán moc hezky. Děkuju
Děkuju, nedá se nic dělat a mrzí mě to, že se mé články nedaly nikdy dříve číst. Omlouvám se, celou dobu sem si myslel, že je píšu tak, aby se dobře četly.
Mimochodem, spoluautor je i Petr Melechin.
Jirko – neboj stojíme za tebou. Jen tak dál.
Já to měl tentokrát taky jinak, všechny předchozí články v pohodě, ale tento se prostě číst nedal. Bylo to v noci po 21h práce. Tak jsem to vzdal a přečetl jsem si to až ráno a zjistil jsem, že chyba byla na mé straně a nikoliv v článku samotném. 😉
” Otázka je, jaký názor na to bude mít zákazník – americké letectvo. Mise STP-2 má zpoždění už několik let, takže další zdržení jen kvůli záchraně bočních stupňů nemusí být vřele přijato.”
Mělo by nedodržení data startu pokud nejsou důvodem přírodní podmínky dostatečně penalizováno, aby SpaceX prostě oba stupně zahodit musela. Stejně jako jiný podnikatel musí například nevýhodně draze nakoupit díly, když jeho vlastní výroba je z důvodu technické závady mimo provoz.
Ono to není tak černobílé, protože tam hraje roli hodně faktorů.
-Jak moc letectvo spěchá. Náklad netvoří nějak extra důležité družice, které by nemohly počkat (obzvlášť, když už čekají X let)
-Záleží, jak je nastavena smlouva
-Vliv by mohlo mít i to, že STP-2 má poskytnout důležitá data pro certifikaci použitých raket SpaceX pro armádní zakázky. Je možné, že i letectvo proto bude chtít vidět boční stupně po jejich druhém letu kvůli analýze potřebné pro certifikaci.
-Je to o domluvě. Letectvo může v tomhle případě vyjít vstříc SpaceX, i kdyby třeba mělo právo vetovat odklad, a v budoucnu jim zas vyjde vstříc SpaceX. Něco podobného funguje u SpaceX-NASA a použitých stupňů u misí CRS, za což si NASA nemůže nárokovat slevu, protože tak není nastavena smlouva. SpaceX jim to tím pádem kompenzuje nějakým jiným způsobem.
Analýza zachráněných bočních stupňů pro udělení certifikace pro start určitě není potřeba. To byste automaticky zrušil tuto licenci všem, kdo ji teď mají. By mne zajímalo, jak se analyzují boční stupně u Delta IV Heavy 😉 Toto by byl šikanozní požadavek, tohle nemůže bránit udělení licence. Když by neměli s kým jiným letat. Jestli SpaceX dává armadě stupně k náhlednutí, tak spíš pro stav, že s nima (konkrétní hned jejich další let) má letět další náklad nebo k certifikaci pro 2x letěné boční stupně, tedy 3. start božních stupňu. Ale k nahlednutí po vynešení bez předpokladu dalšího startu.
Pri raketách Delta IV nieje iná možnosť pri FH tá možnosť je.
Myslím, že si nerozumíme. Já mluvím o budoucí certifikaci, kterou si SpaceX teď vyjednává s letectvem, aby mohlo vynášet armádní zakázky na již použitých raketách. To je certifikace navíc k těm, co SpaceX už má pro nové Falcony 9 a nové FH (na té teprve pracuje a STP-2 se do toho počítá také). Takže s Deltou to nijak nesouvisí a získání této certifikace nemá na vliv na požadavky na jiné rakety. Jen by to SpaceX umožnilo ucházet se o zakázky s již použitými stupni.
Jasně, ovšem potom se to riziko, že to může nastat promítne do ceny. Takže to má cenu jen tehdy pokud opravdu budu ten termín nutně potřebovat. A nese to sebou i stejnou penalizaci, když zákazník nedodá včas náklad. Jelikož to zase poškozuje dodavatele a následné časové plány. Řekl bych, že obchodní politika je prostě stanovená tak jak to umožňuje dnešní technologie.
On tam ten velitel Eastern range říkal ještě jednu větu, která z hlediska této diskuze múže být klíčová.
Zmiňoval informaci, kterou všichni už víme, a to, že při misi STP-2 poletí již použité boční boostery z mise Arabsat 6a. A na teď přijde ta věta, že je to skvělá zpráva pro US Air Force, protože to se do budoucna také snaží zvýšit znovupoužitelnost raket. A ač to výslovně neřekl, tak se z toho dá odvodit, že tím chtějí mimo jiné i snížit cenu vynášení svých nákladu do kosmu.
A jéje. Tady je zas přání otcem myšlenky …