Vejde se na oběžnou dráhu 12 000 satelitů pro Starlink?
Už tento týden SpaceX vynese prvních 60 satelitů pro svou ambiciózní konstelaci Starlink, kterou bude po dokončení tvořit skoro 12 000 malých družic. Je na oběžné dráze vůbec dost místa pro tolik satelitů? Ohrozí to ostatní družice nebo ISS? A co problém vesmírného odpadu? Nově přeložené video se pokusí odpovědět na některé z těchto otázek.
Video už je poněkud starší a v té době se toho o Starlinku moc nevědělo, a tak na problematiku nahlíží jen z jedné strany (potenciální potíže, které může tolik satelitů způsobit). Pro kompletnější obrázek je ale potřeba zmínit také kroky, které SpaceX podniká, aby k nastíněným problémům nedocházelo:
- Satelity budou mít vlastní pohon a budou schopny se vyhnout případné srážce s jiným objektem – ať už jiným satelitem, vesmírným smetím či nefunkčním satelitem z vlastní konstelace.
- Dosluhující satelity (předpokládá se životnost zhruba 5–7 let) budou včas přesunuty na takovou orbitu, která zhruba do jednoho roku způsobí vstup do atmosféry, kde satelit shoří. Tento proces je o dost rychlejší, než co momentálně vyžadují mezinárodní standardy.
- Většina konstelace se bude nacházet na velmi nízké oběžné dráze, kde se problém vesmírného smetí řeší sám. Orbity budou tak nízko, že satelity budou muset periodicky udržovat potřebnou výšku pomocí motorů, jinak by následkem atmosférického tření došlo v řádu týdnů k deorbitaci. I pokud tedy satelit selže a přijde o možnost vlastního pohonu nebo se přeruší kontakt se Zemí, během krátké doby sám shoří v atmosféře a nepřispěje tak k problému vesmírného smetí.
- Satelity budou v první fázi vypouštěny ve výšce 350–430 km, takže i pokud vypuštění selže nebo budou některé družice po vypuštění nefunkční, už za pár týdnů dojde k jejich deorbitaci.
- Družice jsou navrženy tak, že se po deorbitaci kompletně rozpadnou. Žádná jejich část tedy nedopadne na zemský povrch, kde by mohla někoho ohrozit.
Další přeložená videa o firmách Elona Muska s českými nebo slovenskými titulky najdete zde.
Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.
Podpořte projekt ElonX
Podpořte projekt ElonX
Latest posts by Petr Melechin (see all)
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Ještě jinak: žijeme v mediální době (už jakou dobu). Takže brát věci s rezervou a neděsit se předem, jak moc je Starlink velkej. Vše se může ještě změnit.
Mno z principu to jiné než “velké” být nemůže. Buď to bude na nízkých drahách – pak jich musí být hodně, a nebo to bude na vyšších drahách, ale pak to bude mít vyšší latence, bude to vyžadovat více energie, a o jeden satelit se bude dělit více uživatelů (potenciálně nižší přenosové rychlosti) – a pořád to bude “velké” – sice možná ne 12 000 kousků – třeba jen 7 000 ale toje furt dost.
A na drahách, na kterých by to už nebylo velké – by to bylo nepoužitelné pro zamýšlený účel.
Ještě jedno rýpnutí: a k tomu vám může pomoci maturita z matematiky, nemusíte se děsit velkých čísel 😀
Aneb souhlas.
Řízení tak velké satelitní sítě, jak plánuje SpaceX, její administrativa i obchodní záležitosti značně zatíží celou strukturu SpaceX. Tak jsem zvědavý, kolik času ji zůstane pro kosmický program a zejména Starship.
Dá se předpokládat, že stavět kosmické lodě bude úplně jiná skupina lidí než vyrábět satelity a spravovat globální síť. SpaceX bude dělat to samé co dosud. Jenom bude muset najmout více lidí.
Je zcela samozřejmé, že si musí najmout pracovníky resp. celé firmy nebo prodávat komunikační kapacity, což jsem předpokládal, že si každý domyslí. Ale řízení komunikace tak velkého množství satelitů bude potřebovat vysoce kvalifikované lidi, vývoj velmi složitých aplikací a zařízení, kde nebude vůbec jednoduché takové specialisty sehnat. Navíc zde bude velká konkurence od ostatních telekomunikačních společností. Ale největší zatížení to bude vyžadovat od vrcholového vedení společnosti SpaceX. Jen projednat schválení provozování u jednotlivých států a společností bude vyžadovat dlouhodobá a složitá jednání na nejvyšší úrovni.
je to jen další společnost. EM dnes také neřídí jen Spacex. Jeho společnosti řídí jiní a specialistů na trhu zas tak málo není.
Velmi mne zajímá jakou Starlink nasadí cenovou politiku a jestli zavede nějaké FUP, protože jestli udělají připojení v ceně kolem 10USD pro celý svět tak i kdyby dali 5mbps rychlost bez FUP tak jim lidi utrhají ruce v odlehlejších oblastech, protože stabilita a cena v tomhle případě bude hrát pro ně, pokud budou schopni nabídnout rychlost 30mbps bez FUP což spolehlivě stačí pro 4K netflix video tak i cena do 30USD pro většinu míst kde není pokrytí by nebyla vůbec mimo ekonomickou realitu. V tu chvíli většina malých wifi poskytovatelů bude mít opravdu hodně přísnou konkurenci a stavba nových sítí se pak už nevyplatí.
Pokud si budu moct koupit anténu na střechu auta s tím že za internet bez FUP budu platit do 10USD a bude to klidně i jen 3-5Mbps tak si to koupím už jen proto že děti nebudou při delších cestách prudit a budou moct brouzdat na youtube apod. a nebudu muset platit drahá mobilní data.
Zajímavý taky bude síťová neutralita jak bude aplikovaná na provoz, pokud se bude Starlink považovat za “US provoz”. Tj. co vlastně zákazník dostane za své peníze.
Mezi námi děvčaty. On ten současný družicový internet je nicmoc (pomalý a citlivý/nestabilní – přece jen to nyní nezajištujě tisíce družic na nízké oběžné dráze, kvalitní vybavení taky něco stojí – např. best sada pro Iridium). Vic např. diskuze na toto téma z reportéry/novináři z válečných oblastí. Kde i za cenu odeslání zpráv až za několik hodin přes mobilní síť často radši zajedou do oblasti s mobilním signálem a pak se vrací zpět do “pole”. Přesto, že od agentury měli příjímač/vysílač satelitního internetu k dipozici. Toto jsou informace z roku 2018.
Samozřejmě Antarktida velehory apod. Tam nic jiného nezbývá.
Pokud vím, tak ta síť je určena především pro datové přenosy – internet, každý uživatel musí mít speciální satelitní přijímač, s přímou komunikací přes mobily se pro nedostatečnou sílu signálu z družic se nepočítá. Součástí souhlasu na provozování satelitů je povolení provozovat 1 mil. těchto pozemních satelitních stanic. Zda přes tyto stanice bude možné komunikovat přes mobily, jako s malými BTS, nevím. Zřejmě u nás, kde je silně rozšířené připojení na internet přes optiku resp. mobilní sítě, nevím zda se takto koncipovaná satelitní síť u nás uplatní.
I vy sám si můžete “postavit” internetové volání v rámci uzavřené skupiny uživatelů, pokud teda nechcete používat whatsup, skype apod., mít vlastní konfiguraci Asterisku. Nebo používat Fayn, Odorik apod.
Myslím že jste pana Jančuru nepochopil. On mluví o tom, že Starlink nebude ten MOBILNÍ internet jak ho dnes známe (jakože do kapsy). Protože příjímací anténa bude velká přinejmenším jako laptop, ne-li víc. Teprve až za satelitní anténou můžete stavět nějakou lokální síť (ať už drát, nebo bezdrát).
PS: ještě k té situaci u nás – optice patří budoucnost, zejména páteřní spoje, ale telefonní linky se do hrobu ještě nechystají !
CETIN jako správce české infrastruktury dnes velmi těží z miniaturizace přepojovacích uzlů (DSLAM) – lze je napájet přímo samotným datovým kabelem a vlezou se v podstatě do původní krabice – jakoby jste měl telefonní ústřednu v té šedé krabici na rohu ulice.
CETIN je zhruba v polovině svého investičního plánu a do roku 2022 chce plošně “garantovat” nejméně 100MB/s u telefonních přípojek. (za sebe mohu říct že skokové zvýšení ze 3 (!) na 50 Mb/s si docela užívám)
Když máte internet, můžete si pořídit nanoBTS. Třeba. Když už byste chtěl používat mobil tradičním způsobem.
Takže důležité je pak jen to, jaké protokoly budou filtrované a jak bude vypadat QOS skrze Starlink do internetu.
(Jinak se tomu říká i “femtocella, pikocella” apod.)
Mohl by mi někdo objasnit, k čemu potřebuje běžný uživatel internetu tyto družice ? V době, kdy ke spokojenosti většiny se využívá wifi a mobilní připojení a kdy je k dispozici optika s o několika řády vyšší rychlostí a kapacitou a to zdaleka zatím nevyužitou ?
Byl jsem teď v Americe a docela jsem se divil, jak často jsem byl bez signálu.
Musíte si uvědomit, že velká část světa na tom s připojením není zdaleka tak dobře jako my v EU.
Myslím, že kdyby to připojení potřebovali, tak už ho také mají.
Mám takový dojem , že se tu bude aplikovat podobný systém, jako u nás kdysi se satelitním příjmem. Nejdříve zdarma, a až si na to zvyknete, tak už budete jen platit
Prostě : E.Musk do každé rodiny 🙂
Já zase myslím že nemáte vůbec představu jak to vypadá mimo EU, protože říct: „kdyby to připojení potřebovali tak už ho také mají.” např.: o rozvojových zemích Afriky či Asie je dosti naivní, obzvlášť když právě na tyto země, kde je zřízení tohoto připojení problémové Starlink míří.
Rozhodne nesuhlasim. Ani v EU nieje to pokrytie uplne. Existuje kopec malych osad / chatovych oblasti, kde bezne nie je signal. V nizko osidlenych oblastiach sa proste ziadnemu telco operatorovi neoplati vybudovat BTS stanicu + ju pripojit ku sieti. No a aj toto su potencialny klienti a ani v EU ich nebude zanedbatelny pocet (ale nepredpokladam, ze toto by malo byt gro prijmu zo Starlinku).
Nevím jak je to v méně osídlených místech v Evropě, ale syn má chatu v Beskydech – tam co jsou medvědi a vlci – a má kvalitní LTO příjem. V blízkém okolí má 2 BTS. I já tam běžně komunikuji jako v Ostravě, kde jsem připojen na optický kabel. Tak nač satelit?
V takovýchto opuštěných místech bývá satelit spolehlivější, není sdílený.
Tipoval bych že pozemní i satelitní vysílání budou v tomto zcela TOTOŽNÉ (na venkově bude mít zákazník “plný signál” a třeba celé pásmo pro sebe, zatímco ve městech se signály vzájemně ruší a pásma jsou sdílená až k nepoužitelnosti)
Vezměte si americký venkov. farma a dlouho nic. Jak tam dostat internet? Nebo aspoň telefon. Pro poskytovatele mobilních služeb může do budoucna být levnější si od SpaceX pronajmout kapacity a jede se, místo toho tam tahat/opravovat/udržovat kabely (bez ohledu na to jaké kabely) bude asi drahé, ale to záleží na cenách ktere bude mí starlink pro velké zákazníky.
No nevím jak moc uspěje u rozvojových zemí, ve městech, kde jsou lidé, kteří jsou schopni si koupit mobil a mobilní služby, už jsou mobilní síť vybudované (viz migranti s mobily) a s rozvojovým venkovem moc slávy nenadělá.
Není vše přímo vidět, satelit se používá i pro zálohování páteřních tras.
v specifickych situaciach
Ano, současný. Starlink může (ale nemusí) vést k tomu že se tato praxe hodně rozšíří.
az tak nie
kde presne by si si ty predstavoval, ze sa ujme starlink ako zaloha chrbicovej siete?
Prakticky? Všude. Starlink bude mít omezenou kapacitu, ale když se něco stane je lepší mít pomalí internet než žádný a redundance není u internetu sprosté slovo. To že kapacita může být pronajata a být přes ni vedena část komunikace když to routery vyhodnotí jako nejlepší cestu což u GEO satelitů nehrozí je druhá věc.
Tak otázka routování je věc druhá … není to tak dávno, co “chybou” operátora, šla část americké sítě nějakou dobu přes čínu 🙂 A takových “drobností” je samozřejmě více.
Som za prepojený svet a možnosť mať internet na každom štvorčeku zeme, ale 12000 satelitov mi príde trochu megalomanské a nezodpovedné. Myslím že to mohli nakonceptovat trošku inak. Jak keby tam toho odpadu nebolo dosť.
Ve výši cca 500 km nad povrchem máte obvod cca 43.000 km. Dejte si to dohromady s tím, jaké použijete pásmo, pro jaké klienty to chcete poskytovat, vyjde vám nějaká pokrytá plocha Země. Pokud chcete mít zajímavou latenci a tedy spektrum služeb, musíte mít nějakou přenosovou kapacitu k dispozici.
No taky jsem zvědavej, jaký to bude 😉 a jak se to bude chovat v letních bouřkách. Nebo jak to bude odolné proti přehřátí či mrazu.
ve vesmiru je teplota -250 nebo nak tak tak bych si nedělal starosti ohledně přehřátí či mrazu
Nakonceptovat trochu jinak … tak jak?
1) Můžeš mít geostacionární družici a ta ti bude stačit teoreticky jedna na polokouli … lépe spíše 2-3 … jeenže… to bude od tebe 35 000 km daleko. Pokud budeš přímo pod ní… pokud budeš kousek stranou, tak není problém 40 000km… Víš jak dlouho trvá světlu, než uletí 35 000 km? 110ms …. ale signál musí jít “odněkud někam” – takže x4 (od tebe k družici, od družice třeba k internetovému serveru, od serveru na družici a od družice k tobě) … tož to máš v ideálním případě skoro 500 ms ping…(v úhlu to budeš mít za 800ms) to je hodně nepříjemné i při hloupém telefonním hovoru natož při hrách a pod. Nehledě na to, že na komunikaci na těch 35 000 km – potřebuješ odpovídající množství energie, abys tam “dosvítil” – to znamená anténu a energii… kterou na cesty úplně nezbalíš.
2) Pokud chceš mít nízké latence a nízké energie (malé antény, a malé množství energie pro vysílání) – tak holt musí být ten satelit blízko. Jenže pokud je satelit blízko – tak ho vidíš jen z malého výseku Země. A to kolo je tím menším, čím níže je… hlavní problém je, že aby se ten satelit udržel nahoře, tak se musí pohybovat hoooooooooodně rychle (prostě nejde ho tam nahoře zapíchnout jako BTSku) … což znamená, že když stojíš na Zemi, tak mezi jeho “východem” nad obzor, a “západem” za obzor – uplyne maximálně pár minut podle výšky (unízkých reálně spíše jednotky minut, protože obzor / obzor je nepoužitelný pro tento typ komunikace) – takže než ti jeden odletí za obzor, musí už být k dispozici další… A s ohledem na orbitální mechaniku a otáčení Země a tak … se ten jeden satelit na stejné místo na Zemi může vrátit až za několik hodin / dní (podle zvolené dráhy) protože při dalším oběhu – může být taky úplně jinde, než je to tvoje místo. Jenže ty chceš mít internet v daném místě pořád ne? Bez ohledu na to, že satelit zapadá, bez ohledu na to, že oběžná dráha daného satelitu se z pohledu ze Země “posouvá” – takže při každém obletu letí nad hlavou někomu jinému, Takže tam těch satelitů musíš mít dost na to, aby nad zvoleným místem byl pořád nějaký…. a jejich počet je pak více méně funkcí výšky – čím nižší – tím více je jich potřeba.
(Jsou tam i různé další aspekty – než jen latence: směrové antény se za nízkoletícími musí více “otáčet” – ale zase je reálné použít i nesměrovou antény, nízké mají nevýhodu v tom, že potřebují více “udržovat nahoře” – více je brzdí atmosféra a více je ohrožuje slunce (vítr / tlak paprsků)… na druhou stranu, pokud selžou, tak rychleji vyklidí orbitu samy od sebe – atd…)
Wifi se používá “venku” hlavně v tuzemsku, v Evropě je dost slabě pokrytých míst..
Pro info oficiální report Eutelsatu (https://www.eutelsat.com/files/live/sites/eutelsat-internet/files/PDF/investors/2017-18/Eutelsat_Results_Presentation_FY_2017-18.pdf) a Intelsatu (http://www.intelsat.com/wp-content/uploads/2018/10/FINAL3Q18EarningsRelease.pdf). Zběžně vidim všude jen peníze, ne počty zákazníků.
Nemusíte ani do malých vesnic. Úplně stačí vypadnout z centra města a najednou jste ve vilových čtvrtích a satelitních oblastech, kde žijou movití lidi a přitom to nejlepší co mají je nějaké lokální sdílené wifi. To, že byste si mohl pouštět Netflix ve 4K rovnou zapomeňte. A tihle movití lidi si rádi za pořádný internet zaplatí.
4k videa cez mobilny internet
nuz a tu je cely pes zakopany, ludia su totalne nenazrany a dobre ze nie aj vprdeli sveta by chceli pozerat svoje oblubene serialy na netflixu a potom su mobilne siete pretazene 🙂
Mno, z popisovaného to je spíš tak že lidi chtějí pustit Netflix ve 4K DOMA na své televizi.
no ale doma asi malokto potrebuje sa pripajat cez mobilny internet
vilove stvrte a satelitne mestecka predsa nieje problem pripojit pevnym pripojenim, bud xdsl, alebo optika
S mobilním internetem jste přišel vy. Ten na koho reagujete původně psal o lokální sdíledé wifi nic o tom jak se to dostane tam. Osobně s tím zkušenosti nemám a nemohu se dohadovat ale věřil bych jemu protože na rozdíl od vás má se vyjadřuje jako by takovou situaci znal zatímco vy jen že “není problém” ale reálné zkušenosti nemáte.
jasne nikto okrem martina b nema realne skusenosti ako to je v satelitnych mesteckach s internetom, takze priznavam moju vinu
Psal jsem pouze o svích znalostech, které nemám o vaších které podle vašeho vyjádření taky nemáte a pak Martina B z jehož vyjádření usuzuji že nějaké má ale mohu se mílit. Tak laskavě nepište jako by když napíšu že něco nevíte vy, tak že píšu že to neví nikdo.
Stačí vyrazit kousek za centrum města a nemáte šanci dostat do baráku kvalitní internet. Natož pak v satelitních městech. Věčinou jste omezený lokálními wifi providery, kteří nejsou zaprvé úplně stabilní (jak kdy, jak kde) a hlavně mají omezené rychlosti a často i FUP.
Respektive dívat se na Netflix ve 4K je prakticky vyloučené a kdo jiný než lidé, kteří mají peníze na vlastní dům by byl lepším zákazníkem pro rychlé datové služby, že?
kusok za centrum akeho mesta? mas konkretene, alebo len tak vseobecneho mesta? lebo rozhodne nieje na slovensku a predpokladam, ze vcesku nebude situacia horsia, normalne, ze mimo centra mesta nemas sancu na kvalitny internet, ak samozrejme netuzis po gigabitovom optickom pripojeni
pokial viem, v cechach ste na tom podstatne lepsie s pokrytim xdsl ako na slovensku a tu ho uz mame aj v malych dedinkach a mimo centier velkych miest 🙂
ja byvam v malej dedine a mame tu bez problemov pristup k 50mbit/s vdsl a to myslim pre 98 ak nie aj viac % ludi v pohode staci a tych par co potrebuje vacsiu rychlost, tak maju smolu a musia si vybrat ci dedinu, alebo mesto, ale tym ani musk nepomoze 🙂 lebo realne rychlosti nijak oslnive nebudu
pokud stále trváš na tom městě, tak třeba kousek od Turnova je rychlost připojení kabelem max 1mbit/s (i když v brožurkách píšou až dva..
ale jasne, ze sa najdu miesta kde to tak je, ale zrovna cesi sa na dostupnost slusneho internetu stazovat nemozu
no ale vedla ako pozeram je dedinka s 2k obyvatelmi a maju tam 50mbit/s
urcite su u vas tiez pripojenia cez wimax a rozni wifi provideri a ver tomu, ze stabilita takychto pripojeni, ak neprevadzkuje len nejaky chlapik zdielajuci svoje dsl pripojenie bude podstatne vyssia ako ten muskov slubovany starlink
proste niektori maju uplne nerealne predstavy a myslia si, ze im musk da gigabitovy internet so stabilitou optickeho kabla a to za par drobnych, lenz opak bude pravda
ak to ma zarabat bude to musiet mat obrovske mnozstvo zakaznikov, cize vysledna rychlost nebude ziadna slava, hlavne v spickach a stabilita proste bude uz z principu horsia ako pri lte/5g/wimax a aj kvalitne spravenej wifi
Pokud se bavíme o připojení na doma (kde nevadí pevné připojení), tak tam máte velmi zastaralé informace. Googlete DSLAM, VDSL a Fiber-to-the-home.
Ledaže byste mluvil o lokalitě kde nějaký veelmi hloupý socialistický plánovač, či současný “develotr” nedokázal prokopat ani telefon.
V reálném světě není nic 100%, ale CETIN se v součastnosti chlubí dostupností VDSL, nebo optické přípojky pro 50% domácností v ČR. (tj. reálných minimálně 50Mb/s)
A do roku 2022 chtějí moderní připojení dostat i k té druhé půlce obyvatel. Nemám důvod jim nevěřit. Na periférii města mě samotnému urychlili internet skokově ze 3 (!) na 50Mb/s.
S modernizací začal CETIN v roce 2015, takže jim to časově zatím vychází.
Širší centrum Prahy připojení VDSL max 20/2 Mb/s. Více nyní nelze. Už jsem se vícekrát dotazoval. Ulice jako hrom na docela profláklém místě a likalitě celkově. 50 MB/s DSL jsou v některých částech Prahy stále pohádka do diskuzí v anarchistických kroužcích. Sice máme možnost UPC, ale to je, jak jsem zkušeností zjistil, více nestabilní než DSL a pro mě je prvotní stabilta a výpadky max do 1h, nikoliv jako UPC náhlý vypadek 2-5 h apod.Nejde napojit ani 5G, kde jsem je dotazem na stabilitu v dané oblasti při výpadku proudu a za různého počasí docela zaskočil. Spojení luftem, po zkušenostech, už také nechci. Kdyby ten satelit byl i do 1500 Kč/měsíc s nízkým pingem s vyšší kapacitou a perfektní stabilitou i za deště sněhové vánice apod., s tím, že by tarif platil třeba pro celou EU na daných přípojných bodech s možností napojení mobilu, tak bych asi začal uvažovat. Ale ceny budou asi vyšší.
Jsem zvědavý na ten rok 2022 u nás, co se DSL týče.
Celkově mám pocit, dle zkušenosti z Prahy a jiného města, že 1. možnost “kvalitního a rychlého připojení v ČR, za “rozumnou” cenu” je uměle marketingově vytuněna poskytovateli. Za 2. k tomu diskutují často lidé z lokálních oblastí kteří jsou napojeni v lokalitě s hustou zástavbou na net s vysokým Mb/s, kde jim nestabilta pro jejich povrchně skromný účel vlastně ani nevadí a nevnímají ji jako důležitou.
Obávám se že ve světových metropolích (ke kterým patří i Praha) ten satelitní internet zas tak moc šlapat nebude.
A pokud ano, tak jedině jako vyloženě prémiová služba (pro vládu, armádu, banky a hoodně prachaté soukromníky). Bude zde něco jako pořadník za socialismu, kdy budete dokládat na co to chcete, že děláte veřejnou službu, případně budete muset přeplatit jiné zájemce – jinak vám operátor (spaceX) nebude moci garantovat přenosovou kapacitu (rozhodně ne plnou přenosovou kapacitu).
Ovšem musím přiznat že nejsem radiotechnik (ani amatérský) a Starlink třeba může mít všechno to rušení a sdílení v přelidněných aglomeracích nějak hodně dobře (revolučně) vychytané… (to ovšem stále neřeší limitovanou kapacitu na km2 povrchu planety viz. výše)
Mimochodem, jak dlouho se připravuje vstup čtvrtého mobilního operátora na trh v ČR ? Obávám se že i kdyby SpaceX všechno šlapalo jak na drátkách, tak u nás (ale i ve zbytku EU) bude starlink legální používat nejdřív za 10 let. To bych už spíš sázel na ty optické kabely
(kabel samotný není drahý, to je pár korun na km (drahé je kopání – kdekoli se dnes kope či spravuje ulice, tak tam všude operátoři sítí hned běží poprosit dělníky aby do výkopu mohli hodit i svoje optická vlákna.)
PS: co se týče olomouckého okresu, tak na vesnicích a v satelitních městečkách je alespoň 50Mb/s norma* = modernizovat začal CETIN opravdu právě na vesnicích (je to vcelku logické, jedním jediným DSLAMem připojí celou vesnici, všem obyvatelům můžou nabídnout řádově vyšší rychlost a můžou si “odfajfknout”).
* Ale je tam k vidění i hodně špičkových přípojek 250 Mb/s, čímž tedy vesnice jednak překonávají řadu měst a hlavně když to jde v jedné části vesnice, tak to dřív nebo později půjde i ve zbytku vesnice (znamená to že někde ve vesnici už je spojení na robustní páteřní optiku)
ale predsa nieje problem si zistit aka je v nejakej lokalite k dispozicii internetova konektivita
toto dnes spravis za par minut, nemusis zrovna zit na tom danom mieste
alebo u vas sa cez internet neda overit dostupnost napr. 4g,alebo moznost zavedenia xdsl, optiky od roznych providerov? u nas ano
Irelevantní. Baráky tam očividně jsou, dobrej net tam není. Osobně pochybuji že by mě napadlo ověřovat si dostupnost netu a to jsem Geek, programátor a závislák na netfliu už jen proto že net na nízký úrovni považuji za samozřejmost a tedy že je všude. No díky starlinku, oneweb a kupier to tak reálně bude a už nikdo nebude muset ověřovat dostupnost protože reálně bude všude mimo pólů.
jaj takze tebe ide o to, ze chces net vsade kde pojdes
no ale kolko ludi je takych, ze si to vyzaduju a hlavne su za to ochotni zaplatit desiatky eur mesacne a nosit zo sebou minimalne dalsi “notebook” aby sa k tomu satelitnemu internetu pripojili?
Tak samozřejmě. Postavím si nový barák, protože mám pomalý internet.
Taky zajímavý nápad. 😀
a preco nie, ak je pre teba ten rychly internet tak dolezity?
ale kedze niesi ochotny sa prestahovat z toho “kusok za centrom neznameho mesta” tak asi az taky dolezity pre tvoj zivot to nebude
Nevím kolik ti je let a jakou máš zkušenost se světem, ale rychlost internetu je naprosto irelevantní kritérium při stavbě domu. Lidé si staví baráky podle dostupnosti pozemků, jejich ceny, kvality služeb, dopravy, okolní zástavby, kvality lokality, školy, kanalizace atd atd.
Rychlost internetu je to poslední co řeší, zvlášť když dostupnost se neustále zvyšuje a služby se mění. Barák se staví na desítky let a to jaký je v místě bydliště internet dnes, neříká nic o tom jaký tam bude zítra. Starlink je prostě další z možností připojení, která je výhodná pro obrovskou část majitelů rodinných domů všude na světě.
no vidis, takze ten internet az taky dolezity nieje lebo keby bol tak si ten clovek sakra rozmysli kde si dom postavi 🙂
To nemusí být nikde v prdeli. Stačí barák pár kilometrů za městem a máte smůlu. Nikdy vám tam optiku nezavedou.
Ja mám optickú linku 10 metrov vedľa domu. Operátor “odobčku” bohužiaľ pre 3 domy nespraví… Teraz mám 8 Mbps wifi 5 Ghz…
nuz kto chce byt na samote u lesa 🙂 musi pocitat s tym, ze nebude mat take technologicke vymozenosti ako ti co ziju v centre mesta
dnes by vsetci chceli vsetko bez ohladu na to kde byvaju. na dedinach a na samotach by chceli sluzby ako vo velkomestach a vo velkomestach by chceli prirodu a vzduch cisty ako niekde na lazoch 🙂
Ale tady jaksi jde o to že tito lidi budou za starlink chtít zaplatit že? Chcou ty služby u lesa, starlink jim je dodá a o to tady jde. Ne o to že oni udělali rozhodnutí která se vilučují s jejich požadavky ale že starlink z toho dělá nevilučující se.
Na samotě u lesa jsi asi zapomněl něco podstatného, protože já mluvím o příměstských oblastech, satelitních městech, ale vlastně i o městkých částech, které neleží úplně v centru nebo někde podél trasy optiky.
Navíc jak tu píše Samuel, nikdo ti do baráku optiku nezavede, ikdyž sedíš vedle páteřní sítě, protože se to providerovi prostě nevyplatí.
a ty si myslis, ze musk ti da pripojenie hodne optiky?
nestaci ti vdsl?
a napises uz to mesto kde kusok od centra nieje rozumna moznost pripojenia na internet? nech si to mozem overit ci nekecas 🙂
_
sorry ale mesto s nazvom “_” som nenasiel? nevies napisat k nemu nieco blizsie? je to v cechach alebo niekde inde?
Jestli dobře počítám tak na jeden starlink satelit připadá průměrně 36000 km2 povrchu planety (tj. čtverec o straně 189 km).
Řeknu to na plná ústa aby pak fanoušci nebyli zklamaní – starlink není všelék, rozhodně ne pro hustě obydlenou evropu, japonsko, nebo třeba jižní koreu. Na těchto územích půjde o vysoce prémiové* a drahé připojení někde v horách, kam nevede telefon, nebo kam operátor odmítá postavit BTS.
* prémiové proto, že budete muset soutěžit s ostatními zájemci, kterých může být potenciálně velmi mnoho – narozdíl od pozemní sítě, ta satelitní na LEO má pevně danou hustotu uzlů (je fyzikálně nemožné přinutit LEO družice aby jich třeba nad evropou létalo více, což by odpovídalo vyššímu počtu zákazníků v tomto regionu). Optimalizace je sice možná (sklon orbity jako má třeba ISS odpovídá na zemi tropickému až mírnému pásu kde žije většina obyvatel planety), ale nikoli zázračná – vždy měníte něco za něco.
raději zopakuji: čtverec o hraně 189 kilometrů má obsloužit jeden satelit 🙂
Dobře počítáte. Mám pochybnosti, jak píšete, zda ten satelit dovede obsloužit v hustě osídlených oblastech tak velké území s velmi vysokým počtem případných klientů. Navíc mám obavy, zda se tak velký počet lokálních přijímačů/vysílačů ležících na Zemi od sebe ve vzdálenosti cca 20 m nebude rušit. Vždyť sousední BTS nesmí mít stejné kmitočty.
Navíc jsem nedávno slyšel, že meteorologům velmi nelíbí přidělené kmitočty pro satelitní internet, poněvadž se to překrývá s jejich aplikacemi, u kterých je kmitočet daný přírodou – svolávají se na to dokonce mezinárodní konference.
Každý stát bude muset povolit přidělení kmitočtů pro tyto lokální přijímače/vysílače. Nejsem si jistý, zda to některé státy (např. náš) tak jednoduše může provést, zda totiž nebude vázán smluvními omezeními s ostatními telekomunikačními společnostmi.
U klasického satelitu na GEO tohle nevadí, když má klienty blízko vedle sebe.
FUDy šířit nemusíte 😉
Samozřejmě že to vadí. Proto na dosavadní satelitní internet a telefony nadává každý kdo zrovna není v ohrožení života (když jde o krk, tak je špatné připojení samozřejmě lepší než žádné).
už tady někdo psal, že ve válečných zónách (kde satfony mají jen novináři, ale i tak to zahltilo síť) často novináři raději jeli X kilometrů někam kde je wifi, než aby se spoléhali na satelitní spojení.
Nebyl tam spíš problém v odrazech a zakrytém směru na družici? Mimochodem o jakém konkrétním pásmu (bandu) nebo technologii se bavíme?
Staré Iridium používalo L-band, stejné pásmo používá třeba GPS
moderní civilní satfony a minimálně v evropě klasická satelitní televize používá K-u pásmo. (to je širší, tedy má vyšší kapacitu, ale je náchylnější na rušení “deštěm”)
Starlink-demoverze mají zatím antény jen pro K-u, v budoucnu chtějí přidat i K-a antény (resp. satelity). (K-a pásmo je opět modernější a kapacitnější, ale opět i citlivější na rušení “vodou”)
Tohle ale jsou jen “fyzikální” podmínky které budou platit pro opuštěný venkov. Ve městech, nebo v místě zahuštěného výskytu zákazníků starlinku to může být už jenom horší. Ať přímo zahlcením kapacity, nebo vzájemným rušením či sdílením radiového pásma.
jak se píše v dnešním článku:
“Jeden satelit by tedy měl mít kapacitu 33–50 Gb/s”
(přičemž jeden satelit v KOMPLETNÍ konstelaci by měl průměrně obsloužit čtverec povrchu o hraně 189km)
Podle schopnosti agregace (a schopnosti sdílet radiové pásmo) a podle toho co považujete za slušné připojení tedy na území ČR mluvíme o stovkách, možná tisících zákazníků.
Při větším počtu dojde k vyčerpání kapacity starlinku. (tak daleko to předpokládám zajít nenechají, takže počet terminálů na jednotku plochy bude administrativně omezen)
Pravda, u družice o hmotnosti stovek kg nelze asi čekat výkon srovnatelný s tím, co je na GEO (např. družice řady Eurostar).
No, nějak se začínat musí, pak se uvidí, jak bude vypadat Starlink 2.0
Řeknu to jednoduše, rodinný dům nemá optiku (ani novostavby). LTE neni tak stabilni, abych ho mohl používat na hry a rychlosti / ping prostě OK, ale žádný zázrak. Wifi – malé rychlosti.
No s tímto (pokud to bude měsíčně třeba do 1000kč) bych měl v podstatě optiku vzduchem kdekoli, třeba i na chatě. 5G je možná jediný alternativa, ale zase jen v obydlených oblastech, jinde si o kvalitě signálu nedělám iluze.
🙂
a ty si myslis, ze satelitny prijem bude stabilnejsi ako lte, alebo wifi? :):):):):):):):):):):):):):)
vraj optiku vzduchom, boha jeho ved niektori ani len netusite kolka bije 🙂 ten satelitny bude daleko nestabilnejsi ako je dnes lte
ja byvam napr. v rodinnom dome v malej obci asi 10km od 30 tisicoveho mesta, takze dost daleko od centra a nie len kusok 🙂 a mam k dispozicii 50mbit/s s dobrym pingom a dobrou stabilitou, tak o com tu vlastne tocite, ze v rodinnych domoch mimo centrum mesta nieje mozne mat kvalitny internet?
a u vas v cechach uz nasadzujete 100mbit/s vdsl s podstatne vacsim pokrytim ako je to na slovensku kde infrastrukturu vlastni nemecky telekom ktoremu musi ten slovensky zo svojich ziskov poskytovat superlacne pozicky aby mali zaco budovat infrastrukturu v nemecku 🙂
som si namatkovo pozrel pokrytie xdsl v cechach a zamerne som isiel po malych dedinkach a na mnohych miestach to vypisalo, ze je tam moznost pripojenia v radovo desiatkach Mbit/s
vdsl sice nieje optika, ale nikdy by som to nemenil za satelitny internet aj keby mi teoreticky ponukal za rovnaku cenu niekolko nasobne vacsiu rychlost
Aha, takže ty máš ucházející internet, kde bydlíš, a tak je nemožné, aby to někde jinde bylo jinak? Tady nikdo neříká, že žádné rodinné domy mimo města nemají přístup k nějakému rozumnému internetu, ale že na některých místech to problém je.
“Tady nikdo neříká, že žádné rodinné domy mimo města nemají přístup k nějakému rozumnému internetu”
no minimalne martin b a jeho fanusik akuhtr a teraz aj jirka to predkladaju tak ako keby kusok od centra velkomosta uz bol digitalny skanzen s mizernym internetom,pricom je to uplne opacne, tych miest kde nieje pristup k rozmne rychlemu internetu je velmi malo, teda tam kde ziju ludia nie kde lisky chodia davat dobru noc
ak je pre niekoho lte nestabilne tak je smiesne ked si od starlinku slubuje lepsiu stabilitu a dokoca ho prirovna k optike, to je uz absolutne mimo realitu
Pokud nebudu mít u LTE dobrý signál, tak Starlink bude stabilnější. Ale to nemá smysl teď řešit, když nikdo z nás Starlink ještě nevyzkoušel. A jelikož je Starlink technicky řešen dost jinak než současné satelitní systémy (jiná výška, jiná pásma, jiné vysílací výkony), nedá se z toho, jak funguje Iridium nebo HughesNet, odvozovat, jak dobře nebo špatně bude fungovat Starlink (stabilita, rychlost, ping, vliv počasí).
Řekl bych, že to jsou zbytečné dohady. Mám za to že v Evropě budou mít možná nejméně zákazníků, ale určitě ne až tak málo. V první řadě budou jejich zákazníci všechna letadla a lodě a pak zcela jistě všichni klienti na území kde se prostě nevyplatí budovat 5G síť. I když v Evropě máme dost velké zahuštění pořád je spousta klientů, kteří si to pořídí.
” všechna letadla a lodě ”
preco vsetky? to bude prikazovat zakon? skor by bolo vhodne dat “mnoho lodi a lietadiel” a aj to moze byt este prehnane optimisticke
Všichni víme, že to žádný zákon nenařizuje a satelitní komunikaci nepoužívají určitě všechny letadla a lodě. Nicméně určitě jí používají všechny velké společnosti a u nových letadel a lodí se instaluje automaticky a v tom smyslu bude nabídka takto kvalitního internetu výhodná a nejspíš sebere zákazníky Iridia. Rozhodně je to primární trh, který je schopen celou sít zaplatit. Napsal jsem “V první řadě budou jejich zákazníci všechna letadla a lodě” a myslel jsem tím samozřejmě že budou na tento segment mířit… mám za to že to málokdo mohl pochopit jinak jelikož představa, že se všichni na světě stanou zákazníky jedné společnosti je na první pohled absurdní…. nicméně opravuji věta měla znít “V první řadě budou jejich potenciální zákazníci všechna letadla a lodě”
Hlavně v případě letadel bude nutné ovšem nejdříve pokrýt vyšší rovnoběžky. Provoz Amerika/Evropa je docela silný a poptávka tam bude jistě značná. Problém vidím jinde, většina aerolinek už investovala do jiných systémů a tak je otázka jak rychle se jim bude chtít toto měnit. Ono instalovat cokoli do letadla není jen tak. Na druhou stranu po tom mohou skočit ty aerolinky, které zatím čekaly a tím získat konkurenční výhodu.
starlink bude tiez len bezdrotove/radiove pripojenie takze da sa dost dobre odhadnut ako na tom bude so stabilitou napriklad s ohladom na pocasie
musk nepride so ziadnym revolucnym riesenim, ktore by zrazu vyriesilo vplyv pocasia na sirienie elektromagnetickych vln
Satelitní příjem vypadne taky při dešti jako wifinou šířený net který se chlubí “stabilitou”? Zkušenosti Praha, 2 provideři, omlouvám se, ale 3. jsem uz nezkoušel – neměl jsem na to již nervy.
V ČR tolik silných dešťů nebývá. Ano. klesne síla signálu možná až o cca 15 dB. Možná tak na 10 minut. A máte takové deště tak … 3 do roka?
no bude zaujimave ake vykonne vysielace im v jednotlivych krajinach dovolia
tu bude este silny boj lobistov a pozemni provideri sa do toho boja urcite zapoja, lebo ak im nepovolia dostatocny vyzarovaci vykon tak uz aj pri trochu silnejsej oblacnosti moze byt problem so stabilitou
Pokud vám kvůli výpadkům vypadne i část příjmů, tak vás budou zajímat i ty 3 bouřky do roka. A týká se vaše poznámka vůbec satelitního příjmu, na který se ptám? Zkušenosti s pozemní wifi apod. mě nezajímají (ty mám své). Přece, když uvažují být pro firmy třeba i jako pátšřní sítě, tak musí být stabilní.
Obvykle máte ve smlouvě něco jako 99.9x % roční dostupnosti.
Předpokládám, že když už bude chtít být někdo in a poskytovat pořádný internet, tak si pohlídá i load balancing, failover apod.
Ano, lokální bouřka může dočasně zhoršit parametry elm. vlnění, vnést horší útlum apod. Ale jinak je složitější zarušit satelitní pásmo. A pravda, je horší najít toho, kdo ruší, když už někdo takový je.
Stejně jako když jste “nejhorší zákazník na DSL” tak ISP zajímá vaše porucha až když vám to nejede teprve čtvrtý den (aspoň to tak ve VOP před lety bylo), v tomto ohledu píšu něco o spolehlivost satelitního přenosu.
a preco by pre satelitny internet nemalo platit to iste ako pre pozemny mobilny internet? ci snad tie muskove satelity budu pouzivat nejaku novu dosial neobjavenu technologiu radioveho prenosu ktora nieje ovplyvnitelna pocasim? 🙂
samozrejme ze burky budu ovplyvnovat kvalitu signalu aj starlingu a este viac ako wifi
Víte o tom, jaké Starlink má používat EM pásmo, že dokážete takto argumentovat?
Cituji z wiki …
a co tym chcel vencour povedat?
je to riadiofrekvecne spojenie tak ako wifi len na vyssich kmitoctoch ktore su ale nachylnejsie na rusenie atmosferickymi podmienkami
takze mi tu nemusi citovat z wiki, ake pasmo bude starlink pouzivat
si zapamataj, cim vyssia frekvencia radiovych vln, tym vyssia citlivost na atmosfericke podmienky
Áno, to chcel Vencour povedať.
Starlink má využívat pásma K-u (stejné jako klasická satelitní televize v evropě) a později K-a.
Přenesou hodně dat, ale jsou náchylná na rušení “deštěm”
(kromě nějaké bouře to asi nevypadne úplně, ale měřitelné snížení přenosu a zvýšení latence se dá očekávat.
Ano ano, vím, že může mit Starlink lepší (nebo aspoň srovnatelné) roční dostupnost než Vámi uváděné technologie.
Jo, jsem zvědavej, jakou modulaci a kódování budou používat.
Jestli budou používat ipv4 nebo ipv6.
Kolik peerovacích uzlů budou používat.
Atd.
Muzete mi vysvetlit, na co potrebujeme elektrarny, kdyz naprosta vetsina lidi bere elektrinu ze zasuvky?
Víte co je děsně divný? 😀 první satelity bylo v plánu vypustit 2019, a oni je fakt v 2019 vypustí? :O Kde je kudla Muskova konstanta? 😀
Konstanta mu nyní řádí u Crew Dragona a na pláccích v Boca Chica, kde už se nám jaro se skoky mění pomalu na léto..
CD letěl na DM1 a Starhopper poskočil o 10cm.. takže si to může odškrtnout…. 🙂
lenze na CD uz mal davno obletiet mesiac
A na Falcon 5 taky pořád čekáš?
aha, takze projekty ktore sa nerealizovali tak tie vyskrtneme/zabudneme a uz ich nebude pripomina
este vyskrtnime projekty ktore presli velkymi zmenami, ako motoricke pristatie cd, its, bfr,…
no a potom z toho musk bude vychadzat celkom dobre 🙂
takto si to predstavujes?
Jde o to že se plány mění. CD Měséc neobletí, poletí Starship. Motorické přistání se zrušilo ve prospěch vývoje Starship.
To že se ruší projekty a služby je celkem běžné napříč všemi korporacemi, někdy ve stadiu vývoje, jindy v pozdějším stádiu, soustředit se na to co bylo zrušeno pro nezájem zákazníků, nebo nalezení lepší alternativy nemá cenu: Google, Microsoft, …
a ja snad niekde tvrdim, ze sa rusenie a posuvanie terminov nedeje aj inde?
Pouze upozorňuji že Muskovy vyčítáte to, co je běžnou praxi prakticky u všech.
No pokud chceš mluvit o Muskově konstantě, tak co bylo zrušeno (F5, motorické přistání cd, záchrana druhého stupně), to nepočítáš. Co prochází změnami (its> bfr> sship), to počítáš.
a aby som nezabudol, crew dragon este neletel, lebo ziadna crew v nom nebola
a mohol by som poprosit o video tych skokov starhoppera? ja som take video nevidel, kde by sa jednoznacne dalo vidiet, ze to bolo v lufte
Crew Dragon letěl. To je název lodi. Můžeš se cukat jak chceš, ale CD prostě už letěl.
aha takze ked sa zmeni nazov cygnus na “pilotovana medzihviezdna lod” tak sa moze jej vyrobca chvalit, ze ma pilotovanu medzihvieznu lod? 🙂
V principu ano protože by byla řeč o lodi toho jména, nikoliv o lodi těch schopností, ale asi by se tím dost ztrapnili. CD má název odvozený od zamýšleného účelu, to by v tomhle případě neplatilo a navíc by bylo jasné že přejmenovat to takhle když s tím lítaj nevím jak dlouho znamená že chtěli jen levnou publicitu.
ako spravne pises, cd ma nazov od zamyslaneho ucelu a ten este zdaleka nebol splneny
cize zatial letel crew dragon bez toho crew 🙂
Letěl Crew dragon jehož nákladem nebili lidi ale maketa člověka.
maketu cloveka mozes posadit aj do cygnusu
Není to jedno? Původní komentář říká “letěl na DM1”, což zde znamená asi prostě to, že se projekt posouvá dopředu, narozdíl třeba od Falconu Heavy, u kterého se dlouho nic konkrétního nedělo. O problémech při testování se nemá moc cenu bavit, dokud nebude víc informací.
Irelevantní. Víte co, prostě se to jmenuje Crew Dragon. Pokud to nedokážete pochopit, je mi vás líto a nemá cenu to s vámi dále řešit.
Na posledním videu v tomhle článku je docela dobře vidět, že se Starhopper trochu vznesl (dál ho nepustila lana).
ok, beriem na vedomie
No na Hopper pribudli už CGT trysky a pribudla ďalšia nádrž spolu s betonárskymi prácami zatiaľ neznámeho rozsahu, keďže drony tam majú už zákaz. Skokov sa možno dočkáme tak do 4och týždňov.
Kdy bude možne přimat internet v evropĕ respektive v ČR a od kolika satelitu ta konstalace bude funkčni na nějake normalni použiti.
cca. od 1000 a v EU musia úrady schváliť frekvencie. Zatiaľ sú schválené len FCC pre územie USA.
Záleží, kde… Pro nějakou významnou část USA by mělo stačit cca 500. Ale musíš s tímto úmyslem ty satelity rozmisťovat na oběžné dráhy.
Je možné, že takové rozmístění “způsobí” konstantní pokrytí ještě i na jiném místě na Zemi (ale klidně se ti může stát, že to druhé “místo” bude naprosto nezajímavé – třeba prostředek nějakého oceánu).
Jinak na zbytku Země bude pokrytí jen občas.