SpaceX se připravuje na zahájení první fáze provozu konstelace Starlink
Přiliv novinek ze strany SpaceX ohledně její satelitní konstelace Starlink vůbec neutichá. První satelity sice stále ještě čekají na start v rámci mise Starlink-1, přesto SpaceX dále pokračuje v následných krocích týkajících se budoucího provozu celé internetové konstelace.
SpaceX si 1. února 2019 u Federálního komunikačního úřadu (FCC) podalo žádost o povolení provozu až milionu pozemních terminálů, jejichž prostřednictvím se budou zákazníci k síti Starlink připojovat. Tato žádost je pro SpaceX velmi důležitá, protože limitujícím faktorem pro satelitní službu Starlink bude jak množství družic na orbitální dráze, tak velké množství pozemních terminálů a bran, aby celý systém mohl fungovat na plný výkon. Žádost byla podaná jménem sesterské společnosti SpaceX Services Inc.
Klíčovým prvkem uživatelského terminálu bude plochá anténa využívající techniky fázového pole (phased array) a bude v pásmu Ku vysílat a přijímat signály satelitů Starlink. Elon Musk v minulosti řekl, že celé zářízení by mělo mít zhruba velikost krabice od pizzy a cena by neměla přesáhnout zhruba 5000 Kč. Možná ale jde spíše o dlouhodobější cíl a v počátečních fázích budou antény dražší, větší nebo nebudou hned využívat fázového pole. Nicméně ve všech případech budou potřebovat výhled na oblohu.
Jak bude probíhat postupné budování satelitní konstelace Starlink (Zdroj: SpaceX)
FCC dosud k této žádosti SpaceX nepřijal žádné rozhodnutí. Žádost se týká provozu konstelace Starlink na celém území USA, a to včetně Aljašky, Havaje, Portorika a Amerických panenských ostrovů. Žádost na provoz 1 milionu pozemních stanic může znít jako obrovské číslo, ale tento počet je pořád ještě nízký například ve srovnání s počtem zákázníků indické televizní společnosti Dish, kterých je více než 10 milionů.
SpaceX tedy pomalu přechází ze stádia vývoje, plánování a zkoušek k výrobě a zahájení vynášení satelitů pro tuto obří konstelaci. Podle webu Teslarati je například jedna z budov SpaceX v Redmondu vyhrazena pro výrobní linku první generace satelitů pro Starlink. V příštích 68 měsících bude SpaceX muset průměrně měsíčně vyrobit a vynést na orbitální dráhu 88 satelitů. Jen tak bude moci splnit podmínku FCC na vynesení poloviny své satelitní konstelace do konce roku 2024. Při odhadované vynášce 20–25 satelitů na jeden start Falconu 9 to dělá celkově 239–298 startů, tedy přibližně 4–5 startů měsíčně. Potom bude muset ale tempo výroby a vynášky ještě zvýšit a to na 166 satelitů měsíčně, jinak nestihne termín konce roku 2027, kdy má být na orbitální dráze všech 11 943 satelitů.
Objevilo se také neoficiální video, které ukazuje, jak by mohlo vypadat pokrytí zemského povrchu po vypuštění prvních 72 satelitů, o kterých jsme nedávno psali. Design satelitů konstelace Starlink bude poté změněn, aby satelity po deorbitaci kompletně shořely v atmosféře Země.
3. dubna 2019 SpaceX požádalo FCC o povolení provozu prvních 6 bran, které budou umístěny na různých místech v USA. Dvě budou ve státě Washington, a to u měst North Bend a Redmond, jedna samozřejmě v Hawthorne v Kalifornii, jedna ve městě Conrad v Montaně, další ve Wisconsinu u města Merrillan a poslední v Pennsylvánii u Greenville. O pět dní později přibyla další žádost o provoz sledovací stanice u města Brewster ve Washingtonu.
Tyto zkušební brány mají pracovat v pásmu Ku a SpaceX je bude používat „pro přesun dat mezi svými satelity první generace a pozemními internetovými výměnnými body“. Uživatel daedalus_j z Redditu tyto antény nafotil nedaleko města North Bend. Jsou umístěny vedle zařízení společnosti Level 3 Communications, která provozuje páteřní síť.
Tohle všechno jsou další signály, že zahájení vynášky a provozu sítě Starlink se nezadržitelně blíží. Mise Starlink-1 s první várkou satelitů by mohla proběhnout už během května.
Podpořte projekt ElonX
- Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další - 17. 11. 2024
- Mise GSAT-N2 - 15. 11. 2024
- Mise Optus-X - 13. 11. 2024
Fakt by mě zajímalo, kolik si budou interně počítat za jeden start. 10 milionů?
Není ani tak důležité, kolik si SpaceX bude účtovat za jednu raketu F9, ale kolik budou činit roční náklady na vývoj, výrobu a vynášení těch družic a kde na to vezme SpaceX peníze, než to začne vynášet? Navíc bude muset táhnout vývoj SHS, který se začne vyplácet kdo ví kdy? To vše musí stát několik mld. USD ročně. To má SpaceX doly na dolary?
Nedávno prebehlo dalšie 500 mil. investičné kolo takže o financie so zákazkami za 12 mld. by som sa nebál (je to tohtoročná informácia).
Jojo, tady o tom například píšou.
500mil. je len kvapka v mori vzhladom na to kolko budu potrebovat na vybudovanie starlinku a vyvoj a vyrobu starshipu
“Očekávaná investice a její výše se může samozřejmě v příštích měsících ještě změnit. Například v dubnu schválilo SpaceX vydání nových akcií v hodnotě 507 milionů dolarů jako součást investičního kola Series I, nakonec ovšem vybralo „pouze“ 214 milionů dolarů.”
K tomu se běžný člověk asi nedostane, že? Rád bych si něco koupil. 😀
Ide o druhé 500 mil. kolo teraz v tomto apríli a získali dalších 500 mil. USD https://www.wsj.com/articles/spacex-is-raising-500-million-amid-internal-questions-over-satellite-internet-business-11555345384 dokopy teda už majú za tento rok 1 mld. interné 3 mld idú na Raptor a BFR plus ich čaká ako som spomínal list zákazok za 12 miliárd. Starlink bude potrebovať financie postupne na výrobu a štarty, základnú konštrukciu družíc už vyvinutú majú. Horšie to bude s BFR no má byť lacnejšia teraz keď bude z ocele.
Nepřestává mě fascinovat jak SpaceX, vyvíjí vesmírné technologie. Starhopera staví na louce v Texasu. Tady má antény na návěsu u lesa :-D. Palec nahoru.
Financie a rozpočet je u SX jednoznačným limitom.
Je dosť zrejmé, že neplýtvajú a nerozhadzujú $ okolo seba. Vývoj za behu funguje s minimálnymi investíciami..
Veľmi by som im prial potrebný rozpočet..
“První satelity sice stále ještě čekají na start v rámci mise Starlink-1, přesto SpaceX dále pokračuje v následných krocích týkajících se budoucího provozu celé internetové konstelace” Jak může pokračovat (neřku-li “dále pokračovat”) v něčem, co je teprve následující? Jako bych dále pokračoval v opravách auta, které budou následovat po jeho koupi.
Mrkl bych se na to z pohledu SpaceX, nejdriv pozadalo o povoleni vytvoreni konstelace, potom si zazadalo o povoleni uzivatelskych stanic a potom bran a nakonec sledovaci stanice, tedy krok po kroku. Dokud nebude dostatek satelitu, bude ten system spis ve stadiu zkousek a testovani. Jsou to tedy nasledne kroky. Nevidim na tom zadny velky protimluv. Zkus to tedy nazvat prihodneji.
To přirovnání je nepřesné. Protože nepokračujete v opravách auta co jste si nekoupil, ale výstavbě garáže, a příjezdové cesty, aby auto mělo kde stát a po čem jezdit až si ho přivezete domů. A oboje je dobré mít připravené ještě před tím než to auto máte.
V článku píšete, že SpaceX vynese při jednom startu 20 až 25 satelitů Starlinku. Není ale možné, že jich bude mnohem víc? Například 32 až 40 při jednom startu Falconu Heavy? Uložených systémem “kukuřice 4 řady po 8 satelitech nebo 4 řady po 10 satelitech? Pokud by SpaceX předělal kryt, vešlo by se do něj možná až 50 satelitů (5 řad krát 10). A nebo mi něco uniklo? 🙂
Těžko říct, kolik satelitů najednou nakonec bude možné vynést (navíc pozdější generace můžou mít jinou velikost než ta první), ale většina amatérských odhadů i starých plánů SpaceX se pohybuje zhruba v tom rozmezí 20–25. Falcon Heavy žádný přínos nemá, omezujícím faktorem je velikost krytu, která je stejná. Větší kryt pro Falcony ve vývoji není, pokud vím.
Muj odhad (ktery samozrejme nemusi mit nic spolecneho s realitou) je, ze prvni satelity jsou normalni – “Tak, jak se to dela”. Dalsi budou mensi. Antena jde udelat z nitinoloveho dratu, zmuchlat do kulicky a nechat na orbite rozbalit zahratim pruchodem proudu. Podobych inzenyrskych hacku existuje vic a pro tohle mnozstvi satelitu se je vyplati prozkoumat. Stejne, jako se vyplati zjistit, jestli by nemohly byt satelity na adapteru ve dvou vrstvach i kdyby spodni vrstva mela mit uplne jinou konstrukci, nez horni. Elon zatim vzdy postupoval evoluci od normalniho k lepsimu a necekam, ze by to ted bylo jinak.
Vse samozrejme zalezi na objemu potrebnem pro baterie, termoregulaci, elektroniku, solarni panely, motory a palivo. Vubec netusim, jak velky vychazi treba iontovy motor na xenon s dostatecnym tahem pro upravy drahy v pouzitelnem case (ano netusim, ani kolik micro-g staci k tem upravam v tehle vysce).