Na jaře možná poletí dva Falcony Heavy těsně po sobě
Nejsilnější raketa současnosti Falcon Heavy si odbyla stylovou premiéru v únoru 2018 a i když šéf SpaceX Elon Musk tehdy tvrdil, že další start by mohl proběhnout za 3–4 měsíce, nakonec bude první start od toho druhého dělit minimálně 13 měsíců. Útěchou fanouškům však bude to, že třetí start Falconu Heavy možná proběhne jen pár týdnů poté. Zbrusu nový Falcon Heavy má totiž v březnu vynést satelit Arabsat 6A a za předpokladu, že všechny raketové stupně úspěšně přistanou, budou možná už o měsíc později použity znovu na misi STP-2. Mohlo by se tedy jednat o demonstraci dosud nejrychlejšího znovupoužití stupňů raket Falcon a zároveň první misi pro americké letectvo s již použitou raketou.
Start prvního Falconu Heavy (Foto: SpaceX)
Samozřejmě se jedná o předběžný a možná trochu moc optimistický plán, který ještě může leccos zkomplikovat. Falcon Heavy i loď Crew Dragon mohou startovat pouze z rampy LC-39A, takže dokud neproběhne demonstrační mise Crew Dragonu DM-1, Arabsat 6A nemůže odstartovat. DM-1 je sice plánována na leden, ale rozhodně by nebylo moc překvapivé, kdyby ještě došlo k nějakým těm odkladům. Mise má stále před sebou zkušební vztyčení na rampě, statický zážeh a dokončení všemožných prověrek a analýz ze strany NASA. A už o pár měsíců později si bude rampu nárokovat druhá demonstrační mise DM-2, kde je ještě větší pravděpodobnost různých průtahů a odkladů. Takže je v zájmu SpaceX vyřídit obě už mnohokrát odložené mise Falconu Heavy v období mezi DM-1 a DM-2.
Takže pokud DM-1 odstartuje v lednu nebo únoru, Arabsat by opravdu mohl letět během března. Hardware pro tuto misi by v té době už měl být připraven. Zrovna dnes byl spatřen první boční stupeň při přepravě z McGregoru, kde byl od konce listopadu testován. Stupeň míří na Canaveral, kde bude čekat na druhý boční stupeň (ten je momentálně v McGregoru) a centrální stupeň, jehož výroba je nejspíš momentálně dokončována v Hawthorne, odkud by mohl teoreticky být odeslán na testování v následujících dnech či týdnech. Všechny tři stupně tedy budou nové. SpaceX sice zachránilo boční stupně při první misi Falconu Heavy, ale jednalo se o rakety starého typu, který od té doby nahradil pokročilejší Block 5. Tyto boční stupně tedy nebudou použity znovu.
Pokud tedy Arabsat odstartuje v březnu, SpaceX bude mít jen pár měsíců na vyřízení mise STP-2, než začnou situaci komplikovat přípravy na pilotovaný start DM-2. Ten je momentálně plánován na červen, ale myslím, že realisticky proběhne o něco později i v případě, že bude DM-1 bez problémů provedena v lednu či únoru. Půjde o první soukromou misi s lidskou posádkou v historii, takže se dá očekávat extrémní opatrnost, která podle mě nevyhnutelně povede k nějakým těm zdržením.
A aby toho nebylo málo, SpaceX potřebuje mezi misemi DM-1 a DM-2 provést kromě zmíněných dvou startů Falconu Heavy také test úniku Crew Dragonu za letu. Ten by měl také startovat z rampy LC-39A, takže případné problémy a odklady mohou ovlivnit jak start STP-2, tak pochopitelně i DM-2. Momentálně je podle Space News plán takový, že Arabsat poletí v březnu a hned v dubnu poletí STP-2. Já si ale myslím, že se klidně může stát, že se mezi tyto dva starty vklíní únikový test Crew Dragonu (ten nemá oficiální termín, ale v minulosti se počítalo s jeho provedením měsíc před DM-2).
Falcon Heavy na rampě LC-39A v prosinci 2017 (Foto: SpaceX)
Z hlediska harmonogramu by to vycházelo docela šikovně, protože SpaceX může čas, během kterého bude rampu blokovat únikový test, využít k přípravě stupňů Falconu Heavy z mise Arabsat 6A na start STP-2. Tyto práce probíhají na různých místech na Canaveralu, takže nebude vadit, že rampa LC-39A bude v té době zabraná. Zdá se, že SpaceX předpokládá, že zvládne všechny tři stupně připravit během pár týdnů, což by mohlo představovat nový rekord. Momentálně proběhlo nejrychlejší znovupoužití za 71 dnů (mezi misemi TESS a CRS-15), ale je pravda, že šlo o starší variantu Block 4, takže přípravy Blocku 5 by měly být rychlejší.
Snad jste se v mém popisu celé poněkud zamotané situace neztratili, ale pro jistotu přikládám současný plán startů z rampy LC-39A, která bude v následujícím roce v provozu evidentně téměř bez přestávky:
- Leden 2019 – Start mise Crew Dragon DM-1
- Březen 2019 – Start Falconu Heavy s družicí Arabsat 6A
- Duben 2019 – Start Falconu Heavy na misi STP-2 (použitá raketa z mise Arabsat 6A)
- Květen 2019 – Test úniku Crew Dragonu za letu (s lodí z mise DM-1)
- Červen 2019 – Start mise Crew Dragon DM-2 s posádkou
- Srpen 2019 – Start mise USCV-1 (první ostrá mise Crew Dragonu s 3–4 astronauty)
Jak jsem psal, pořadí STP-2 a únikového testu se podle mě může prohodit. Stejně tak plány pro STP-2 může zhatit případné nepovedené přistání během mise Arabsat 6A. Obzvlášť nepříjemná by byla ztráta centrálního stupně, jako tomu bylo v případě demonstrační mise Falconu Heavy. Boční stupně lze relativně snadno nahradit některým z Falconů 9, které má SpaceX k dispozici, ale centrální stupně Falconu Heavy jsou speciální a výroba nového by pravděpodobně trvala několik měsíců (tipuji, že ve výrobě momentálně žádný další není, protože Falcon Heavy po STP-2 poletí znovu nejspíš až v roce 2020). Termíny pilotovaných misí DM-2 a USCV-1 jsou pak taky spíše optimistické odhady nejdřívějších možných dat, která předpokládají, že mise DM-1 a únikový test proběhnou naprosto hladce. USCV-1 zároveň nemůže letět, dokud nebude dokončena certifikace Crew Dragonu ze strany NASA, což může nějakou dobu trvat i v případě bezproblémové mise DM-2.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
no to keby im vyslo, tak zaciatok roku 2019 bude teda dobra kanonada :))
Tady je krásně vidět, proč jsou na Floridě třeba dvě rampy.
myslím, že ich je o hodne viac ako dve
Ale jen dvě provozuje SpaceX. 🙂
Pěkně sepsané a dobré dedukce, já bych ještě přidal jednu. Jakmile proběhne STP-2 a pokud bude vše v pořádku nastane zajímavá situace na trhu. K dispozici bude defacto okamžitě poměrně hodně silná raketa, takže pokud nějaký zákazník bude spěchat a nebo bude mít těžký náklad, může letět velice rychle a asi i za zajímavou cenu, protože SpaceX bude mít zájem, aby mu FH neležel jen tak v hangáru.
Pokud by k tomu došlo, tak by mě zajímalo poté chování zákazníku. Pokud by byl rychle k dispozici i 2. stupeň a aerodynamické kryty. Mají nasmlouvané nosiče nějakou dobu dopředu a náhle by byl na trhu levný těžký nosič k okamžitému použití.
Za pár let mě bude tato situace ve smyslu chování zákazníků zajímat v souvislosti s případným úspěchem SH/SS apod. A jak na to bude reagovat např. ULA aj.
Jen si ted tak ctu jeden clanek pri tvorbe profilu. A je tam zajimava veta, ktera je trosku v protikladu k vasim hypotezam. Spolecnost Boeing jeste nikdy nezvladla postavit satelit tridy 702 za mene nez 2 roky. Nejkratsi cas, za ktery to zvladla, byl 27 mesicu. Jinak samozrejme, pokud byl temer hotovy satelit, ktery zakaznik odrekl, tak je to trosku jina situace.
Jde spíš o to, že naopak často je satelit hotový, ale čeká se na nosič z důvodů odkladů. V tom případě by to pak dávalo smysl. Stejně tak třeba další GPS by mohlo letět na FH. Případně by mohlo letět něco jiného, kde je nosnost F9 na hraně případně kde by FH nabídlo mnohem lepší dráhu a ta by se zákazníkovi vyplatila. Vzhledem k tomu, ž e z hlediska integrace se jedná o stejnou raketu by to dávalo smysl.
Takováhle spolupráce co vím a tuším existuje v rámci Launch Service Alliance, určitě to bude podobné v rámci ULA. A ono asi hodně záleží i na tom, jak je podepsaná smlouva, myslím mezi zákazníkem a poskytovatelem nosiče. Vím, že u Iridií byl kromě SpaceX podepsán záložní kontrakt s ISC Kosmotras, ale tam by se jim přechod dost prodražil.
Jinak rozhodně by to v rámci integrace dávalo smysl.
Zaujala mě např. informace, že např. v případě DCH při vynesení na Atlasu V je cena nociče+vynesení 80 %! nákladů, což je omezuje. Chce to změnu jako sůl.
Drazsi verze Altasu V neni. Ono to u toho DCh bude i tim, ze jediny, co planujou vyrabet nove, je ten nakladni modul.
SpaceX by si mela poridit vetsi kryt :-).
No, zajímavé bude chování zákazníků i v jiném ohledu. Prakticky donedávna nosiče byly drahá věc na obědnávku roky dopředu. Když FH bude levný nosič pro těžké náklady, jak to ovlivní rychlost stavby satelitů? Budou mít nadbytek nosnosti, tak proč ji nevyužít na zlevnění satelitu a urychlení jeho stavby? Pokud místo součástek navržených pro satelit se budou spoléhat na redundanci u standardních, můžou docílit podobné spolehlivosti a díky tomu že budou využívat běžné komponenty kde to půjde můžou ušetřit spoustu času i peněz při vývoji i výrobě. Osobně se domnívám že to bude i cesta starlinku, jehož satelity by nakonec mohly být základem pro satelity případných zákazníků…