Gwynne Shotwell prozradila jméno speciálního robota, dobu repasování stupňů a cenu za cestu v BFR
Gwynne Shotwell a Matt Desch (Zdroj: AOPA High School STEM Symposium)
AKTUALIZACE (21. 11.): Video rozhovoru je stále smazané, ale nyní je k dispozici alespoň textový přepis.
Prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell na začátku listopadu navštívila akci AOPA High School STEM Symposium, kde ji na pódiu vyzpovídal Matt Desch ze společnosti Iridium. Kromě toho, že Gwynne pustila skvělé nové video o SpaceX, o kterém jste si na ElonX už mohli přečíst, prozradila také několik zajímavých informací. Mluvila například o práci ve SpaceX a problematice žen v technických oborech, ale také o přistávání Falconů, znovupoužitelnosti, budoucích projektech SpaceX a cestách na Mars. Do článku jsem také zahrnul zajímavé poznatky z půl roku staré přednášky Gwynne, kterou teprve teď někdo objevil na YouTube.
(citace mohou být zkráceny či jinak upraveny, nejde vždy o doslovný překlad)
Začátky a partnerství s Iridium a NASA
- Když Gwynne ve SpaceX začínala, doufala, že firma uspěje, ale rozhodně to nebylo jisté. Kdyby to nevyšlo, byla rozhodnutá, že už nebude dál pracovat v oboru. Spokojila by se prý s prací v kavárně.
- NASA na vývoj rakety Falcon 9 a lodi Dragon přispěla 406 milionů dolarů v rámci programu COTS a SpaceX investovala miliardu a půl ze svého.”
- Gwynne a Matt Desch jsou dobří přátelé. Gwynne poděkovala Mattovi za projevenou důvěru při uzavření smlouvy na vynesení zhruba 80 satelitů Iridium NEXT v roce 2010, což byla největší zakázka SpaceX (navíc v době, kdy firma měla za sebou jen jeden start nové rakety Falcon 9). Desch na oplátku poděkoval Gwynne za skvělé a levné rakety.
- Podle Matta Desche SpaceX pořádá skvělý večírek na oslavu každé nově uzavřené smlouvy se zákazníkem.
- Mimochodem, Desch v jiném aktuálním rozhovoru řekl, že Iridium nebere SpaceX jako konkurenci. Satelitní konstelace Starlink i Iridium NEXT sice budou na nízké orbitě Země, ale SpaceX bude nabízet běžný internet, zatímco Iridium se soustředí na jiný typ zákazníků a jiné způsoby využití vlastní sítě (například IoT – internet věcí). Starlink bude navíc využívat jinou část vysílacího spektra.
Nehody
- „Od nehody CRS-7 už neprovádíme starty na Elonovy narozeniny.”
- Selhání Amosu-6 Gwynne snášela hůře než nehodu při CRS-7. Byla víc neklidná a protivná.
- „Každé selhání představuje 500 milionů dolarů ztracených nebo odložených příjmů.”
Ženy v technických oborech
Panák Starman v Tesle Roadster na oběžné dráze Země (Zdroj: SpaceX)
- „Když jsem v roce 1986 dokončovala studium na Northwestern University v oboru strojního inženýrství, v mém ročníku bylo jen 9 % žen. V současnosti je na stejné škole průměr kolem 33 % a na jiných univerzitách dokonce až 50 %.”
- „Ve SpaceX zkoumáme, proč ženy neláká práce na velkých strojích. Zatím jsme to nerozlouskli.”
- „Rozmanitost mezi zaměstnanci (přítomnost žen, menšin apod.) je důležitá, pokud chcete řešit obtížné problémy. Když všichni přemýšlejí stejně, nic nového nevymyslíte. Jsou potřeba různé pohledy na věc a nevšední způsoby přemýšlení.”
- „Je důležité, aby vesmír působil cool. Demonstrační mise je dobrým příkladem, jak vyvolat zájem o technické obory. Jediným nedostatkem bylo, že za volantem Roadsteru měla sedět „Starmadam”, které by z helmy trčel culík.”
Přistávání Falconů a znovupoužitelnost
- „Velký podíl na úspěchu raketových přistání měl tým pro navádění, navigaci a řízení (GNC) a další inženýři, kteří vymysleli, jak raketu bezpečně přivést zpět, což bylo velmi obtížné. Dále si zaslouží pochvalu také letectvo a FAA (Federální letecká správa), kteří svolili k tomu, aby řízená raketa mohla přistát zpět na Canaveralu. Když o tom s nimi začali mluvit poprvé, zděšením jim vylezly jim oči z důlků a málem omdleli. Seriózní jednání nakonec trvala zhruba dva roky.”
- „Na záchraně raketových stupňů jsme začali pracovat v roce 2005 nebo 2006. Nejdříve jsme to zkoušeli s padáky, ale byla to hloupost, v těch rychlostech se akorát utrhly. Dost jsme se naučili z návratů Dragonu.”
- Gwynne během přednášky nazvala robota na zajištění stupňů k palubě po přistání „OctaGrabber”, takže to opravdu je jeho oficiální název, i když možná jen interní. Účelem tohoto „velmi těžkého robota” je podle Gwynne „uchopit raketu a snížit těžiště”.
- Proces přípravy zachráněného stupně nejdříve trval zhruba 6 měsíců, ale cílem je raketu po přistání jen rychle zkontrolovat (bez oprav či výměny součástek). V případě Blocku 4 proces vyžadoval už jen 20 % práce a číslo se postupně snižuje (video bylo natočeno pár dní před premiérou Blocku 5). Znovupoužitelnost „je z ekonomického hlediska skvělá”.
Robot OctaGrabber pod raketou (Foto: Steven Madow)
Práce ve SpaceX
Zaměstnanci SpaceX sledují probíhající misi za skleněnou stěnou řídícího střediska v Hawthorne (Foto: SpaceX)
- „Práce ve SpaceX je náročná a nejde se při ní moc flákat.”
- „Určité množství byrokracie je nezbytné v jakékoli firmě, například pro kontrolu kvality.”
- „Mám schránku pro anonymní připomínky, takže pokud uděláme nějakou hloupou změnu, velmi rychle se od zaměstnanců dozvím, že jsme udělali chybu.”
- „Je důležité nespokojit se s aktuálním úspěchem. Je potřeba si vytyčit další extrémně ambiciózní cíl, o který lze usilovat. Nesmíte se ale soustředit na to, jak obtížný daný cíl je. Je potřeba si ho rozložit na menší kousky.”
- „Nejhorší věc, kterou můžete Elonovi říct je, že něco nejde, protože se to zatím nikomu nepodařilo. Velmi rychle se pak ocitnete v jiném zaměstnání.”
- „Ve SpaceX máme pravidlo ‘Nebuď kok*t’. Můžeš být génius, ale pokud svým chováním narušuješ chod týmu, rozloučíme se s tebou.”
- „Kyberbezpečnost bereme velmi vážně. Naše síť pro mise je zcela oddělená a zabezpečená. Nikdo se do ní zvenku nedostane.”
- Gwynne by uvítala, aby se ve SpaceX víc využívala umělá inteligence. Líbil by se jí učící se algoritmus pro analýzu velkého množství dat, například z testování motorů.
- „I když zbožňuju svoji Teslu, nechystám se přejít k nim do firmy. Miluji SpaceX.”
Narušování letového provozu
Jedna z dotazujících si stěžovala, že starty raket mají velký dopad na letecký provoz kvůli souvisejícím uzavírkám letového prostoru a že někde slyšela, že SpaceX preferuje starty ve dne, protože je to lepší PR, když je raketa vidět. Gwynne odpověděla, že to je hloupost, protože čas startu určují fyzikální zákony. Ale čím silnější raketa je, tím větší flexibilitu má z hlediska startovního okna. Zároveň upřesnila, že u některých startů má SpaceX dvě možná okna, které dělí 12 hodin, a v takových případech firma okno vybírá podle předpovědi počasí. Přiznala, že ale neví jistě, jestli se při rozhodování bere ohled na dopad na letecký provoz. S úsměvem pak dodala, že pro ni jsou lepší noční starty, protože je menší šance, že její zaměstnanci budou místo práce nebo spánku sledovat start.
Budoucí projekty a vesmírný turismus
Loď systému BFR na Marsu (Zdroj: SpaceX)
- „Raketa s Crew Dragonem pro misi DM-1 bude vztyčena na rampě ještě před koncem roku. Start proběhne, až bude připravena NASA.”
- „Vývoj BFR začal před 5–6 lety.”
- „Do deseti let dopravíme lidi na Mars. Já sice na Mars letět nechci, ale chci, aby lidstvo časem dokázalo cestovat mezi hvězdami.”
- „Existuje překvapivě hodně lidí, kteří jsou ochotní si zaplatit cestu do vesmíru. Někteří chtějí obletět Měsíc a další si chtějí na víkend odpočinout v Dragonu na orbitě Země. Já na to nemám peníze, ale jiní ano a a mají o to zájem.”
- Gwynne je velmi natěšená na systém osobní přepravy po Zemi pomocí rakety BFR. Jelikož však půjde o službu poskytovanou koncovým zákazníkům, SpaceX bude potřebovat spoustu nových pracovníků – obchodníky, obsluhu dopravních lodí, právníky atd. Aerolinky se však nemusejí bát, systém jim nemá přímo konkurovat, spíš jej doplňovat. Nebude to služba pro každého a letenky budou stát několik tisíc dolarů. BFR při takovém letu prý pojme zhruba 100 lidí. Ironií je, že nejdéle bude trvat cesta lodí na mořskou startovní plošinu a zpět. Lodě ale prý budou velmi rychlé, aby to „nebyla nuda”.
Jedno ze dvou videí, ze kterých jsem čerpal (rozhovor s Deschem byl mezitím smazán, ale k dispozici je alespoň textový přepis):
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-76 - 23. 11. 2024
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
Držím palce, ať se do konce příští dekády léta na Mars. Věřím, že Mise na Mars bude nejpozději do roku 2033 a všichni to ještě zažijem první přistání člověka na Marsu. Věřím, že někteří ze současného výběru astronautů na Mars opravdu poletí.
•„Ve SpaceX zkoumáme, proč ženy neláká práce na velkých strojích. Zatím jsme to nerozlouskli.”
Moje teorie je taková, že to začíná už v raném dětství. Kluci dostanou stavebnice a holky Barbie a Kena. Kdyby i malé holky dostávaly “technické” hračky, tak by k technice měly kladnější vztah. Celkově jde o prostředí, kde děti vyrůstají. Mám obavu o novou generaci, která už od mala sedí u PC (u nějaké násilné stupidity typu GTA). Hodnoty a touha být něčím pak dostává úplně jiný směr.
•„Rozmanitost mezi zaměstnanci (přítomnost žen, menšin apod.) je důležitá, pokud chcete řešit obtížné problémy. Když všichni přemýšlejí stejně, nic nového nevymyslíte. Jsou potřeba různé pohledy na věc a nevšední způsoby přemýšlení.”
Je špatným předsudkem, že ženy a menšiny mají jiný názor na věc při řešení obtížných problémů. Rasa ani pohlaví není důvodem jiného uvažování. Ale opět rozhoduje prostředí. Třeba, kde vystudovali, jakou fakultu nebo kdo byl jejich mentorem atd. Souhlasím s tím, že různé pohledy na stejnou věc jsou přínosem. Nicméně preferovat/diskriminovat někoho podle původu je blbost (v USA neskutečně moderní – např Google je průkopníkem). Klíčová by měla být profesní kvalifikace.
Taky je mi z těchhle feministických a rasistických žvástů zle.
Klidně mě považujte za fosilní konzervu (zas taková pomluva by to nebyla), ale 90% toho tzv. “genderu” už je v těch dětech při narození (pokud nejsou postižena nějakou “trans” poruchou).
Klidně můžete rozdat dětem klacky v pralese a kluci se jimi budou mlátit, zatímco děvčátka si budou představovat že to jsou postavičky a uspořádají jim čajový dýchánek.
Ideální společnost z mého pohledu by dávala každému prostor (a na vyžádání pomoc a vedení) aby rozvíjel na co má největší talent.
Házet klacky pod nohy technicky nadaným dívkám je hloupost. A předpokládat že muži a ženy (jako množina) mají stejný vztah či dokonce nadání k technice je hloupost opačná. Odlišné jsou hladiny hormonů, odlišné jsou i části mozku.
Ja si myslim neco podobneho, clovek, pokud to v sobe nema, tak mu to vnutit, nebo naucit ho to, proste nejde, max si to zhnusi. Urcite bude mit zena ci muz malinko jiny pristup, ikdyby absolvovali stejnou skolu a obor. A i dve zeny budou jine. Jedne to proste pujde, druha se to ve skole spis nasprta, protoze ji to do hlavy nepujde. Ale co se tyka zen ve Spacex, nedavno sem o tom prekladal clanek, no sikovne a to tak, ze moc a krasne devcata tam jsou. Vsechna cest
Týká se 90% mužů a 90% žen.
Mozky mužů a žen se liší. Největší diferenciaci (podle pohlaví) zažívají v 7-8 týdnu prenatálního vývoje, kdy významnou roli hraje množství testosteronu. Pokud je testosteronu hodně, nedochází, mimo jiné, k silnému propojení levé a pravé hemisféry a řečové centrum není přesně lokalizováno, ale je stimulován rozvoj částí mozku související s prostorovou orientací, odhadem rychlosti a vzdálenosti. Ve výsledku je takový mozek úspěšný v těchto oblastech a poskytuje tak uspokojení svému majiteli z této činnosti. Normálně říkáme, že ‘nás to baví’. Pokud někdo tyto dispozice nemá, nemívá úspěch a nebaví ho to a zpravidla si takovu činnost jako zaměstnání nevybírá.
Upozorňuji: tímto neříkám, že mozek muže je lepší nebo horší než ženský. Je jen evolučně jiný, predisponovaný k jiným činnostem, než mozek ženy. Podle mužského hlediska je mužský mozek lepší, ale je to dáno pouze a jen výběrem kritérií. Muž zase selhává v činnostech, pro které jsou predisponovány ženy.
Příklad: zeptáte-li se syna, jak bylo na večírku, odpoví zpravidla: “Jó, dobrý”. Jeho řečové centra jsou slabě vyvinutá a nejsou lokalizovaná. Zeptáte-li se dcery, dostanete zpravidla 20 minutovou přednášku…
Proč to tak je: Hovorní muži zpravidla ulovili ‘prd’ a evolučně tak vyhynuli.
Někdy v “devadesátkách” vyšla kniha “Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách”, měla i pokračování (jedna byla červená, druhá modrá).
Tohle dělení tam bylo uvedeno, stejně jako další projevy specializace “mozku” – asi to není jen mozek.
Muži měli kdysi lovit, takže potřebovali něco jiného než ti, co doma spravovali kůže a dělali jídlo. Atd.
U vsech techto argumentaci lovci mamutu je nezbytne nutne si uvedomit, ze to mozna plati pro vetsinu populace (otazka je jak velkou – statistiku nemam), ale nikdy to neplati pro vsechny lidi. Takze to muze byt dobre voditko, ale urcite to je velmi spatne pro hodnoceni schopnosti konkretniho cloveka.
Napriklad znam zeny ktere se velmi dobre orientuji v mapach a maji dobrou 3D predstavivost a muze, kteri v obou vecech selhavaji. Zeny, ktere se pusti do opravy auta podle navodu z internetu s dily z vrakace a muze, kteri davaji auto do servisu s kazdou prkotinou. A takto bych mohl pokracovat s dalsimi stereotypnimi vlastnostmi.
Pro zajimavost se muzete podivat, jak vyrobit repliku coltu se soustruhem a frezkou:
https://www.youtube.com/channel/UCrT_9lgNfVlt2acnMHnpWFw
Nebo jak doma vyrobit kremikovy FET:
https://www.youtube.com/user/jeriellsworth
Inteligentni clovek si typicky najde zpusob, jak obejit to, co neumi a vyresit to za pomoci toho, co umi. A to je v pripade vyvoje a vyzkumu mozna cennejsi, nez schopnost samotna, protoze jit na novy problem jinudy, nez ostatni se hodi. Coz ostatne vedi vsichni, kdo zkouseli projit sifrovacky jako Tmou, Bedna a Po skole a podobne.
Pak už se ale dostáváme k teorii her, k ekonomii a psychologii, viz třeba “Náklady obětované příležitosti”.
Například asi nejvíce eticky zatížený příklad: 2 méně chytří inženýři mohou (teoreticky) nahradit jednu geniální inženýrku, ale neporodí za ni inteligentního potomka (inteligence je ovlivňována tisíci různými geny + se musí rozvíjet výchovou, takže děti mají statisticky průměrnou inteligenci svých rodičů).
Etické dilema je v tom, že nelze nutit ženu rodit děti (a to předpokládáme že má slušného partnera se kterým by je třeba i mít chtěla), nejsme třetí říše ani arábie.
V USA se jakž takž drží průměru 2 dětí na ženu, takže nevymírají. Tady v evropě je to mnohem horší a německo tak jak je známe už v podstatě nemá budoucnost – na palubě sice ještě hraje hudba, ale víc než polovina němek (či německých párů) je bezdětných. To je lidská, morální, psychologická a nakonec i politická katastrofa !
PS: aby bylo jasno, pocházím ze svobodomyslné rodiny odkud si přináším naprosto skálopevné přesvědčení že o domácnost se starají oba partneři a pomáhají si navzájem jak jen je to možné.
Za prve je treba rozlisovat svobodu a podminky. Svoboda je dat si po obede pivo a odjet autem domu. Podminky jsou uvedomit si, ze nejsme ve zcela poradkumilovnem a zakonu dbalem Nemecku, ani v malomestavkem Rakousku, ani v predposrane Velke Britanii, ale ve “svobodnem” absurdistanu, kde si nekdo vymyslel nulovou toleranci i kdyz jejich pristroj ma do 0.25 promile (nebo 0.2 promile – nechci kecat) takovou chybu, ze ta hodnota nic neznamena. Takze to, co Nemec, Rakusak a Brit muze udelat zcela legalne, muzeme udelat takze, ale pouze nelegalne a s rizikem problemu.
Nejdriv bych rad rozporoval vase tvrzeni, ze fakt, ze je malo deti je problem. Lidi je moc. Lidi je vice, nez dokaze planeta uzivit bez fosilnich paliv (zamoreni), jadra (ekologisti nechteji), fuze (nemame), nebo orbitalnich elektraren/farem (zatim neumime). Moje babicka se ve skole ucila, ze na Zemi jsou 2 miliardy lidi, mama asi 4, ja 6, ted to je skoro 8. Neexistuje zadny duvod, proc muset mit zrovna tolik lidi, kolik je ted. Nefunguje ani argument historii (vetsi spolecnost si muze dovolit uzivit vice vedcu), protoze velke mnozstvi lidi dela naprosto nesmyslne cinnosti, nebo skodi ostatnim (velka cast uredniku) a mnoho dalsich lidi dela cinnosti, ktere jsou uz dnes automatizovatelne, takze by mohli jit delat neco slozitejsiho (a mene namahaveho) misto lidi, kteri by take postoupili o krucek vys … az by se uvolnilo vice nez dost lidi do vyzkumu.
Rekneme, ze z nejakeho duvodu stejne chceme udrzet dnesni populaci. Co bychom proto mohli udelat, aniz bychom zasahovali do svobod lidi?
Myslite si, ze par on 17000Kc cisteho/mesic a ona 12000Kc cisteho/mesic v garsonce s najmem 10000Kc + 2500 za energie + 2000 za telefony a internet (a to nepocitam kabelovku, leasing na auto a podobne) bude chtit mit dite, kdy jim zbyde na jidlo a veci pro dite 2500Kc + materska matky a budou se mackat v jedne mistnosti v garsonce? Mimo Prahu to bude o neco lepsi, ale zase se bude hur hledat prace a tim pribydou naklady na udrzbu auta a palivo, aby se clovek do te prace vubec dostal. Vetsinou to dopadne tak, ze cekaji, dokud nenasetri 2-5 milionu (pripadne si je pujci a pak ve stressu splaci tricet let dvojnasobek), aby si mohli koupit alespon tripokojovy byt v panelaku, ktery ma 62 metru ctverecnich, ale uz je alespon realne dat detem jeden spolecny pokoj (z cehoz budou za par let opravdu nadseny). Takze pokud by stat chtel vetsi porodnost, mohl by tuto situaci nejak resit – napriklad neomezovanim nabidky tim, ze ziskat povoleni k vystavbe bytu v Praze je aktualne pry na 8 let. Jak by vypadala situace, kdyby populace prirozene klesla na polovinu? Nebylo by najednou bytu dost?
Vsechno, krome bydleni je dnes levne a clovek s vyresenym bydlenim a funkcnim mozkem se dokaze zaridit tak, aby vyzil z relativne mala (ve srovnani s osmdesatymi lety, padesatymi, prvni republikou, belle epoque … cim dale do minulosti jdete, tim horsi jsou i ta dobra obdobi).
Zena porodi dite a chtela by pracovat, at uz proto, ze nechce po vecerech vybirat pecivo z kontejneru za Delvitou, nebo treba proto, ze je tou zminenou genialni inzenyrkou a uz ji z toho hrabe. Kdo vam dneska da praci na castecny uvazek? Sem tam nekdo. Kdo vam da praci z domova? Malokdo i v pripadech, kdy tomu nebrani zadne prakticke duvody. A najde se nejaky zamestnavatel, ktery by zvladl oboji? Jestli o nejakem vite, tak prosim o tip :-).
Take by rada dala dite do skolky, ale statni skolky jsou plne a soukroma za tech par hodin chce stejne penize, jako je rozdil mezi jejim platem na castecny uvazek (mimochodem odbornice softwarova inzenyrka, nikoliv doplnovani zbozi v Delvite) a materskou. Stejne sla pracovat, aby ji nehrablo i kdyz z toho nic nemela.
Ovlivnete jenom tyto tri veci (povsimnete si, ze nevolam po pastelkovnem, vetsich davkach a podobne) a uvidite, co to udela s porodnosti.
Cesty jsou, jenze vice volicu se nalaka na koblihu a vice penez se da rozkrast v nepruhlednem byrokratickem systemu.
Temer vsechny kamaradky, ktere se zabyvaji technickymi obory a zaroven jsem se o tom s nimi bavil pochazi z nejakym zpusobem nestandardni rodiny, kde jim tyto stereotypy nevnucovali. To nic nevypoviva o tom kolika procentum zen tyto stereotypy vyhovuji (jsou jim vlastni), ale ukazuje to, ze technicky nadanym zenam tyto stereotypy zjevne dost skodi.
Ohledne druhe casti vaseho prispevku – pokud jsou caste nejake rozdily v nadani a fungovani mozku, tak se to urcite projevi. To, ze inteligentni clovek zvladne zadany ukol nijak nevypovida o tom jakym zpusobem k reseni dojde. Ve skole to je jedno, tam se stejne resi uprava a nasprtani se nazpamet. Ale pri vyzkumu se hodi mit lidi, kteri k reseni problemu pristupuji ruznym zpusobem. Napriklad Richard Feynman myslim psal, ze vetsinu matematickych problemu nepocital, ale predstavoval si je. Jini lide to pocitaji. V pripade zkoumani neceho noveho nemusi nove reseni videt obe skupiny (nebo ho nemusi videt stejne snadno).
je dost smiesne, ze feministky a fanusikovia feminizmu riesia len zastupenie zien v tzv. intelektualnych zamestnaniach/poziciach, ziadna z tych feministiek a alebo ich fanusikov neziada rovnocenne zastupenie zien vo fyzicky narocnych povolaniach. preco nikto neziada kvoty pre murarky, zvaracky, banicky, smetiarky,….? vsetci riesia len to ci je medzi top manazermi dost zien, ci ich je dost medzi vyvojarmi,… toto je akoze ta rovnost po ktorej tak volaju?
Nejde o to, aby všude bylo 50 % žen, nebo že by firmy ženy “nutily” jen do určitých pozic. Cílem je vytvářet takové společenské a pracovní prostředí, aby ženy, pokud chtějí, mohly studovat a pracovat v oborech, které společnost tradičně vnímá spíše jako mužské. Ženy, které mají o takové obory zájem, se jim dnes často vyhýbají, protože “to je obor pro chlapy” a protože společnost třeba programátorku vnímá jako divnou věc. To je to, co se firmy snaží změnit. Ale jinak to samozřejmě platí i opačně. Jsou obory, kde historicky převládá ženské zastoupení (kadeřnice, švadlena, sekretářka nebo co já vím) a pokud chlap chce být švadlena, nemělo by mu to být trapné, protože je to “ženské povolání”.
niekto im zakazuje studovat technicke odbory? neviem ako u vas ale na slovensku sa na techniku moze prihlasit ktokolvek
problem je to, ze si ucelovo vyberaju len tie intelektualne zamestnania ked poukazuju na tu akoze diskriminaciu zien
a nieje pravda, ze nejde o to aby bolo vsade 50% zien, mozno nie rovnych 50, ale su snahy presadit kvoty napr. v politike alebo vrcholovom manazmente, toto proste je fakt, ze to niektori hlupaci presadzuju
a mam taky pocit, ze v niektorych krajinach uz kvoty v politike aj platia
https://www.penize.cz/zamestnani/310537-ocima-expertu-potrebuji-zeny-kvoty
“Evropská unie se proto už několik let snaží zavést kvóty, které by měly tuto situaci změnit a dostat větší počet žen do důležitých rozhodovacích pozic.”
“Oproti původnímu záměru, který počítal s tím, že by ženy měly být v dozorčích a správních radách velkých firem obchodovaných na burzách zastoupeny alespoň ze čtyřiceti procent, ale prošlo jen kompromisní řešení”
takze naozaj sa nikto o nic take nesnazi 🙂 ved EU je nikto
podobne to je ale aj v usa, tam sa tiez kritizuje len zastupenie zien v lukrativnych poziciach a vsemozne sa tlaci na to aby v tych lukrativnych poziciach bolo zastupenie zien rovnake ako muzov
Tak samozřejmě je to problematika rozsáhlá a existují různé přístupy a názory na to, jak celou věc řešit. Osobně taky nesouhlasím s vynucováním kvót, ale přijde mi správné snažit se vytvářet tolerantní prostředí, kde programátor i programátorka budou vnímáni stejně (a ne že programátor je normální věc, ale programátorka něco divného) a hlavně že budou mít stejné příležitosti a šanci takovou práci získat, pokud mají srovnatelné schopnosti a zkušenosti. A ne že zaměstnavatel (ať už vědomě nebo podvědomě) bude při pohovoru nadržovat muži jen proto, že v daném oboru tradičně muži dominovali. V očích nás bílých mužů se to může zdat jako prkotina nebo nafouklá bublina, ale věřím, že ženám, které si to zažily, to nepřijde jako nepodstatný problém.
A já neříkám, že ženám někdo přímo zakazuje pracovat nebo studovat v technických oborech, ale prostě existuje společenský tlak a určitá diskriminace ze stran zaměstnavatelů, která ženy odrazuje, i když by v ideálním světě o daný obor měly zájem. A to je to, co by se podle mě mělo napravit a o čem právě mluví Gwynne.
a zas pouzivas len priklad programatorky 🙂 preco si nepouzil prikral murarky? tam by bolo v poriadku ak by zamestnavatel zobral muza a nie zenu cisto len na zaklade stereotypu, ze muzi su silnejsi? 🙂
inak nevie ako u vas ale na slovensku zakonnik prace priamo stanovuje, ze zeny niesu rovnocenne muzom a nikto proti timu neprotestuje lebo sa to tyka fyzickych rozdielov. zenam napr. nemoze zamestnavatel prikazat zdvihat take tazke predmety ako muzom a tie rozdiely su znacne, zeny maju o 50% mensie vahove limity ako muzi
tu nikomu nevadi, ze zeny su diskriminovane a zakonom oznacene ako menejcenne 🙂
kde su vsetky tie feministky a ich fanusikovia? preco neprotestuju, ze chcu rovnake podmienky ako muzi?
proste zeny a muzi su rozdielni tak ako po fyzickej tak aj po psychickej stranke a nieje dobre nasilu pretlacat rovnost a hlavne nie cez pozitivnu diskriminaciu lebo co je pre niekoho pozitivna diskriminacia tak pre druhe to znamena negativnu diskriminaciu
ak na miesto toho programatora zoberu zenu len preto, ze je zena a nie preto ze je lepsia ako muz s ktorym superila o miesto tak tym diskriminovali toho muza a je jedno ci to spravili na zaklade nejakych nariadeni alebo len chceli byt za chrumkavych aby sa potom mohli v takychto rozhovoroch chvalit ze ako oni podporuju diverzitu
toto je neomarxisticke chovanie, rovnost za kazdu cenu nech to stoji co to stoji a kto je proti je triedny nepriatel
Programátorka byla jen příklad. To, co říkám, by mělo platit u všech zaměstnání, je jedno, jestli je to CEO nebo uklízečka. Nevím, jak to je u nás se zákony ohledně těžkých břemen, ale jakékoli generalizování mi přijde nešikovné. Existují silnější a slabší ženy, a stejně tak jsou muži, kteří jsou slabší než průměrná žena. Takže mi přijde lepší to řešit třeba tak, že v popisu dané práce prostě bude požadavek “na této pozici je potřeba, aby pracovník dokázal zdvihout X kg několikrát denně. A je pak na každém uchazeči posoudit si, jestli na to má, nebo ne.
A pozitivní diskriminace je už zase jiný problém, který já neprosazuju. Taky mi nepřijde správné, aby se ženám či menšinám nadržovalo jen proto, že se jim dříve křivdilo, nebo že firma chce působit progresivně. Já jsem jen zastáncem názoru, že každý uchazeč má být posuzován férově bez ohledu na pohlaví nebo barvu pleti. Relevantní mají být jen schopnosti, zkušenosti, chování apod. Samozřejmě se dají najít nějaké výjimky, ale v drtivé většině případů není důvod, aby pohlaví nebo barva pleti hrály jakoukoli roli při rozhodování.
no lenze dnes to je praveze vo forme pozitivnej diskriminacie keby islo len o posudzovanie kvalit zamestnanca/uchadzaca tak predsa firmy nepotrebuje tie rozne oddelenia rozmanitosti a nechvalili by sa tym aka je ich firma rozmanita z pohladu gender/rasy/nabozenstva/…
proste kazdu otazky neomarxistov by odbyli s tym ze oni zamestnavaju ludi podla schopnosti a nie toho ci je to muz, zena, cernoch, beloch,….. a kedze ich to nezaujima nevedu si ani statistiky aky su rozmaniti 🙂
ale zjavne to tie firmy zaujima a snazia sa o to aby ulahodili roznym ukricanym ludskopravnym aktivistom
A jak víš, že jde o o pozitivní diskriminaci a ne jen přirozený posun k vyváženějšímu stavu díky postupnému překonávání zastaralých předsudků a pořádků? Nemůže to být tak, že současný stav je naopak jen výsledkem dlouhodobé diskriminace, která znevýhodňovala a znevýhodňuje ženy a menšiny? Ano, funguje to tak už dlouho, ale to neznamená, že to tak je dobře, nebo že to je ideální stav, na kterém není potřeba nic měnit. Mít doma otroky taky kdysi bylo normální.
kedysi zeny odmietali, lebo boli zeny, dnes ich uprednostnuju lebo su zeny 🙂
ale ono to tak zial byva, ze sa prechadza z extremu do extremu
Neříkám, že k pozitivní diskriminaci nikdy nedochází, ale zároveň nepovažuju každý případ, kdy někdo zaměstná ženu nebo cikána za pozitivní diskriminaci.
ale ved to ani ja, ci snad som nieco take tvrdil?
ale ak ma firma nejaku “komisiu” pre rozmanitost zamestnancov tak to uz pozitivnou diskriminaciou viac ako len zavana 🙂 a mnohe velke firmy v usa uz taketo maju
Předpokládám, že úkolem takové komise bude dohlížet na to, aby se při náboru pracovníků nediskriminovalo, ale nebude prosazovat pozitivní diskriminaci. Ale to se špatně posuzuje zvenku a bude záležet na konkrétní firmě. Máš nějaký konkrétní příklad, kde se taková komise prokazatelně dopouštěla pozitivní diskriminace?
Uprednostnovani zen jen protoze jsou zeny je spatne. A lidi jsou nanestesti v prumeru hromada blbcu (zvlaste zoufale to je pokud se jedna o jakekoliv davove chovani), takze vetsine nedochazi, ze zmena ma nejaky cil (rovnopravnost a zivot bez buzerace) a musi to tahnout az za rovnovazny bod podle stareho prislovi “poturcenec horsi Turka”.
Nase civilizace by mela investovat do zakladniho vyzkumu fyziky, kosmickych techlologii a vyzkumu proc jsou lidi takovi debilove.
To, ze si vsichni vybiraji cista zamestnani, kdyz mluvi o tom, jak je spatne, ze jsou zeny diskriminovane je samorejme pravda a je to dost hovadske.
Nicmene ta politika je jediny obor, ve kterem mi kvoty na mnozstvi zen prijdou rozumne (a kvoty na mnozstvi dalsich demografickych skupin – starych, mladych, mensin … podle jejich zastoupeni v populaci). Protoze politicka reprezentace ma (teoreticky; vime, ze v praxi chteji hlavne krast a dokazovat si, ze jsou neco vic) reprezentovat obcany a dava smysl, aby obcany z ruznych demografickych skupin reprezentovali lide, kteri jejich problemum rozumneji a to jsou s vyssi pravdepodobnosti lide z jejich demograficke skupiny.
Jinymi slovy – proti zakonu, ze v parlamentu musi byt alespon dva fanousci kosmickeho vyzkumu byste frflal vyrazne mene :-).
aj keby sme si rovnost vynucovali kvotami a odstranili uplne vsetky stereotypy a diskriminacie, stale ostava v hre ten najvacsi diskriminator – priroda. Ta sa skratka rozhodla, ze nasich potomkov vynosia a porodia zeny, a iba zeny. Mozu protestovat s transparentmi a kludne sa aj na hlavu postavit, ale priroda rozhodla ze zena bud (spravidla na zaciatku kariery) vypadne na niekolko rokov z pracovneho procesu, alebo ostane bez deti. To sa samozrejme prejavuje aj v preferenciach zamestnavatelov, a nemozno sa im cudovat.
V dnesnej dobe je velka snaha o uplne zrovnopravnenie pohlavi (co je asi ako snaha zrovnopravnit auto a lietadlo – oba su skvele dopravne prostriedky, ale funguju skratka inak), ale pociatocne podmienky su skratka nastavene tak ako su, a nie je to nikoho vina. Premotivovane feministky by si mali uvedomit, ze ich snaha castokrat vyznieva ako pokus urobit zo zeny chlapa, namiesto toho aby podtrhovali to v com maju zeny nad chlapmi navrch.
Jakekoliv kvoty mi s vyjimkou politiky (kde tito zastupci potencialne zastupuji sve etnicke a socialni skupiny) prijde zvracene a skodlive.
Fakt, ze zena rodi deti se jejiho pracovniho zivota tyka asi 4-5 mesicu (pokud toto tvrzeni povazujete za silene, tak si najdete, jak vypada rodicovska dovolena v USA). Inzenyri ve velkych formach si klidne vezmou sabbatical na 1 rok na cestovani, aniz by to ovlivnilo jejich karieru.
Takze problem neni v tom, ze zena vypadne na par mesicu z prace. Problem je v tom, ze nejdriv vypadne na par let (protoze shanejte dnes castecny uvazek s volnejsi pracovni dobou) a pak ji nikdo nechce, protoze ma dite (o ktere se sice muze v nekterych pripadech postarat muz, prarodice, nebo skolka, pripadne to nejak prostridat, ale to uz nikoho nezajima).
Takze mam-li pouzit vase prirovnani, je to spise jako snaha zrovnopravnit auto na LPG a na elektrinu. Jedno nemuze do podzemnich garazi a casto slozite hleda cerpacku, druhe zase tankuje pul hodiny, ale natankujete ho (i kdyz pomaleji) i u kamarada doma behem grilovacky. Rozdily samozrejme jsou, ale nejsou tak velke, jak postulujete – vetsina problemu je umele vytvorena lidmi. Kdyz se chce, hleda se reseni; kdyz se nechce, tak to nepujde ani kdyby reseni nekdo vyderoval na stitky a nechal je dotycnemu sezrat.
podme od konca
frflal by som rovnako ako keby v zakone bolo, ze tam musia byt aspon dvaja fanusikovia pedofilie 🙂
ani v politike nemaju co hladat kvoty na cokolvek pohlavie/rasa/nabozenstvo/…
V tom pripade jste konzistentni a je to zcela v poradku.
Nejsem zastancem kvot, jen v politice (a pouze v politice) me osobne prijdou akceptovatelne. Druha pravda je, ze koho si lide zvolili, toho tam maji, takze system bez kvot mi prijde take dobry.
Tyto shrnutí mě přijdou skvělé, protože se dozvíme přesně to, co nás zajímá bez zbytečností kolem.
Jinak malý šotek: “zděšením jim vylezli jim oči z důlků a málem omdleli” – 2x jim a vylezlY. 😉
Díky, opraveno. 🙂
Parádní, fakt parádní. Moc hezky se to četlo, Petře. Tyhle shrnutí jsou prima.
Na Gwynne se mi líbí, že mluví k věci a její Starmadam by byla skvělá. Škoda, mohla řídit auto a vedle ní sedět Starman.