ElonX

Mise JCSAT-18 / Kacific-1

Autor · Publikováno · Aktualizováno

<< Informace Články Aktuálně Fotky Videa >>

Základní informace

  • Datum startu: 17. 12. 2019 01:10 SEČ
  • Startovní okno: 88 minut (01:10–02:38) (Co je to startovní okno)
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Proběhl 13. 12. 2019 v 19:20 SEČ (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Telekomunikační družice JCSAT-18/Kacific-1 postavená na platformě BSS-702MP společností Boeing Satellite Systems
  • Hmotnost nákladu: 6956 kg
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý první stupeň B1056.3)
  • Cíl: Dráha přechodová ke geostacionární (GTO)
  • Výsledná orbita: 272 km x 20 319 km x 26,8°
  • Startovní rampa: SLC-40 (Cape Canaveral Air Force Station, Mys Canaveral, Florida)
  • Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině OCISLY
  • Pokus o zachycení krytu: Neúspěšný, obě poloviny minuly síť
  • Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

  • Třetí start pro společnost SKY Perfect JSAT Group (Japonsko) a první pro Kacific Broadband Satellites Pte Ltd (Singapur). Satelit bude spoluvlastněn oběma společnostmi.
  • Při této misi došlo vůbec poprvé k pokusu o zachycení obou polovin aerodynamického krytu do sítí na lodích Ms. Chief a Ms. Tree. Pokus však byl neúspěšný – obě poloviny minuly síť a přistály v moři. Aerodynamické kryty na této misi byly nově vyrobené.
  • První stupeň Falconu 9 byl již dvakrát použitý a přistával na mořské plošině OCISLY vzdálené zhruba 650 km od pobřeží.
  • Kontrakt na výrobu satelitu byl podepsán se společností Boeing Satellite Systems (bývalá společnost Hughes) v únoru 2017. Od roku 1980 už společnost Boeing vyrobila pro firmu JSAT celkem deset geostacionárních satelitů. Toto bude tedy jedenáctý v pořadí.
  • V září 2017 společnost JSAT podepsala kontrakt se SpaceX o vynesení družice.
  • Družice pracuje na 150° východní délky a svým signálem pokrývá asijsko-pacifický region, který je podle společnosti Kacific zanedbáván ostatními operátory.
  • Satelit je vybaven transpondéry v pásmu Ku a Ka. Každá z firem se zaměřuje na trošku jiné zákazníky.
  • Část satelitu patřící firmě JSAT bude vylepšovat mobilní a širokopásmové služby pro zákazníky v Asii, Pacifiku a dálné východní oblasti Ruska.
  • Zbývající část satelitu, kterou vlastní společnost Kacific, bude poskytovat vysokorychlostní satelitní internetové připojení do 20 zemí asijské a pacifické oblasti. 56 transpondérů v pásmu Ka bude vysílat úzké, přesně směrované paprsky, každý s kapacitou až 1,25 Gbps. Už v prosinci 2017 byl signál 51 z 57 transpondéru prodán zákazníkům.
  • Vývoj data startu: 2. polovina 2019 → 3. čtvrtletí 2019 → 4. čtvrtletí 2019 → 11. listopadu 2019 → 16. prosince 2019 → 17. prosince 2019

Související články

Aktuální informace

Fotky

Videa

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Oficiální přenos SpaceX:

Statický zážeh:

Video o družici JCSAT-18/Kacific-1:

Jiří Hadač
Latest posts by Jiří Hadač (see all)
Počet zobrazení článku: 7 283



Štítky:

Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

22 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
panTau164

A už se tedy ví důvod neúspěšného zachycení ?

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

Podrobnosti bohužel nebyly oznámeny.

0
0
Odpovědět
Jirka4000

Kryty prolétají všemi vrstvami atmosféry, kde v různých výškách foukají větry různými a neznámými směry různou a neznámou rychlostí. Proto nelze dost přesně stanovit, kde přistanou. Odchylky místa přistání od spočítaného mohou být desítky km a padáky s tím moc nezmůžou. A proto ani ty záchytné lodě nemohou čekat na předem vypočítaném místě, ale řídí se skutečnou polohou klesajícího krytu na padáku. A protože vítr fouká často rychleji, než loď jede, je šance na zachycení dost omezená.

0
0
Odpovědět
Dominik K.

Možná je to nesmysl, třeba kvůli námořní zákonům a tak ,ale čistě technicky říkám si není to manévrování s lodí zbytečně složité?nebylo by možná jednodušší natáhnout velikánskou síť napevno někde v moři a s krytama do ní vmanévrovat. Potom kryt vytáhnout vrtulníkem.

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

Ty kryty nejspíš nedokáží přistát s takovou přesností, aby trefily statickou síť. Je potřeba pohyblivá loď, která dokáže reagovat například na vliv větru na padák.

0
0
Odpovědět
Jirka

Nechapu proc se snazi manevrovat s lodi na vode (vetsi odpor prostredi) a vystihnout pohyb krytu ve vetru, ja bych se snazil aktivne s vrtulnikem a s hakem zachytit vrchlik padaku a pak teprve rizene snesl kryt do site na lodi…

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

SpaceX něco takového původně zvažovalo, ale ten přístup má taky dost nevýhod (např. cena a bezpečnost), a tak se nakonec vydali jiným směrem.

0
0
Odpovědět
Invc

1) Oni se nesnaží “vystihnout pohyb krytu ve větru” … ten padák je řízené křídlo, které se aktivně snaží trefit na loď … a domlouvá se s automatickým řízením lodi.

2) Ten kryt je obrovský … má 13m na délku, a přes pět metrů průměr (tj. na šířku). A ta polovina by měla vážit něco málo přes 1t… Pro srovnání – jeden z vrtulníků, který by měl dostatečnou nosnost – Sikorsky SH-60 – má na délku 19m. (A při těchto rozměrech je schopen nést podvěšené jen 2 700 kg…).. .Výběr vrtulníků, které by to byly schopny vůbec dělat, je problém sám o sobě. (Nehledě na náklady na loď schopnou podporovat ty vrtulníky + ten kryt). A tak by se dalo pokračovat…

No každopádně pokud si vzpomínám, tak Musk někde plácnul něco o tom, že zpětně by se na chytání krytů vykašlal úplně.

1
0
Odpovědět
Petr Melechin

Musk někde plácnul něco o tom, že zpětně by se na chytání krytů vykašlal úplně.

Nevím o tom, že by něco takového říkal.

0
0
Odpovědět
Dominik K.

Já si taky pamatuji, že to říkal

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

Je možné, že mi to uniklo, nebo jsem to stihnul zapomenout, ale pokud se to podaří někomu dohledat, budu rád.

0
0
Odpovědět
Invc

Myslím, že to byl jeden z těch větších rozhovorů – CBS nebo popularmechanics. Ale víš jak …memoria fragilis est.

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

Aha, byl to ten rozhovor pro CBS:

And we’ve just recently been successful in catching the nose cone of the rocket. We that is a crazy exercise with boat that’s basically a giant catcher’s mitt. (LAUGHS) The actual complexity of recovering the fairing [the nose cone apparatus which holds rocket payloads being jettisoned into orbit] is so nuts. Like, I’m not sure we should’ve done it. We have done it.

Každopádně je podle mě diskutabilní, jak to vlastně myslel.

0
0
Odpovědět
Invc

Jo to asi bude ono…

0
0
Odpovědět
Invc

To by mě zajímalo, jak by sis to prakticky představoval?

1) Místo přistávání krytů se mění mezi jednotlivými misemi … a ta místa jsou od sebe klidně pár set kilometrů vzdálená… Tož co s tím?

2) Na co bys tu síť chtěl “někde v moři” upevnit? Ono tam kde potřebuješ může být pár set metrů vody… (S místem dopadu můžou hýbat jen v řádu pár kilometrů – skutečně řídit se to dá, až když je plně otevřený padák).

1
0
Odpovědět
hanh

Bylo oddělení satelitu bezproblémové? Satelit se dostal oddělením hned do rotace. Asi je na to vybaven gyroskopy, ale i tak je to problém.

0
0
Odpovědět
Ivo Janáček

Ano, bylo, je to naprosto normální.

0
0
Odpovědět
Jirka

Musim rict, ze je uzasne s jakou presnosti dokazi pristat na mori. Asi uz velice dobre vyladili PID parametry. Bohuzel trosku pro me opadlo timto to nadseni kdyz booster pristane, stalo se to normalnim 😀

1
0
Odpovědět
Oskar

Ano trošku nuda 😀 , ale hlavně , že mají houšť startů a jsou úspěšné. Kvůli tomu se s tím rád smířím :). Mně osobně se nelíbí moc starty v noci, protože přistání je ta nejlepší část.

0
0
Odpovědět
Petr

Návrh na další vylepšení grafického znázornění plánovaného letového profilu této mise: Přidat tam ty kryty a lodě k jejich záchytu…

3
0
Odpovědět
Tom

Doufám, že oba kryty chytnou a bude to tentokrát součástí přenosu!

2
-1
Odpovědět
Ivo Janáček

Myslím si, že sítě by mohla být otázka jednoho dvou dnů a budou tam.

1
0
Odpovědět
wpdiscuz   wpDiscuz