Mr. Steven dostane výrazně větší síť a SpaceX už má slušnou sbírku krytů
Elon Musk na Twitteru prozradil, že loď Mr. Steven, která se už pár měsíců pokouší zachytávat přistávající aerodynamické kryty, bude vybavena 4krát větší sítí. Aktuální fotky z losangeleského přístavu navíc ukazují pořádnou sbírku vylovených krytů, které tu SpaceX v posledních měsících uskladnilo.
Aerodynamický kryt při posledním pokusu o přistání do sítě během mise Iridium-6/GRACE-FO minul loď o “pouhých” 50 metrů, což je oproti předchozím pokusům výrazné zlepšení. Větší síť by pak mohla šanci úspěšného zachycení ještě o něco zvýšit. Není jasné, jestli bude síť 2x delší a 2x širší, nebo bude protažena spíše do délky, ale výsledek bude na pohled jistě zajímavý.
Jednalo by se o již třetí síť, kterou bude Mr. Steven vybaven. Při prvních dvou misích disponoval tenkou šedou sítí a na začátku května dostal do vínku viditelně bytelnější žlutou síť.
Nevíme však, kdy přesně bude mít nová síť premiéru. K příštímu pokusu o zachycení krytu do sítě dojde nejdříve v druhé polovině července při misi Iridium-7, což je sice docela dlouhá doba, ale jelikož bude potřeba předělat uchycení sítě na lodi, během této mise se jí asi ještě nedočkáme. Na letošní podzim a zimu je však plánována spousta misí startujících z Kalifornie, kde Mr. Steven slouží, takže příležitostí bude víc než dost.
Jak by mohlo vypadat uchycení zvětšené sítě ilustruje následující obrázek od uživatele Pipinpadiloxacopolis na Redditu.
A když už jsme u záchrany aerodynamických krytů, web Teslarati aktuálně také poskytl pěkné fotky z přístavu Port of Los Angeles, kde SpaceX nedávno pronajalo pozemky a plánuje tu postavit továrnu na megaraketu BFR. Firma však pozemek zatím používá především jako odkladiště vylovených aerodynamických krytů, které vždy přiveze loď Mr. Steven. Momentálně se na pozemku nacházejí 4 poloviny a je tam připravené místo pro jednu další.
Čtyři vylovené poloviny aerodynamických krytů v přístavu Port of Los Angeles (Foto: Teslarati)
Předpokládá se, že některé z nich budou využity pro plánované zkušební shozy z vrtulníku, při kterých bude SpaceX trénovat chytání krytů. Zkoušky měly podle Elona Muska začít pár týdnů po březnové misi Iridium-5, ale od té doby je ticho po pěšině. Ale jak vidíte, kandidátů pro tyto testy má SpaceX dostatek.
Článek na Teslarati mimochodem také obsahoval velice pěkné panorama celého přístaviště 240, kde vyroste již zmíněná továrna na výrobu rakety BFR, nebo minimálně jejího horního stupně.
SpaceX pokračuje v experimentování s přistáváním krytů také na Floridě. Sice tam nemá k dispozici loď vybavenou sítí, neboť Mr. Steven se nachází v Kalifornii, ale i tak se firmě daří s kryty měkce přistávat do moře a následně je vylovit. Loď GO Pursuit během poslední mise SES-12 opět přivezla vylovený kryt v dobrém stavu.
Následující video nabízí detailní pohled na tento kryt a navíc také záběry na plošinu Of Course I Still Love You. Na konci videa pak jsou starší záběry poškozeného krytu z mise TESS.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Už jsem to vymyslel 😀 Místo chytání do malé lapačky by mohli položit na hladinu velkou fólii. Kryt žuchne do vody jako peřinky a přitom se nenamočí 🙂
Chlape, i tohle jsem už zmiňoval, nafukovací matraci, tj. něco, co plave a unese to tu tunu tak, aby se kryt nenamočil. Podstatné je, jak velkou přesnost dokáže doručit padák a s jakou pravděpodobností. Jsou padáky co pro cca 2 tuny náklady umí přesnost “do 250 m s 80% pravděpodobností”. Což mi teda jako terno nepříjde. A prý SpaceX pracuje na vlastním vylepšení padáku.
Kryt na hladině plave, tudíž jedinou funkcí fólie by bylo zabránění kontaktu s vodou. Balon který použil Baumgartner při seskoku měl 162000m2, tj 400x400m. To už je velká plocha. Ale je tu problém s tím, jak jí natáhnout na vodě a neroztrhat a jestli ji kryt neprotrhne. Ale nemá velkou rychlost a padá vypouklou stranou napřed. A samozřejmě záleží na ceně, aby jedna nestála nestála 6milionů 😀
Myslím, že je to reálné, ale jestli je to použitelné, to netuším. Ale musel jsem se podělit 🙂
Potřebuješ ještě zajistit, aby na tu plachtu nenacákala voda, udělat okraje nebo ji zvednout. A drobet zřasit, aby se do ní mohl kryt zanořit, zapadnout.
Kdybys měl tu plachtu na plovácích nebo na něčem drobet nad vodou, měl bys to jistější. Plus bacha na vlny a vítr, ať na to nenacáká, na rovném volném moři bys mít vlny neměl …
Nebolo by lepsie urobit taky kryt ktoremu nebude skodit slana voda?
Plasty a obecne vyrobky se delaji proto, aby plnili nejaky ucel. A musi u toho plnit radu podminek, a jedna z nich je byt lehky a pevny. To je vyhoda plastu dana jejich hustotou. Muzes pridat dalsi vlastnosti, ale budes zdvihat hmotnost, a tedy snizovat nosnost, T. Pribyl uvadi, ze kazde kilo, ktere usetris na krytu znamena pul kila navic v nosnosti. Verim tomu, ze ve SpaceX byla porada a doslova brainstorming na tema, jak to delat. A urcite prosli vsechny moznosti, i ty, ktere nas ani nenapadly. Vetsinu napadu vyradili, a zustalo jich jen par, ktere vubec nejak vazne resili, viz ty napady s helikopterou. Vis ono je mozne, ze tato cast proste realne osetrit nejde. Leda snad za cenu enormniho prodrazeni celeho vyrobniho procesu a vyrazneho narustu hmotnosti. I proto se treba rozhodli u BFR vyradit kryt.
Ještě bych čekal nějaké mechanické vlastnosti v závislosti na změně teplot. Plasty nejsou obecně tak pevné ve větším teplotním rozsahu.
Já to psal kapku zjednodušeně. Chvilka po půlnoci tomu nasvědčuje. Ještě je nutno si vzpomenout, že existuje několik článků, které zmiňují, že vypékání krytu v peci trvá dlouho. Z toho se dá snadno odvodit, že se jedná o matrici z reaktoplastu. Čili uhlíkové vlákna na zpevnění konstrukce a reaktoplast jako matrice. A ono reaktoplasty z principu nejsou po vytvoření 3D struktury náchylné na změny teploty, tlaku ani na vlivy záření atd. A nebudou na ně reagovat v podstatě tak dlouho, dokud se účinky nezničí úplně. V praxi si to můžeš představit tak, že to už neroztavíš, můžeš to akorát spálit, nebo pomlet a použít jako plnivo.
Co jsem v rychlosti našel (https://howlingpixel.com/wiki-cs/Falcon_9), tak
a tohle snad plasty v krytu nejsou? Ok, projdu co mam skripta na materiály, co se tam píše …
Dodatek: Sám mám zkušenost, že plasty tak nějak stárnou, křehnou vlivem okolí (kryt má být opakovaně použitelný). Takže se musím ptát, zda vůbec jsou nějaké takové vhodné na teplotní a tlakové zatížení směrem vzhůru a na nějaké otřesy a opět teplotní vlivy cestou k Zemi. Stejně tak jak se asi vrtí kryt cestou z výšky 100+ km do cca 15km kdy se otevře padák.
Dopředu říkám, nerad bych v diskuzi sklouzl do oblasti chytání se za slovíčka. Raději si povídám o zajímavém tématu, kde se dva lidi vzájemně obohajucí připomínkami.
Uhlíkové vlákno samozřejmě je plast. Hliník samozřejmě není. A samy o sobě by nám ty dvě části nedržely, proto je tam potřeba přidat další vrstvu, která nám ty vlákna spojí do velké struktury, prostě nejakou matrici.
Určitě stárnou, jenže je rozdíl, pokud budeš mít vnejší parapet za oknem vystavený 3 roky slunci někde u moře, nebo pokud ten náš kryt používáš já nevím 3 minuty, a dokud ho nezačnou opakovaně používat, tak o nějakém cyklickém namáhání či stárnutí atd moc asi nebude řeč. Vůbec neříkám, že tam nedochází k namáhání a oslabování struktury teplotou, ale primárně je jeho úkol chránit náklad před okolní atmosférou, kterou prolétá raketa při startu a nerozpadnout se přitom. A pak nutno ještě rozlišovat fyzikální stárnutí a degradaci, což tak nějak lidičky většinou považují za stárnutí. Ale to už moc odbočuju.Co se týká těch pryskyřic, tak mě z hlavy napadá třebas fenolformaldehydová pryskyřice.
Za mne dobrý, dík za odpověď a komentář.
Taktez diky za dobrou diskuzi:-). A jsem rad, ze Petr prihodil clanek o jinem tematu nez o krytech. O tech se mam pocit ted mluvi az presprilis, na to ze sme je krome okamziku odhozeni videli v letu vlastne jen na trech fotkach na padaku. Zlatej prvni stupen, tam je i telemetrie:-D. Tam me fascinuje, kolik se da veci odvodit a spocitat na zaklade tri udaju – rychlost, vyska a cas.
Asi by to šlo, ale asi by krytu zlámali všechny kosti.😐
Jde to i bez padáku 🙂
https://www.youtube.com/watch?v=6qF_fzEI4wU
Ale musíte mít jediské jméno, bez ovládnutí síly to nejde 😀
Vždycky je úžasné, jak si člověk udělá v hlavě představu něčeho a jeden pouhý obrázek mu ji totálně zválcuje.
Nevím, jestli ta montáž loď plus přistávající kryt je v měřítku, hlavně ten kryt, ale fakt mě nenapadlo, že to bude skoro rozměrově totožné, když ona ta síť fakt vypadala obrovská. Ten krok o zvětšení sítě dáva pak dost smysl.
A furt se spekuluje, supr 😀
Obě ty fotomontáže jsou hezké, díky za ně. Článek standartně fajn a čtivý.
Měřítko by mělo zhruba odpovídat. Na té druhé fotomontáži s většími rameny je na palubě kryt v reálné velikosti a přijde mi to přibližně stejné.
Původní fotka s krytem na palubě je z těch manévrů před startem Iridií a když jsem psal, že Mr Steven jede na Terminal Island naložit kryt, tak mi to nikdo nevěřil.
Nechtěl jsem přímo ukazovat na Petra 😁😂