Mise SSO-A
<< | Informace | Články | Aktuálně | Fotky | Videa | >> |
Základní informace
- Datum startu: 3. 12. 2018 19:34:05 SEČ
- Startovní okno: 28 minut (19:32–20:00 SEČ)
- Stav: Mise byla úspěšná
- Statický zážeh: Proběhl 16. 11. 2018 kolem 06:00 SEČ (Co je to statický zážeh)
- Primární náklad: Sdílená mise, při které bylo vypuštěno 64 satelitů více než 30 vládních i komerčních organizací ze 17 zemí
- Hmotnost nákladu: Přibližně 4000 kg
- Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již dvakrát použitý první stupeň B1046.3)
- Cíl: Heliosynchronní dráha (SSO) ve výšce 575 km se sklonem 97–98°
- Startovní rampa: SLC-4E (Vandenbergova letecká základna, Kalifornie)
- Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině JRTI
- Pokus o zachycení krytu: Ano, proběhl
- Press kity ke stažení zde (SpaceX) a zde (Spaceflight)
Podrobnosti a zajímavosti
- První mise v historii SpaceX, při níž letěl stupeň Falconu, který za sebou měl už dva starty. Zároveň to byl první stupeň, který odstartoval ze všech tří ramp SpaceX.
- Přistávací plošina Just Read the Instructions se během této mise nacházela jen asi 45 km od kalifornského pobřeží. Normálně plošina bývá několik set kilometrů od pobřeží, ale jelikož byl tentokrát stupeň schopen návratu na pevninu (kde ale neměl povolení přistát kvůli potenciálnímu ohrožení družice NROL-71), SpaceX zvolilo možnost přistání na JRTI vzdálené v podstatě jen kousek od rampy. To byl rozumný kompromis, který neohrozil družici na Vandenbergu a zároveň značně zkrátil a usnadnil následné zpracování stupně po přistání.
- Kontrakt na tuto misi byl podepsán v září 2015 mezi SpaceX a společností Spaceflight Industries pod názvem “2017 Sun Synch Express”, dle původního znění měl tento kontrakt zajistit vynesení více než 20 satelitů od 5kg 3U cubesatů po 575kg družici. Dle článku na SFN ze srpna 2018 klesl počet vynesených družic na 71 (a později na 64) z původních rekordních 114, které byly uváděné v červnu 2018, ale i přesto se jednalo o největší počet satelitů vynesených při sdílené misi americkou raketou.
- První start pro společnost Spaceflight Industries, která se specializuje na zajišťování startů velkého množství malých satelitů, tzv. sdílené mise, kdy cena za start je rozprostřena mezi více zákazníků, kteří by si jinak start nemohli dovolit. Tento způsob je velmi výhodný pro start-upové projekty či pro nízkorozpočtové výzkumné instituce. Jedná se ale hlavně o to, že tyto náklady bývají jako sekundární přidruženy k některé primární misi. V případě tohoto startu to bylo poprvé, kdy si společnost zajistila plnou kapacitu tak silné rakety, jako je Falcon 9.
- Původně mělo jít už o druhý start pro Spaceflight Industries, jelikož v září 2017 měl letět s družicí Formosat-5 i prstenec SHERPA s nákladem satelitů této společnosti. Ale kvůli četným zdržením, nízké prioritě nákladu a havárii Amosu-6 docházelo tak dlouho k odkladům, až v březnu roku 2017 společnosti Spaceflight došla trpělivost. Náklad rezervovala na jiné rakety a prstenec SHERPA uskladnila pro start v rámci SSO-A.
- Na prstenci SHERPA jsou založeny oba vypouštěcí prstence (free-flyery), které se po dosažení finální dráhy oddělí od druhého stupně a postupně začnou vypouštět nesený náklad. Poněkud podrobněji tento postup popisuje článek na serveru Kosmonautix. Představu vypouštění satelitů z free-flyeru je možno získat i na následujícím videu.
- Free-flyery vypustily 60 satelitů. Součástí takovéto komplexní mise je i přesná vypouštěcí sekvence, aby při ní nedošlo ke kolizi nákladu. Vypuštění 4 zbylých družic zajistil přímo druhý stupeň Falconu. Celá vypouštěcí sekvence zabrala 5–6 hodin.
- Na této misi letěly například tyto zajímavé družice:
- V červenci 2018 došlo k přesunu družice ITASAT-1 z pozice sekundárního nákladu mise SAOCOM 1A na misi SSO-A. Družice měla původně být mikrosatelit o hmotnosti přiblizně 80 kg, ale v roce 2013 došlo k změně jeho koncepce a byl předělán na 6U cubesat (z nedostatku letových příležitostí). ITASAT-1 je technologický demonstrátor pro dálkový průzkum Země a komunikaci s řídícím střediskem.
- Vývoj data startu: 2. polovina 2017→ duben 2018 → 5. července 2018 → 30. září 2018 → říjen 2018 → 19. listopadu 2018 → 28. listopadu 2018 → 2. prosince 2018 → 3. prosince 2018
Související články
- Mise SSO-A: Již dvakrát použitý Falcon 9 vynese přes 60 různých satelitů
- Elonovinky #45: Třetí znovupoužití Falconu 9 a nepovedené přistání
- Na indický rekord si brousí zuby SpaceX (článek o misi SSO-A na Kosmonautix.cz)
- Malá šikovná Capella (článek o jedné z družic mise SSO-A na Kosmonautix.cz)
- Vyšší úroveň snímkování Země (článek o Planet Labs na Kosmonautix.cz)
Aktuální informace
Fotky
Videa
Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:
Oficiální přenos SpaceX:
Vypouštění satelitů z free-flyeru:
Příprava adaptéru pro náklad společnosti Spaceflight:
Animace sestavení a vypuštění satelitů:
Orbital Reflector:
- Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další - 17. 11. 2024
- Mise GSAT-N2 - 15. 11. 2024
- Mise Optus-X - 13. 11. 2024
Myslím, že v ULA mají ještě větší problém, než si mysleli.
He? Že fairing vysušia a použijú znova? Boli na krytoch nejaké zmeny, alebo je len počasie a pristátie tak priaznivé, že sa voda nedostala do vnútornej časti krytu? …resp – otázka: Ktoré časti krytu sú citlivé na morskú vodu? Mal som za to že len vnútro – ak sa po oddelení vysunie plachta utesňujúca výsek spojenia krytu a 2. stupňa, pri relatívne kľudnej hladine aj dopad do vody možno ozaj moc neuškodil…
Teslarati článok k “vysúšaniu krytov. Žiadne nové info, ale aspoň nejaké zaujímavé staré o ktorom som nevedel…
To je zvláštní s tím krytem.
Koenigsmann to pak trochu objasnil během tiskové konference k CRS-16. Přistání je prý už tak přesné, že i když se kryt netrefí do sítě, tak spadne kousek od lodi a je možné ho rychle vylovit a je vidět, jak moc byl v kontaktu s vodou. Zkoumají tedy, zda by u takových mírných případů přeci jen nemohli kryt použít znovu.
Prikladám link s časovou značkou otázky (predbehol si ma! práve som to dopozeral a chcel to sem hodiť 😀 well done – ElonX je rýchlejší ako svetová tlač 😉 )
Mozna to chce risknout pri nejake malo narocne misi, myslim tim pri nejakem LEO a RTLS, tam si to dovedu predstavit, nizsi namahani pri MAx Q, ale i tak sem tim dost prekvapeny taktez.
Ještě ze jedna mise v listopadu proběhla , jinak by to bylo vážně už zaklete.
Orbital Reflector je znepokojivý. Už podruhé (po Humanity Star) někdo poslal na oblohu objekt s úmyslem způsobovat záblesky světla. Astronomy to dost štve a je určitá šance, že by to mohlo zničit pozorování (což při cenách observatoří může někomu způsobit velkou finanční škodu). Humanity Star se dokonce (jak jsem pochopil) dostal do vesmíru skoro potají. Jestli to takhle půjde dál, může to spustit špatný precedent posílání věcí do vesmíru (“společných prostor”) zbytečně. To patří ke zlevňování dopravy a možná s tím jednoho dne bude SpaceX muset něco dělat.
Víme, kam to povede. Finálním tahem bude hromadná kosmická výprava iniciující výbuch supernov do obřího nápisu ŽIJTE S COCA-COLOU! 🙂
Mezinarodní vody a mezinárodní vzdušný prostor je ta licence. Nemusí mít žádnou licenci pro přistání. Stačí být dostatečně od břehu.
Musejí mít povolenku minimálně od FCC i v případě přistání stupně na ASDS. Příklad: https://apps.fcc.gov/oetcf/els/reports/STA_Print.cfm?mode=current&application_seq=86918&RequestTimeout=1000