Historky ze SpaceX: Kimbalův blog z Kwajaleinu – 2. část
Kimbal Musk s bratrem Elonem (Foto: Elon Musk)
První raketou SpaceX byl malý Falcon 1, který letěl celkem 5krát – první start proběhl v roce 2006 a poslední v roce 2009. SpaceX chtělo původně startovat z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii, ale kvůli konfliktům s okolními rampami nakonec všechny lety proběhly z izolovaného atolu Kwajalein uprostřed Pacifiku.
Pracovníci SpaceX zde strávili spoustu času, neboť u prvních startů neustále naráželi na všemožné problémy a jak jistě víte, první tři starty Falconu 1 byly neúspěšné. Kimbal Musk, mladší bratr šéfa SpaceX Elona Muska, v letech 2005–2008 vedl podrobný blog, ve kterém dokumentoval a komentoval dění na Kwajaleinu (“Kwaj”). Díky němu máme k dispozici zajímavý pohled na tehdejší fungování SpaceX a to, jak se Elon a jeho kolegové potýkali s rozličnými problémy.
Kimbalův blog je dost rozsáhlý, takže jsem z něj vybral jen několik nejzajímavějších částí, které budu v následujících týdnech postupně zveřejňovat v rámci seriálu Historky ze SpaceX.
Překlad do češtiny zajistila čtenářka Monika Wojdasová, za což jí jsem velice vděčný. Pokud chcete s něčím podobným pomoci i vy, ozvěte se mi! Mám spoustu zajímavých videí a textů o SpaceX, které by stály za překlad, ale bohužel na to sám nemám dost času.
V druhé části našeho seriálu se Kimbal před prvním startem Falconu 1 vtipně zamýšlí nad tím, co všechno by se mohlo pokazit, a pro lepší představu dává příklady nehod z minulosti.
Proč se nám tak líbí rakety?
Falcon 1 na rampě na atolu Kwajalein (Foto: SpaceX)
Když většina lidí (resp. mužů) přemýšlí o raketách, řeknou si: “Hmm… joo rakety!” Dalo by se říct, že rakety mají takovou přirozenou přitažlivost, ale občas to může být docela složité na vysvětlení (ženě).
Někteří lidé (ženy) by řekli, že to je možná jejich tvarem, já si ale nemyslím, že by to bylo právě tím. Raketa má určitě zajímavý tvar, ale na světě je mnoho podlouhlých, trubicovitých předmětů, které nevyvolávají takové nadšení. Například tužky vypadají skoro stejně, ale neznám nikoho, kdo by měl doma plakát své oblíbené tužky, ani v hračkářství nemívají gigantické tužky na hraní pro děti.
Možná to je tím, kam rakety míří. Vesmír je rozhodně skvělý! Ale po čase stráveném s raketovými inženýry, zjistíte, že to nejsou takoví ti filozofičtí týpci, kteří by trávili večery hleděním na hvězdy. Jsou to docela náruživí kluci a hlavně jsou tady, aby se ujistili, že rakety odvedou svou práci.
Myslím, že tím hlavním důvodem bude to, že rakety jsou opravdu rychlé, dělají hodně hluku a hlavně občas i vybuchnou. Takže se dá říct, že ti lidé staví hodně drahý ohňostroj. Výbušnina na konci “klacku”. Je super, že ty “klacky” mohou být poháněny určitým směrem, pokud jsou navrženy správně. Ale věci se zkrátka mohou pokazit. A když se tak stane, tak je to hodně, hodně špatné.
Tak mě napadlo, že by bylo fajn udělat seznam toho, co se může podělat. Pokud to náhodou nevíte, tak je to docela běžné. Ve skutečnosti se od začátku raketového průmyslu stalo 687 nehod v těchto kategoriích: startovací plošina, start, orbita, mise a také selhání při zakončení mise.
Taky mě napadlo seřadit ta selhání od nejnudnějších (#10) k nejzajímavějším (#1), číslo jedna bych přirovnal k pocitu, kdy jste poprvé v životě viděli ohňostroj. Jinými slovy – vyrazilo vám to dech.
#10: Zase nám dojde kapalný kyslík.
To by bylo vážně trapné. Naštěstí díky tomu, že jsme se takhle ztrapnili nedávno, jsme v posledních dvou týdnech přivezli na Kwaj dostatek kapalného kyslíku, který nám stačí klidně na 4 starty.
#9: Dojde nám zásoba něčeho jiného.
Jak jsem už zmínil, nacházíme se na konci světa, takže to není vyloučené. Ale zamrzelo by to.
#8: Kvůli větru budeme muset zrušit start.
Aktuální rychlost větru v Kwaji se pohybuje od 15 do 30 uzlů. Cokoli nad 24 uzlů je považováno za nepříznivé. (1 uzel = 1,85 km/h; 24 uzlů = 44 km/h)
Raketa potřebuje odletět od stojanu, který ji před startem drží na svém místě. Při startu by ji vítr mohl k tomu stojanu přitlačit. Pokud bude silný vítr, museli bychom přerušit start.
Takže za předpokladu, že se nám něco nedojde nebo nezrušíme start, podívejme se na další možná selhání.
#7: Raketa odstartuje, vzlétne do vesmíru, ale nevypustí satelit.
Tohle se v roce 1999 stalo raketě Athena od firmy Lockheed. Konkrétně řečeno se její aerodynamický kryt neoddělil a kvůli vyšší hmotnosti se náklad vrátil do atmosféry a spadl na zem.
#6: Raketa nepoletí, kam má.
Poletí nahoru, do vesmíru, jenže ne tam, kam bychom chtěli.
#5: Palubní počítač kvůli chybě vypne motory v půlce letu.
Zní to směšně, ale tohle se už předtím stalo. 10. září 1998 raketa nesoucí 12 komunikačních satelitů spadla na zem, když byl vyslán chybný příkaz z kontrolního systému, aby se vypnuly motory. Ukázalo se, že rakety jsou vážně poměrně těžké. S hlasitým zaburácením “přistála” někde v severním Rusku.
#4: První stupeň se neodpojí.
Toto je docela časté. Téměř 30 % selhání je způsobeno tím, že jsou problémy se separací stupňů. Někdy se stane, že první stupeň visí na vlásku (velice silném vlásku) a je tažen tak vysoko, dokud to raketa nevzdá a nespadne zpátky na Zemi. Tahle věc se stala v roce 1999, když se horní stupeň Boeingu nesprávně oddělil.
Fajn, takže to byly ty ne až tak zábavné neúspěchy při startu. Takové ty docela špatné, ale úplně bychom si je neužili na vlastní kůži. Teď se podíváme na ty, které bychom poté nejraději jen tak mimochodem zmínili našim kamarádům. Nějak takhle: “Hej Bobe, že neuhádneš, co jsem viděl teď o víkendu…?”
#3: Při vzlétnutí nabere raketa špatný směr, přelétne přes atol, dopadne do oceánu a vybuchne.
Raketa Trident II společnosti Lockheed Martin
#2: Raketa odstartuje a pak vybuchne ve vzduchu. Docela hustý.
Tak tomuhle říkám ohňostroj! (Delta II společnosti Boeing v lednu 1997)
A konečně #1, jakožto nejničivější selhání v kombinaci s nejkrásnější podívanou: Raketa se sotva odlepí od země a dopadne zpět na startovní rampu v ničivé ohnivé kouli.
Tohle musíte vidět na vlastní oči.
Takové věci se v raketovém průmyslu stávají docela často. Co mě nejvíc překvapilo je, jak dokáže být průmysl k takové úrovni spolehlivosti tolerantní. Pojištění je jistě velkou součástí celkových nákladů pro každý start. Pokud start selže, mají to pokryto a můžou to zkusit znovu. Nikdo nemá rád tak velký risk, ale upřímně řečeno, neexistuje jiná možnost. Jediná cesta, jak něco dostat do vesmíru je na špičce velmi výbušné rakety.
Mimochodem všechny tyhle informace jsem získal přímo od lidí ze SpaceX. Znají všechna selhání i pozpátku. Vědí přesně, proč se to stalo, kdy se to stalo, i jak se tomu vyhnout. Určitě nemají v plánu, aby se jim tohle normálně stávalo.
Mise byla odložena na začátek příštího roku. Příčina zrušení startu je následovná:
- Kvůli silnému větru jsme pozastavili odpočet a začali odčerpávat palivo.
- Během odčerpávání RP-1 z nádrže v prvním stupni zapříčinil vadný tlakový ventil vznik vakua v nádrži.
- To způsobilo deformaci palivové nádrže v prvním stupni a následné nasátí směrem dovnitř.
Nebylo to pěkné na pohled. Připomnělo mi to ty filmy, kde někdo kladivem rozmlátí nové Ferrari. Tyhle věci by měly být bedlivě střeženy.
Naštěstí nedošlo k žádným dalším škodám. Raketa bude muset být sklopena, odvezena do hangáru a podrobně zkontrolována.
Další pokus o start se očekává koncem ledna [2006].
Předchozí díly seriálu Historky ze SpaceX:
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Ráda si rozšiřuju své obzory a nyní je můžu sdílet s vámi prostřednictvím webu ElonX, na kterém pomáhám již od roku 2018.
Podpořte projekt ElonX
Moc hezké, má to jedinou nevýhodu, že na obrázek/video z katastroffy #1 se budu moct podívat až doma. Logicky mě napadá CRS – OA-3 je toho krásný a typický příklad, akorát v roce 2005 nemohl být známý. Takže druhá a jednoduchá možnost zní Vanguard TV3. Rozsekne to ovšem až náhled videa.
krása 🙂 PS: máš tam preklep v linku na to odčerpávanie paliva: rok 2005 nie 2015 😉
Už opraveno. Díky 🙂