Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.
Je zajímavé pozorovat podobnost BFR s Orbiterem. Jasně, že BFR neni letadlo ale bude muset mít podobnou strukturu ablativního (Tepelného) štítu. Tak je vlastně otázka bude tento štít z jednoho kusu ? Přece jeno na raketoplánu byli bílé kostky z uhlík-uhličitého laminátu a černé kostky z porézního oxidu křemičitého. A i kdyby byl štít z jednoho kusu nemůže se stát něco podobného jako u Columbie a náraz izolační pěny? Například BFR při startu a náraz s ptákem do delta křídla?
Tezko, pokud si pamatuju, pena se uvolnovala z ET z mist, kam byla nanasena rucne, z mist, ktera se pouzivala pro spojeni s orbiterem, ne z tech, ktera byla nanasena strojne. A trefila orbiter. Asi bude zalezet, jak budou resit usporadani nadrzi v BFR. Mozna bude izolace pod vnejsi vrstvou, ktera bude tvorit trup, aby k tomu nedochazelo. Preci jen, bylo by hloupe nevzit si ponauceni. U ET to proste bylo provizorni reseni, ktere pretostlo do trvaleho stavu. A byla na jedno pouziti.
SpaceX má opravdu dobře vymyšlené nádrže. Přece jenom má LOX a RP-1 odělené společnou přepážkou aby šetřili místem a hmotností. To bylo pokud vím jen na druhém stupni Saturnu V. Spíš jsem měl namysli spolehlivost. Bylo by opravdu nepříjemné kdyby to mělo podobný problém jako Orbiter s odpadáváním destiček nehledně na to, že některé desky např. náběžné hrany stáli klidně půl milionu dolarů. Ale kdo ví, pokrok šel dopředu a třeba elon překvapí s jedním velkým štítem. To by mě ale zajímalo zdali to 100x vydrží nebo už po pár startech to z toho budou škrávat a nanášet nový 😀
A on pokrocil urcite i vyzkum materialu, takze trebas to budou delat z neceho jineho, ikdyz se obavam, ze to mimo keramiku proste nevyboci. Protoze to co na sobe mel orbiter, na to se clovek skarede podival a r
*pokracovani* rozpadlo se to. Kazdopadne cena by nemela byt problem, pri tom mnozstvi pouziti.
Co se tyka toho Saturnu, tam meli problem s hmotnosti a ze 1 a 3 stupen uz byly pokrocile, proto se muselo krast z druheho stupne. Uvidime, ten cely stit by nebyl spatny napad. Pokud budou pouzivat kridla pri sestupu, snizi pretizeni, tak i to namahani stitu nebude velke, a ablativni stit necekam. Proste klicove bude, jak ho udelaj a jak bude trvanlivy. To s tebou souhlasim, bude mit kridla pri sestupu, snizi pretizeni, tak i to namahani stitu nebude velke, a ablativni stit necekam. Proste klicove bude, jak ho udelaj a jak bude trvanlivy. To s tebou souhlasim
Má ísť o najnovšiu 3. generáciu abaltoru PICA-X odvodeného z PICA ktorý vyvinula a používa NASA napríklad na Stardust a MSL. Dnes používa SpaceX na Dragone druhú generáciu PICA-X schopnú až 10 násobného použitia Dragon 2 a asi aj BFS má používať 3. generáciu schopnú až 100 násobného použitia inak PICA-X je veľmi ľahký abaltor dokonca ľahší ako neabaltívny uhlíkový kompozit RCC (Reinforced carbon–carbon) nábrežných hrán raketoplánu ktorý má hustotu okolo 1.6–1.98 g/cm3 a PICA-X má byť iba údajne o niečo hustejšia ako balzové drevo s hustotou 0.16 g/cm3 pôvodná PICA má ~0.27g/cm3 takže niečo medzi tým 🙂
Vlákno na reddite: a článok Mirka Pospíšila na kosmonautix:
Diky za odpoved..pri nosnosti 5t a tusene cene startu (5-6 mil$cela BFR!) je “BFS” preci zajimave i komercne..podle me mnohem lepsi pomer vykon/cena nez Falcon1 a “turistika” zarucena (na klasickou prepravu cestujicich neverim z duvodu nepohodli..vertikalni start a pretizeni opravdu neni pro kazdeho)
Ivo
16. 3. 2018 10:39
Takže SpaceX bude mít problém, objevila se tvrdá konkurence z Ruska, Putin letí na Mars už příští rok. Co na tom, že je to totální nesmysl, některým novinářům je to jedno.
A nejlepší je na tom to, že první půlka mluví o Marsu, druhá půlka o Měsíci a autora to zjevně nikterak netrápí. To je to, co mi na tom článku vadí. A nikoliv to, že tlumočí Putinovy předvolební sliby. To bych novinářům nezazlíval, jen překládají.
Zdeněk
16. 3. 2018 7:09
Rád zestárnu o rok, jen abych se už dočkal.
viktor
16. 3. 2018 4:49
Chapu-li to dobre bude tedy lod BFR prvni SSTO v dejinach? V podstate splneny sen cele jedne generace a svaty gral kosmonautiky hned dvakrat,protoze znovupouzitelny? Proc se o tom vic nemluvi?
Áno, BFS (Ship|Loď), teda horný stupeň rakety BFR, bude schopná sama o sebe vyniesť na orbitu pár ton nákladu (myslím Musk spomínal 5?). Až spolu s prvým stupňom (v podstate prerasteným Falcon9) má nosnosť primeranejšiu svojim rozmerom, teda 150 ton. A ak sa nemýlim, tieto čísla už uvádzajú výhradne v režime znovupoužiteľnosti?? (opravte ma niekto ak sa mýlim) Netreba zabúdať, že BFS nemusí mať sebou palivo na cestu späť – kým vie zotrvať na orbite, môže tam prečkať, dotankovať a vrátiť sa…
Pre tých, čo skratku nepochopili: SSTO = Single Stage To Orbit, teda “Jediný Stupeň Na Orbitu”. A ak si môžem trúfnuť povedať, pretože sa do toho moc nevyznám, predpokladám, že to nemusí byť celkom pravda a raketa schopná SSTO asi už mohla/môže existovať…. keďže by ale na orbitu vyniesla nanajvýš tak samu seba, je jej vývoj, testovanie a použitie nonsensom o ktorý nemalo historicky zmysel usilovať… Práve znovupoužiteľnosť a schopnosť dotankovať na orbite (keďže tanker bude rovnako tak znovupoužiteľný) dala zmysel testom typu SSTO.
Musk opravdu trvdí, že by to měla dokázat, samozřejmě bez nákladu a bez ušetření paliva na návrat. Nicméně se obávám, že dokud nepříjdeme s “lepším” pohonem než ty stávající, žádný SSTO nosič pro praktické vynášení nákladů nevznikne. I motor Merlin 1D má úctyhodný poměr tah/hmotnost i slušný specifický impulz, ale stejně to nestačí. V současnosti se snaží vyvinout SSTO nosič pro reálné vynášení nákladů společnost ARCA s použitím aerospike motoru.
Obecně dosáhnout orbity bez nákladu není až tak nepřekonatelný problém. V podstatě stačí použít některý z těch lepších motorů, dosáhnout mrtvé váhy nosiče maximálně kolem 5% váhy vzletové a mělo by to vyjít. Jak píše Jirka, vůbec bych se nedivil, kdyby booster F9 dokázal sám dosáhnout orbity.
Když se podívám do minulosti, úplných začátků kosmonautiky, tak raketa Atlas LV-3B, používaná v programu Mercury, by to zřejmě dokázala taky. Sice během normálního letu odhazovala dva krajní motory, ale kdyby nenesla loď Mercury a tento motorový booster si ponechala, byla by jen o trochu těžší než při klasické misi, což by se mohlo dohnat tím, že by pracovaly všechny 3 motory až do vyčerpání paliva. Navíc by konstrukci šlo odlehčit, kdyby motorový booster nebyl odhazovací.
Pokud Muskova BFR dosáhne orbity bez boosteru, určitě se tím posuneme technologicky zase o trochu dál, protože BFR přece jen není tak konstrukčně jednoduchá jako klasická “trubka s motorem” na jedno použití.
Filip
15. 3. 2018 20:04
Do grafu porovnání velikosti a nosnosti BFR zapomněli zahrnout kolik vynese člověk na oběžnou dráhu 😀
Kamil
15. 3. 2018 15:40
Ten čas se tak vleče a ta fáze těšení je o to delší.
Kopito
15. 3. 2018 15:39
Ani náhodou. FH coby “přestavba” F9 se opozdil o šest let. BFR coby dosud neviděná architektura se zcela novým a doposud ne zcela dokončeným motorem nabere zpoždění bez diskuse větší. Nekamenujte mě, jsem fanoušek SpX. Taky však realista.
Je potřeba si uvědomit, že Gwynne zde má téměř úrčitě na mysli osekanou verzi lodi, která bude provádět větší a větší skoky, až nakonec doletí na oběžnou dráhu. Pořád to ale bude spíše ekvivalent Grasshopperu nebo F9R, který bude vyžadovat ještě spoustu vývoje (o prvním stupni nemluvě), aby mohl začít provádět nějaké reálné mise. Takže oběžná dráha klidně může být dosažena už v roce 2020, ale to neznamená, že chvíli potom bude moct BFR letět na Mars.
Přesně tak to vidím i já, prostě 2019 začnou skákat a 2020 obletí zeměkouli a přistanou. Klasická postupná cesta pokus omyl po malých krůčcích. Ale na druhou stranu dneska mají už docela solidní know how a tak si myslím, že jim to docela půjde. Podívejme se na FH, dokonce u ten neúspěch s prostředním stupněm je vlastně úspěch, protože někdo předem přemýšlel a trajektorii přistání zvolil tak, že když se něco pokazí, tak to žuchne do vody vedle plošiny, protože pokud by to bylo na plošinu, tak si troufám říct, že už by trvale kotvila na dně. 🙂
Neznal jsem vnitřní strukturu plošiny, takže opravuji, nekotvila by na dně, ale asi docela dlouho v suchém doku, protože by měla docela solidní díru skrz na skrz. Navíc je otázkou co by udělaly zbytky paliva a kyslíku v této rychlosti, asi by to byl docela solidní výbuch, přece jen pár tun tam zbýt muselo už jen díky tomu, že ty dva motory nenaskočily.
Ono bude nejvíc záležet na tom, jak velkou prioritu tomu dá Elon. FH moc vysokou neměl. BFR je na tom mnohem lépe. Myslím také, že bude průběžně dostávat různé granty od armády (zatím je mají na motory), pro kterou by vlastnictví podobného stroje mohlo být velice zajímavé.
Ale jsem zvědavý na certifikaci NASA na pilotované lety …
Presne tak! FH čakal na dokončenie vývoja F9, ktorý bol “na zelenej lúke”…popri tom sa sústredili na výrobu F9 aby pokryli dopyt zákazníkov, výrobu Dragonu a vývoj Dragonu 2 (opäť “na zelenej” lúke z vedomostí získaných na Dragone 1) a k tomu vždy nejaká tá prerábka štartovacej rampy alebo vyšetrovanie tomu predchádzajúcej nehody… Dnes už majú kopec Know-How z Falconov aj Dragonov, vyšetrovanie nebeží žiadne, rampy sú v poriadku, vývoj F9 ukončili s Blockom5 a Dragon2 hádam stihnú koncom tohto roka. To znamená, že už teraz majú kopec kapacít na stavbu rampy a továrne na BFR v Texase a kapacity z F9 a FH na vývoj a stavbu rakety ku ktorej pripravovali, simulovali a otestovali už nie jednu komponentu… 😉
Je zajímavé pozorovat podobnost BFR s Orbiterem. Jasně, že BFR neni letadlo ale bude muset mít podobnou strukturu ablativního (Tepelného) štítu. Tak je vlastně otázka bude tento štít z jednoho kusu ? Přece jeno na raketoplánu byli bílé kostky z uhlík-uhličitého laminátu a černé kostky z porézního oxidu křemičitého. A i kdyby byl štít z jednoho kusu nemůže se stát něco podobného jako u Columbie a náraz izolační pěny? Například BFR při startu a náraz s ptákem do delta křídla?
Tezko, pokud si pamatuju, pena se uvolnovala z ET z mist, kam byla nanasena rucne, z mist, ktera se pouzivala pro spojeni s orbiterem, ne z tech, ktera byla nanasena strojne. A trefila orbiter. Asi bude zalezet, jak budou resit usporadani nadrzi v BFR. Mozna bude izolace pod vnejsi vrstvou, ktera bude tvorit trup, aby k tomu nedochazelo. Preci jen, bylo by hloupe nevzit si ponauceni. U ET to proste bylo provizorni reseni, ktere pretostlo do trvaleho stavu. A byla na jedno pouziti.
SpaceX má opravdu dobře vymyšlené nádrže. Přece jenom má LOX a RP-1 odělené společnou přepážkou aby šetřili místem a hmotností. To bylo pokud vím jen na druhém stupni Saturnu V. Spíš jsem měl namysli spolehlivost. Bylo by opravdu nepříjemné kdyby to mělo podobný problém jako Orbiter s odpadáváním destiček nehledně na to, že některé desky např. náběžné hrany stáli klidně půl milionu dolarů. Ale kdo ví, pokrok šel dopředu a třeba elon překvapí s jedním velkým štítem. To by mě ale zajímalo zdali to 100x vydrží nebo už po pár startech to z toho budou škrávat a nanášet nový 😀
A on pokrocil urcite i vyzkum materialu, takze trebas to budou delat z neceho jineho, ikdyz se obavam, ze to mimo keramiku proste nevyboci. Protoze to co na sobe mel orbiter, na to se clovek skarede podival a r
*pokracovani* rozpadlo se to. Kazdopadne cena by nemela byt problem, pri tom mnozstvi pouziti.
Co se tyka toho Saturnu, tam meli problem s hmotnosti a ze 1 a 3 stupen uz byly pokrocile, proto se muselo krast z druheho stupne. Uvidime, ten cely stit by nebyl spatny napad. Pokud budou pouzivat kridla pri sestupu, snizi pretizeni, tak i to namahani stitu nebude velke, a ablativni stit necekam. Proste klicove bude, jak ho udelaj a jak bude trvanlivy. To s tebou souhlasim, bude mit kridla pri sestupu, snizi pretizeni, tak i to namahani stitu nebude velke, a ablativni stit necekam. Proste klicove bude, jak ho udelaj a jak bude trvanlivy. To s tebou souhlasim
Má ísť o najnovšiu 3. generáciu abaltoru PICA-X odvodeného z PICA ktorý vyvinula a používa NASA napríklad na Stardust a MSL. Dnes používa SpaceX na Dragone druhú generáciu PICA-X schopnú až 10 násobného použitia Dragon 2 a asi aj BFS má používať 3. generáciu schopnú až 100 násobného použitia inak PICA-X je veľmi ľahký abaltor dokonca ľahší ako neabaltívny uhlíkový kompozit RCC (Reinforced carbon–carbon) nábrežných hrán raketoplánu ktorý má hustotu okolo 1.6–1.98 g/cm3 a PICA-X má byť iba údajne o niečo hustejšia ako balzové drevo s hustotou 0.16 g/cm3 pôvodná PICA má ~0.27g/cm3 takže niečo medzi tým 🙂
Vlákno na reddite: a článok Mirka Pospíšila na kosmonautix:
Nejako sa zliali odkazy tu je kozomautix http://www.kosmonautix.cz/2017/03/pica-x-material-komercni-budoucnosti/
“kozomautix” 😀
Diky za odpoved..pri nosnosti 5t a tusene cene startu (5-6 mil$cela BFR!) je “BFS” preci zajimave i komercne..podle me mnohem lepsi pomer vykon/cena nez Falcon1 a “turistika” zarucena (na klasickou prepravu cestujicich neverim z duvodu nepohodli..vertikalni start a pretizeni opravdu neni pro kazdeho)
Takže SpaceX bude mít problém, objevila se tvrdá konkurence z Ruska, Putin letí na Mars už příští rok. Co na tom, že je to totální nesmysl, některým novinářům je to jedno.
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/466281-pristi-rok-letime-na-mars-slibil-putin.html
A nejlepší je na tom to, že první půlka mluví o Marsu, druhá půlka o Měsíci a autora to zjevně nikterak netrápí. To je to, co mi na tom článku vadí. A nikoliv to, že tlumočí Putinovy předvolební sliby. To bych novinářům nezazlíval, jen překládají.
Rád zestárnu o rok, jen abych se už dočkal.
Chapu-li to dobre bude tedy lod BFR prvni SSTO v dejinach? V podstate splneny sen cele jedne generace a svaty gral kosmonautiky hned dvakrat,protoze znovupouzitelny? Proc se o tom vic nemluvi?
Áno, BFS (Ship|Loď), teda horný stupeň rakety BFR, bude schopná sama o sebe vyniesť na orbitu pár ton nákladu (myslím Musk spomínal 5?). Až spolu s prvým stupňom (v podstate prerasteným Falcon9) má nosnosť primeranejšiu svojim rozmerom, teda 150 ton. A ak sa nemýlim, tieto čísla už uvádzajú výhradne v režime znovupoužiteľnosti?? (opravte ma niekto ak sa mýlim) Netreba zabúdať, že BFS nemusí mať sebou palivo na cestu späť – kým vie zotrvať na orbite, môže tam prečkať, dotankovať a vrátiť sa…
Pre tých, čo skratku nepochopili: SSTO = Single Stage To Orbit, teda “Jediný Stupeň Na Orbitu”. A ak si môžem trúfnuť povedať, pretože sa do toho moc nevyznám, predpokladám, že to nemusí byť celkom pravda a raketa schopná SSTO asi už mohla/môže existovať…. keďže by ale na orbitu vyniesla nanajvýš tak samu seba, je jej vývoj, testovanie a použitie nonsensom o ktorý nemalo historicky zmysel usilovať… Práve znovupoužiteľnosť a schopnosť dotankovať na orbite (keďže tanker bude rovnako tak znovupoužiteľný) dala zmysel testom typu SSTO.
Doplním tě, Elon tvrdí o 1stupni F9, že je to SSTO, ikdyž tam je schopen vynést akorát tak sám sebe.
Musk opravdu trvdí, že by to měla dokázat, samozřejmě bez nákladu a bez ušetření paliva na návrat. Nicméně se obávám, že dokud nepříjdeme s “lepším” pohonem než ty stávající, žádný SSTO nosič pro praktické vynášení nákladů nevznikne. I motor Merlin 1D má úctyhodný poměr tah/hmotnost i slušný specifický impulz, ale stejně to nestačí. V současnosti se snaží vyvinout SSTO nosič pro reálné vynášení nákladů společnost ARCA s použitím aerospike motoru.
Obecně dosáhnout orbity bez nákladu není až tak nepřekonatelný problém. V podstatě stačí použít některý z těch lepších motorů, dosáhnout mrtvé váhy nosiče maximálně kolem 5% váhy vzletové a mělo by to vyjít. Jak píše Jirka, vůbec bych se nedivil, kdyby booster F9 dokázal sám dosáhnout orbity.
Když se podívám do minulosti, úplných začátků kosmonautiky, tak raketa Atlas LV-3B, používaná v programu Mercury, by to zřejmě dokázala taky. Sice během normálního letu odhazovala dva krajní motory, ale kdyby nenesla loď Mercury a tento motorový booster si ponechala, byla by jen o trochu těžší než při klasické misi, což by se mohlo dohnat tím, že by pracovaly všechny 3 motory až do vyčerpání paliva. Navíc by konstrukci šlo odlehčit, kdyby motorový booster nebyl odhazovací.
Pokud Muskova BFR dosáhne orbity bez boosteru, určitě se tím posuneme technologicky zase o trochu dál, protože BFR přece jen není tak konstrukčně jednoduchá jako klasická “trubka s motorem” na jedno použití.
Do grafu porovnání velikosti a nosnosti BFR zapomněli zahrnout kolik vynese člověk na oběžnou dráhu 😀
Ten čas se tak vleče a ta fáze těšení je o to delší.
Ani náhodou. FH coby “přestavba” F9 se opozdil o šest let. BFR coby dosud neviděná architektura se zcela novým a doposud ne zcela dokončeným motorem nabere zpoždění bez diskuse větší. Nekamenujte mě, jsem fanoušek SpX. Taky však realista.
Je potřeba si uvědomit, že Gwynne zde má téměř úrčitě na mysli osekanou verzi lodi, která bude provádět větší a větší skoky, až nakonec doletí na oběžnou dráhu. Pořád to ale bude spíše ekvivalent Grasshopperu nebo F9R, který bude vyžadovat ještě spoustu vývoje (o prvním stupni nemluvě), aby mohl začít provádět nějaké reálné mise. Takže oběžná dráha klidně může být dosažena už v roce 2020, ale to neznamená, že chvíli potom bude moct BFR letět na Mars.
Přesně tak to vidím i já, prostě 2019 začnou skákat a 2020 obletí zeměkouli a přistanou. Klasická postupná cesta pokus omyl po malých krůčcích. Ale na druhou stranu dneska mají už docela solidní know how a tak si myslím, že jim to docela půjde. Podívejme se na FH, dokonce u ten neúspěch s prostředním stupněm je vlastně úspěch, protože někdo předem přemýšlel a trajektorii přistání zvolil tak, že když se něco pokazí, tak to žuchne do vody vedle plošiny, protože pokud by to bylo na plošinu, tak si troufám říct, že už by trvale kotvila na dně. 🙂
Plošina by se pravděpodobně nepotopila, ani kdyby do ní stupeň narazil. Viz nedávnou diskuzi na SpaceX CZ/SK.
Neznal jsem vnitřní strukturu plošiny, takže opravuji, nekotvila by na dně, ale asi docela dlouho v suchém doku, protože by měla docela solidní díru skrz na skrz. Navíc je otázkou co by udělaly zbytky paliva a kyslíku v této rychlosti, asi by to byl docela solidní výbuch, přece jen pár tun tam zbýt muselo už jen díky tomu, že ty dva motory nenaskočily.
Ono bude nejvíc záležet na tom, jak velkou prioritu tomu dá Elon. FH moc vysokou neměl. BFR je na tom mnohem lépe. Myslím také, že bude průběžně dostávat různé granty od armády (zatím je mají na motory), pro kterou by vlastnictví podobného stroje mohlo být velice zajímavé.
Ale jsem zvědavý na certifikaci NASA na pilotované lety …
Presne tak! FH čakal na dokončenie vývoja F9, ktorý bol “na zelenej lúke”…popri tom sa sústredili na výrobu F9 aby pokryli dopyt zákazníkov, výrobu Dragonu a vývoj Dragonu 2 (opäť “na zelenej” lúke z vedomostí získaných na Dragone 1) a k tomu vždy nejaká tá prerábka štartovacej rampy alebo vyšetrovanie tomu predchádzajúcej nehody… Dnes už majú kopec Know-How z Falconov aj Dragonov, vyšetrovanie nebeží žiadne, rampy sú v poriadku, vývoj F9 ukončili s Blockom5 a Dragon2 hádam stihnú koncom tohto roka. To znamená, že už teraz majú kopec kapacít na stavbu rampy a továrne na BFR v Texase a kapacity z F9 a FH na vývoj a stavbu rakety ku ktorej pripravovali, simulovali a otestovali už nie jednu komponentu… 😉