SpaceX získalo většinovou část obřího kontraktu na americké vládní mise v hodnotě miliard dolarů
Uběhl již více než měsíc od okamžiku, kdy jsme na stránkách našeho serveru vydali prozatím poslední přehled nových zakázek, které na svůj seznam startů získala firma SpaceX. Dnes se tedy k tomuto nepravidelnému seriálu vrátíme a představíme si firmy, které budou v nejbližších letech zajišťovat americkému vládnímu sektoru vynášení nákladů na oběžnou dráhu. Většinovou část nového obřího kontraktu získalo SpaceX na úkor dřívějšího favorita ULA a zároveň přibyl nováček ve formě Blue Originu miliardáře Jeffa Bezose.
National Security Space Launch (NSSL) je program Amerických vesmírných sil (USSF), který umožňuje americkému ministerstvu obrany a dalším vládním agenturám přístup do kosmického prostoru. Dlouhá léta tyto služby zajišťovala výhradně společnost United Launch Alliance (ULA), ale její monopol skončil v roce 2015, když firma SpaceX získala certifikaci pro vynášení vojenských nákladů. Od té doby byly tyto dvě společnosti jedinými schválenými poskytovateli nejdůležitějších startů pro ministerstvo obrany. Tento svůj status potvrdily i v roce 2020, když vyhrály výběrové řízení v rámci takzvané Fáze 2 programu NSSL, během níž si obě rozdělily celkem 48 zakázek, které byly nebo budou vyneseny mezi lety 2022 a 2026. ULA měla původně získat 60 % těchto zakázek, ale kvůli odkladům rakety Vulcan nakonec obdržela jen 54 % a SpaceX zbylých 46 %.
Tyto odklady také vedly ke škatulatům u již přidělených misí. Aktuálně například bylo oznámeno, že družici GPSIII-SV08 místo původně plánovaného Vulcanu společnosti ULA vynese Falcon 9 od SpaceX. V souvislosti s tím byl navíc změněn nosič pro budoucí misi GPS IIIF-1, kterou místo původního Falconu Heavy zajistí Vulcan.
Start mise USSF-67, leden 2023 (Foto: SpaceX)
Protože všechny zbylé zakázky v rámci Fáze 2 byly přiděleny v listopadu 2023, vyhlásily USSF již několik měsíců předtím výběrové řízení pro zajištění nosných raket pro pětiletku následující po roce 2026. Nazvaly ji Fáze 3 a armáda se v jejím rámci rozhodla zaexperimentovat a otevřít ji více firmám. Také ji rozdělila na dvě kategorie – Lane 1 a 2. Ta první je určena zejména pro nové firmy a budou při ní vynášeny hlavně technologické demonstrátory, experimenty a družice konstelace americké Vojenské rozvojové agentury (SDA). Cílem těchto startů bude nízká oběžná dráha Země a obecně jde o mise levnější nebo takové, kde je větší tolerance pro riziko. Pokud jde o Lane 2, ta má mnohem přísnější kritéria a v jejím rámci budou vynášeny ty nejdůležitější náklady pro vládní agentury. Patří sem například navigační satelity GPS či strategické komunikační satelity postavené tak, aby přežily jadernou válku.
Družice GPSIII-SV05 během příprav před startem na raketě Falcon 9 (Foto: Lockheed Martin)
Vítězové Lane 1 byli vyhlášeni v polovině června roku 2024 a dle očekávání se jimi staly firmy SpaceX, ULA a Blue Origin. Lane 1 s sebou přinesla i další zajímavé novinky. Zatímco v předchozích fázích dostávaly firmy zakázky dle přiděleného klíče, kdy ULA měla získat 60 % zakázek a SpaceX 40 %, v rámci Lane 1 vítězství v samotném výběrovém řízení nepřináší samo o sobě vůbec nic. Firmy spolu soutěží o každý start. Druhou novinkou je okolnost, že Lane 1 zůstane až do konce otevřená dalším firmám, které splní vládní kritéria. Nedávno tak povolily USSF vstup dalším dvěma společnostem, kterými jsou Rocket Lab s nosičem Neutron a Stoke Space s raketou Nova. K prvnímu soutěžení v rámci Lane 1 došlo už v říjnu 2024 a dá se říct, že jednoznačným vítězem se stalo SpaceX, které získalo všech devět nabízených kontraktů. Další oznámení nových zakázek je očekáváno opět letos na podzim. Lane 1 je tedy velmi zajímavou příležitostí i pro nové hráče a v jeho rámci má být rozděleno přibližně 30 zakázek v souhrnné hodnotě až 5,6 miliardy dolarů.
První start rakety New Glenn, leden 2025 (Foto: Blue Origin)
Nyní se již definitivně přesuňme k Lane 2, protože ta je hlavním tématem dnešního článku. Čtvrtého dubna letošního roku bylo konečně oznámeno dlouho odkládané rozhodnutí. Americké vesmírné síly vybraly tři firmy, které budou v letech 2027 až 2032 vynášet vládní náklady do vesmíru. Není bez zajímavosti, že do výběrového řízení se přihlásila i čtvrtá firma, jejíž totožnost však armáda neuveřejnila. Vybranými společnostmi jsou dle očekávání SpaceX, ULA a Blue Origin. Firmy si během následujících pěti let rozdělí 54 zakázek v celkové hodnotě 13,7 miliardy dolarů. Hlavním vítězem klání se stalo SpaceX, které vynese 28 nákladů v celkové hodnotě 5,9 miliardy dolarů, což mimo jiné znamená, že firma za jeden každý start inkasuje průměrně 212 milionů dolarů. Pokud se vám tato částka zdá vysoká, ještě počkejte. Dalších 19 startů v ceně 5,4 miliardy získala společnost United Launch Alliance. Pokud si tuto částku opět přepočítáme, obdrží ULA za jeden start rakety Vulcan průměrně 282 milionů dolarů. A to nejlepší nakonec. Sedm zakázek v ceně 2,3 miliardy dolarů získala i společnost Blue Origin, přičemž cena za jeden start se vyšplhala až na závratných 341 milionů dolarů. Chtěl bych tento odstavec také doplnit informací, že všechny tři firmy obdrží tento rok zvláštní platbu, která je určena na podporu startovních služeb a za možnost sledovat veškeré firemní aktivity týkající se přípravy misí, raket a souvisejícího hardwaru či softwaru. Co se týče SpaceX a ULA, získá každá z firem za tyto nadstandardní služby 75,9 milionů dolarů, v případě Blue Origin se bavíme o obnosu 59,2 milionů dolarů. Není mi známo, zda tutéž platbu obdrží firmy i příští rok, nicméně není to vyloučeno.
Rakety vítězných firem. Vlevo Vulcan firmy ULA, uprostřed New Glenn od Blue Originu a vpravo Falcon 9 od SpaceX. (Zdroje: ULA, Blue Origin, SpaceX, Space News)
Musím říct, že když jsem si přepočítal jednotlivé peněžní obnosy, protáčely se mi panenky. Astronomické ceny za jeden start lze sice z části vysvětlit tím, že státní zakázky obecně zajišťují náročnější přístup, speciální přípravu, zrychlení startu, speciální studie či další unikátní služby, jenže až donedávna platilo, že vládní starty bývají zhruba pouze o 30–50 % dražší než běžné komerční lety. Tady se však v případě SpaceX a Falconu 9 bavíme o nárůstu na více než dvojnásobek. A to se SpaceX proti dvěma dalším společnostem drželo ještě docela při zemi. Čísla však může zkreslovat podíl misí, které využijí dražší raketu Falcon Heavy. Navíc můžou být do celkové částky zahrnuty také další peníze na vývoj a stavbu dodatečné infrastruktury, kterou SpaceX potřebuje pro vládní mise. Jde například o hangár pro vertikální integraci nákladu nebo větší aerodynamický kryt. Některé dřívější kontrakty v rámci NSSL proto byly v případě SpaceX o něco vyšší, protože zahrnovaly platby na tyto projekty, takže to tentokrát může být podobné.
Přejděme nyní k ostatním dvěma firmám a začneme u ULA. Počátkem roku 2024 uváděla agentura Reuters, že základní cena rakety Vulcan bez postranních urychlovacích bloků je přibližně 110 milionů dolarů, přičemž jeden postranní stupeň by měl stát přibližně 7 milionů navíc. Pokud by tedy ULA používala nejsilnější konfiguraci s šesti urychlovacími bloky, dostáváme se k částce přibližně 150 milionů dolarů. ULA si tedy vzhledem k výše zmíněnému rovněž přidala k ceně nosiče docela slušnou provizi.
Raketa Vulcan při vývozu na startovní rampu před prvním startem (Foto: ULA)
Co se týče společnosti Blue Origin, její nosič New Glenn má za sebou pouze jediný start a cena za start je nejméně jasná. Kupříkladu společnost Arianespace v roce 2020 odhadovala, že cena za jednu misi může dosáhnout 68 milionů dolarů, rozpětí americké Wikipedie je mezi 68 a 110 milionů dolarů. V případě New Glennu bych rád dodal, že jde o raketu, kde se počítá s částečnou znovupoužitelností, což také může znamenat, že v případě režimu bez záchrany cena za jeden start výrazně naroste. Každopádně s částkou 341 milionů za start potenciálně jde také o moc zajímavý zisk pro zakladatele Jeffa Bezose.
Asi nejdůležitější slovo v posuzování ceny misí má samozřejmě zákazník, tedy ministerstvo obrany, které si na celý program Fáze 3 Lane 2 vyčlenilo 15,5 miliardy dolarů. Protože však firmy dohromady požadovaly pouze 13,7 miliardy, jsou vedoucí armádní činitelé s cenou spokojení. Oproti plánu ušetřili 1,7 miliardy dolarů.
Srovnání velikosti aerodynamických krytů raket Vulcan, Falcon Heavy, Starship a New Glenn (Autor: @KenKirtland17 / Twitter)
Tři dny po vyhlášení tří vítězných firem Lane 2 došlo i k rozdělení prvních devíti zakázek. Sedm startů uskuteční SpaceX a zbylé dva obdržela firma ULA. Blue Origin přišel prozatím zkrátka. Nešlo o žádné překvapení, protože raketa New Glenn nebyla ještě certifikována pro armádní starty. Aby se tak mohlo stát, musí uskutečnit ještě jeden start po tom premiérovém. Nyní již k samotným zakázkám. Tři starty uskuteční SpaceX pro Národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office, NRO). Půjde o mise NROL-96, NROL-97 a NROL-157. Další čtyři mise budou přímo pro USSF a nesou krycí označení USSF-186, USSF-234, USSF-174 a USSF-15/GPS IIIF-3. Za tyto starty obdrží SpaceX celkem 845,8 milionů dolarů, tedy přibližně 121 milionů za každý start. To jsou už poměrně rozumnější a z hlediska SpaceX i normálnější ceny.
Dva starty získala i firma ULA, jmenovitě šlo o mise USSF-49 a USSF-50. Za tyto mise obdrží firma 427,6 milionů dolarů, tedy 213,8 milionů dolarů za jeden start. I zde jde již o rozumnější částky oproti výše uvedenému celkovému průměru. Není bez zajímavosti, že původní záměr armády byl rozdělit zakázky v poměru 5 ku 4 ve prospěch SpaceX. Ale vzhledem k okolnosti, že ULA stále upravuje rampu na Vandenbergově základně na západním pobřeží pro raketu Vulcan, bylo nutno přidělit mise NROL-96 a NROL-157 společnosti SpaceX.
Startovní komplex SLC-3 na Vandenbergově kosmické základně, který bude využíván při startech raket Vulcan, prosinec 2024. (Foto: ULA)
Vraťme se již naposledy k misím, které získalo SpaceX. Čtyři mise ze sedmi budou obslouženy Falconem Heavy, jmenovitě půjde o mise NROL-97, USSF-15, USSF-174 a USSF-186. Zbylé tři starty použijí starý dobrý Falcon 9. Také víme, že s výjimkou NROL-96 a NROL-157 se všechny odehrají na Floridě. Armádní oznámení navíc výslovně uvádí, že mise NROL-97 bude vynesena na energeticky velmi náročnou oběžnou dráhu, není proto vyloučeno, že se SpaceX nebude při tomto startu pokoušet o záchranu některých stupňů. Pokud jde o termíny startů, žádné nebyly zveřejněny, nicméně se pravděpodobně žádný start neuskuteční před rokem 2027.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
Pořád se zmiňuje potřebná infrastruktura jako hangár vertikální integrace pro SpaceX, ale pořád nevidím že by se něco stavělo (pro F9/FH) i přesto že SpaceX dostala zakázku která to vyžaduje. Nebo už se počítá se Starship ?
Ak toto nie je zbytocne rozhadzovanie penazi danovych poplatnikov tak uz teda neviem co 🤣 falcon9 je vyrazne najlacnejsi tak neviem preco nema vsetko dostat on🤔 amazonak ma dost penazi tak nech sa vyrovna v cene alebo dostane tolko co najlacnejsi vybavene to iste ULA ale kamaratstva nieco stoja 😀
Stát se snaží podporovat víc dodavatelů pro případ nehody. Když by například F9 byly dlouhodobě uzemněny (nepravděpodobné, ale možné), tak chtějí aby jinej nosič existoval. Proto jdou i do dražších poskytovatelů, aby neměly všechny vejce v jednom košíku.
Presne tak, i to SpaceX potrebuje citit, ze je tu nekdo dalsi, kdo ho dokaze z casti, nebo i uplne zastoupit. Prozatim vsak plati to, co rika Elon. Ze ac konkurence vyhrala 40 procent zakazek, v soucasnosti je neni schopna vynest, chtel by pravy opak, ale nejsou na to stale pripraveni. Tempo vyroby raket atd.
Co myslíte tím dlouhodobě? Třeba 5 let? Protože jestli rok, tak to, co by za ten rok dokázaly zastoupit ostatní firmy, SpaceX dožene za 2 týdny.
A uzemění na tak dlouhou dobu je prakticky nemožné. V době před F9 selhání každé 40. mise bylo považováno za jednu z nejspolehlivějších raket na světě a stejně se po nehodě letělo relativně brzy znovu.
Jen za ten cenový rozdíl v kotraktech je možné vyrobit několik raket a mít je nepoužité v záloze v druhém košíku.
A i kdyby si v těch kontraktech řekli třeba o 30 % víc, tak jich dostanou stejně, protože budou stále nejlevnější, i tady nevidím výhodu zbytečných dalších poskytovatelů s naprosto nekonkurenceschopným produktem.
Ony totez tvrdi i komercni firmy, ktere vypousti telekomunikacni druzice. Proto oslovuji i jine americke ci evropske a japonske rakety. Aby mely zalohu.
Klidně i na věky, pokud by SpaceX zkrachovala.
Jde o to co zastoupit. Pro stát je podstatná hlavně bojeschopnost, takže je pěkný mít desítky letů starlinků, který ostatní nezastoupí, ale New Glenn klidně zastoupí F9 v misi pro NRO, protože to jsou ty mise na které státu záleží a těch je relativně málo.
Tak uzemnění falkonů je vždycky možné, třeba kvůli sabotáži, kde může jít třeba i o poškození pozemního vybavení, nebo dodavatelského řetězce,… je pravda že je dost nepravděpodobné aktuální selhání tak olýtaného nosiče kvůli dříve neodhalené chybě, takže musí jít o něco nového.
Tady jde o armádu, tam je šetření až na posledním místě.