Rozhovor s pamětníkem a publicistou Stanislavem Kuželem o SpaceX a dalších tématech
Nebývá na našem webu zvykem představovat osobnosti mimo okruh Elona Muska. V případě Stanislava Kužela jsem si však dovolil udělat výjimku, neboť jeho přínos popularizaci kosmonautiky je svým rozsahem mimořádný, a stejně tak jeho znalosti.
Stanislav Kužel se narodil v roce 1946 v Děčíně, vystudoval žurnalistiku na Karlově univerzitě, a poté nastoupil do Československého rozhlasu. V létech 1985 až 1989 působil v tiskovém oddělení Československé akademie věd na pozici zástupce vedoucího propagace. Později pracoval jako šéfredaktor několika odborných periodik. Na svém kontě má také několik knih o kosmonautice, např. Kosmonautika za oponou, Kosmonauti nula nebo Hvězdné války: Jak velmoci bojují o vesmír. Nyní je sice už v důchodu, ale stále je aktivní autor. Jeho články vycházejí v Technickém týdeníku a na Aerowebu.
Fotografie ze slavnostního křtu knihy Kosmonauti nula, S. Kužel uprostřed (Foto: archív S.K.)
Rozhovor
Jak jste se vlastně dostal ke kosmonautice?
Jsem pamětník, zažil jsem start první družice i Gagarina už na základní škole. A to nadšení z šedesátých let mi vydrželo do dneška. Profesionálně jsem pak dostal šanci v tehdejším Čs. rozhlase, kde jsem pracoval nejprve jako elév v RMŽ (Redakce mezinárodního života) a po r. 1972 jako redaktor pro vědu a techniku ve zpravodajství. Měl jsem to štěstí, že jsem mohl spolukomentovat i přistání Apolla 11 na Měsíci (jsem zřejmě poslední, kdo u toho v rádiu byl, Dr. Lála zemřel vloni na podzim). Pak přišlo reportování Sojuz-Apollo s doc. J. Kolářem, bohužel jen z Moskvy (1975), start Vladimíra Remka (1978), na Bajkonur mne nepustili, ale na kongres IAF do Dubrovníku kupodivu ano. Ještě několikrát jsem se pak účastnil astronautických kongresů (Paříž, Řím, Stockholm, Budapešť…?) a seznámil se tak nejen s kosmonauty a astronauty, ale i lidmi včetně žurnalistů kolem kosmonautiky. Některé kontakty mi kupodivu vydržely dodnes. Velkým zážitkem pak bylo pražské setkání stovky astronautů a kosmonautů Asociace účastníků kosmických letů v Praze v říjnu 2009. A samozřejmě držím palce kandidátu na astronauta, Aleši Svobodovi, se kterým jsem si už také popovídal.
Často zaznívají hlasy, že bychom nejprve měli řešit problémy, které máme tady na Zemi, a teprve pak dobývat vesmír. Jak byste na to odpověděl?
Vzhledem k tomu, že tento přístup vedl mimo jiné k pozastavení pilotovaného průzkumu Měsíce, zůstalo lidstvo do dneška jen na oběžné dráze Země. Podle mne kosmonautika soustřeďuje co nejširší a nejnovější poznatky a technologie lidstva, měla by tedy umožnit expanzi člověka do tzv. hlubokého vesmíru. Získané poznatky se pak odráží v životě běžného člověka. Připomínat telekomunikační či meteo družice či suché zipy je už únavné, ale co takový Starlink, že?
Trocha pacifismu: Zkuste odhadnout, kde bychom dnes mohli v kosmu být např. za jeden roční rozpočet Pentagonu (895 miliard dolarů/2025), Ruska (145 miliard dolarů/2025) atd.
Ale přesto – nehrozí, že běžní lidé budou brát kosmonautiku jen jako drahou zábavu pro miliardáře? Narážím na komercionalizaci vesmíru a rozmach vesmírné turistiky.
Bohužel, běžným lidem (soudě alespoň podle znalostí a zájmu nejen mládeže – občas dělám besedy) je kosmonautika fuk. Faktem je, že zájem možná oživí Musk a jeho Starship a opětovné přistání na Měsíci. Vesmír byl dlouhá desetiletí státní záležitostí, to se ale mění. Protože prvotní průzkum vesmíru byl nesmírně nákladný a veškeré know-how držely státní instituce a kontraktoři. Museli společně nejprve položit základy, na kterých se dnes vesmír demokratizuje a otevírá pro širší byznys. Ovšem dnes se kosmonautika neobejde (jako v minulosti bez nadšenců) bez miliardářů – vizionářů, jako jsou Musk, Bezos, Isaacman (bude šéfem NASA?). Viz i tzv. komerční lety Axiom Space, plánované komerční orbitální stanice, nejen turistiku. Pro českého občana je to ovšem poněkud vzdálené téma. Výjimky se najdou – viz Aleš Svoboda. A státním (národním) kosmickým agenturám zůstanou v gesci jen přelomové pilotované lety (viz Artemis) a čistě vědecké (armádám vojenské) družice a sondy.
S. Kužel s astronauty Ruselem Schweickartem (pilotem lunárního modulu při letu Apolla 9) a Richardem Garriottem (vpravo) (Foto: archív S.K.)
Kde vidíte na poli kosmonautiky hlavní rozdíly mezi 60. léty a současností?
Pominu-li technologický rozvoj, tak je to především výše probíraným stavem obecné lhostejnosti veřejnosti v současné době. Éra obrovského nadšení z počátků kosmické éry se bohužel už nevrátí. Gagarin, Apollo 11 či raketoplány se prostě už opakovat nebudou… Na druhou stranu je trend k výše citované komercializaci. O kosmický byznys se začaly zajímat zprvu jednotky, poté desítky a dnes stovky firem i malých dravých startupů a dohromady vytvořily nový trh, který neskutečným způsobem zlevnil přístup k vesmíru.
Dovedl si někdo před dvaceti nebo třiceti roky představit zachytávání přistávající rakety obslužnou věží?
Ne. Spekulovalo se pouze o přistáních někde na povrchu jiných planet.
Jak si vysvětlujete, že se SpaceX povedlo s raketami to, co se NASA nepovedlo s raketoplánem – mnohonásobné a ekonomicky efektivní opětovné používání?
Na rozdíl od aerokosmických dinosaurů, jako jsou firmy Boeing či Lockheed, žijících celá desetiletí z téměř monopolního postavení v NASA a USAF má SpaceX stále entuziasmus startupu, do kterého někdo (Musk) vložil nejen veškerý svůj kapitál ale i energii a neprošustroval je. Navíc dokázal stáhnout do firmy mladé, nekonvenčně myslící mozky, propojit je se zkušeností „hlav“ přetáhnutých z jiných firem i NASA. A hlavně, Elon Musk má vizi – lidstvo jako meziplanetární druh. A tomu podřídil vše. Proto jsou i jeho řešení nekonvenční včetně mnohonásobně použitelných raket nebo kosmických lodí. O Starship nemluvě.
S. Kužel s prvním čínským kosmonautem Jang Li-wejem (Foto: archív S.K.)
Proč se metan nevyužíval jako raketové palivo už dřív? Nebyly známy jeho výhody?
Vše potřebuje svůj čas. Kerosin a kyslík se zdály spolu s vodíkem při vyšším specifickém impulsu nadějnější a lépe skladovatelné než metan. Výhody hluboce podchlazeného metanu oproti RP-1 či vodíku se vyjevily v momentě, když se Musk rozhodl letět na Mars… Metan nepotřebuje velké nádrže, je levný, lze jej vyrábět na Marsu, umožňuje orbitální tankování a hoří čistě, což usnadňuje znovupoužitelnost motorů. Čas nazrál.
Co očekáváte od nové nastupující administrativy? Nehrozí střet zájmů? Elon Musk například prosadil do čela NASA svého přítele Jareda Isaacmana.
NASA už jako poměrně konzervativní instituce potřebuje reformu. Do jaké míry to ovlivní Musk, je zatím velká neznámá. Navíc jeho spřízněná duše Jared Isaacman (m.j. milovník českých letadel L-39 Albatros či L-159 Alca) má i mezi republikány opozici, protože před časem sponzoroval demokraty, a proto se zatím nijak hlasitě neprojevil. Čistky v NASA zatím provádí prozatímní administrátor Janet Petro… Samozřejmě že se řada lidí střetu zájmu Musk versus ULA, Artemis a struktury NASA obáváí. Asi oprávněně.
Nebojíte se, že program Artemis dopadne stejně jako program Constellation, který měl tentýž cíl – návrat člověka na Měsíc?
S. Kužel s Alexejem Leonovem (prvním kosmonautem, který provedl výstup do volného prostoru) u Magionu na ČVUT (Foto: archív S.K.)
Obávám. To je právě jeden z možných dopadů eventuálního střetu zájmu Musk versus programy NASA. Zabránit tomu ale může Čína s plánem základny na Měsíci po r. 2030. To by asi Američani nepřežili… Všeobecně se však očekává, že příští administrativa se alespoň pokusí změnit současnou architekturu Artemis, zejména její použití rakety Space Launch System, kosmické lodi Orion a Gateway. Musk je zásadně proti drahé a „sbastlené“ SLS (80 % součástí pochází z éry raketoplánů a dokonce i Saturnu).
Boeing byl ještě relativně nedávno symbolem americké technologické vyspělosti. Jak se dá vysvětlit jeho nynější hluboký úpadek?
Zkostnatělost, byrokracie a nástup tzv. kindermanagementu po fúzi s McDonnell Douglas (1997). Snaha o úspory za každou cenu, propouštění osvědčených (amerických) inženýrských a dalších kádrů, najímání levných zahraničních pracovníků včetně techniků a dělníků (viz např. Mexiko, Indie). Dnes nedokáže zprovoznit kosmickou loď Starliner, a to má podíl i na SLS. Vedení už varovalo před propouštěním z obavy o zrušení SLS.
Věříte v renesanci ruského vesmírného programu?
Je to ve hvězdách… Rusové ztrátu pozice kosmické velmoci těžce nesou. Otázka je, nakolik jim pomůže spolupráce s Čínou atd. Uvidíme, zda se jim povede do konce desetiletí zprovoznit vlastní orbitální stanici…
Kdy podle Vás stane první člověk na Marsu, a kdo jím bude?
To kdybych věděl, tak je to odpověď za milion. Ale věřím, že to Musk dokáže, byť ne za ty 4 roky, co slibuje Trumpovi. Takže Američan.
Nakolik vážně se dají brát Muskovy plány na kolonizaci Marsu?
To bylo naznačeno výše. Půjde tvrdohlavě za svým cílem – a to je Mars, vytvoření trvalého sídliště s milionem kolonistů na Rudé planetě s dosažením soběstačnosti cca do 50 let.
SpaceX existuje už více než 20 let. Kam by se mohlo posunout za dalších dvacet let?
Bude meziplanetární mocností…
S. Kužel a astronaut Vance Brand (účastník mise Apollo-Sojuz) (Foto: archív S.K.)
Asi se shodneme, že SpaceX by potřebovalo konkurenci. Kdo by mohl vyrůst ve vážného soupeře? Možná Blue Origin?
Jeff Bezos se o to snaží. Ale zatím se jeho snahy střetávají se SpaceX jen v případě Artemis. V dohledné době Muska nikdo nezabrzdí. Jen případný velký malér. A to mu nepřeji.
Jaké máte v nejbližší době plány? Nechystáte se třeba do Boca Chica?
Psát o kosmonautice.
A pokud mne Elon pozve na start Starship k Marsu, tak pokud se dožiji, přiletím. (úsměv)
Snad si Elon na Vás vzpomene. Ať se Vám daří a děkuji za rozhovor.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Tenhle web vždycky smrděl něčím podezřelým. Teď se už zcela odkryl. Nemá nic společného s podporou průzkumu vesmíru. Notičky z Kremlu.
Copak, copak, nekomu se hrouti jeho zeleno – teply svet ? 😀
Myslím, že SpaceX je první společnost zabývající se stavbou raket která je v současnosti vlastněná prolhaným dezolátem?
A to říkám jako donedávna takřka nekritický obdivovatel Muska.
Ne, Pekarova ti neda, a kdyby ano, ucitis tam dole puch Feriho kouli 😀
Elon Musk ve čtvrtek řekl, že funkce na jeho platformě sociálních médií X, která uživatelům umožňuje ověřit potenciálně zavádějící příspěvky, „hrála“ na ukrajinského prezidenta Volodymira Zelenského a slíbil, že ji „opraví“.
Musk dále uvedl: “Mělo by být naprosto zřejmé, že Zelenským kontrolovaný průzkum o něm samém není důvěryhodný!” pokračoval a dodal: “Ve skutečnosti Zelenským ukrajinský lid opovrhuje, a proto odmítl uspořádat volby.”
…génius Hughes když se zbláznil, tak chcal do flašek od mlíka. Musk se mění ve fašistu.
“Fašismus je politická ideologie, jejímiž typickými rysy jsou zejména autoritářský a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus, militarismus, sociální darwinismus, kult modernity, mládí a síly jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky, v němž soukromé vlastnictví musí sloužit kolektivnímu prospěchu.”
Škoda…
A jedeme dál!
“President Trump’s right hand man Musk responds in agreement to a video by “Putin’s Brain” Alexander Dugin.
Dugin has repeatedly called for the total destruction of western civilization, specifically “Anglo-Saxon” civilization”
No jo, už chybí jen ta správná EU armáda, kde nás, Muskovy fandy, porazí stateční LGBTEU ozbrojenci, ozbrojenkyně a ozbrojenco v elektrických tancích.
No Booze, slavny historik Zamarovsky byl taky agent StB. Nekdo muze byt dobry odbornik a pritom charakterove slaby. Byla takova doba a nikdo nemohl predpokladat ze to padne v 1989. A vubec, jaky je rozdil mezi dnesnimi polosilenymi woke neziskovkari, kteri treba bouri i proti startum raket (Musk si s nima taky uzil svoje) a agenty StB ?
A pak je tady vyšší level, neagenti StB a současně neagenti KGB deroucí se k moci.
Zajímavý je, jak před pár lety někoho stálo kariéru, když se ukázalo, že byl komunista, a dneska jsme došli k “no, ale on za to vlastně nemohl, že byl estébák. Jen se chtěl mít dobře, vlastně se bál a nejspíš ho zmáčkli. A kdoví, jestli byl vůbec aktivní a není tam zanesenej jen formálně. A chtěl bych vidět tebe”
Se ty morální měřítka nějak rozostřily.
Stanislav Kužel je doložený agent StB. Operoval pod krycím jménem Waldhans a aktivně donášel na své kolegy, například Karla Pacnera.
A co to má společného se SpaceX? Tohle neni jeho životopis
Spíš jeho fotoalbum na způsob Forejta.