Námořnictva Německa, Japonska i Spojených států testují nebo zavádějí Starlink na svých lodích
Tak, jak se postupně rozšiřuje používání systému Starlink na palubách komerčních lodí, začínají po jeho službách pošilhávat i vojenská námořnictva několika zemí. Článek nás proto nejprve zavede k našim západním sousedům, protože v říjnu letošního roku se německé námořnictvo stalo jedním uživatelů Starlinku. O několik dní později je s podobným prohlášením následovalo námořnictvo japonské. Je překvapivé, že hromadného nasazení se systém Starlink stale nedočkal na své mateřské půdě, tedy ve Spojených státech, kde U.S. Navy antény sice testuje, ale žádné finální rozhodnutí zatím neučinilo. Závěr článku nás zavede na palubu jedné z amerických lodí, kde se námořníci rozhodli antény nasadit sami.
Antény Starlink jsou na paluby lodí instalovány ve stále větším počtu. Dle květnových údajů je využívá již čtvrtina komerčních plavidel a bylo tedy jen otázkou času, kdy se pro jeho využití rozhodne i vojenské námořnictvo v řadě zemí. Není se co divit, protože posádky válečných plavidel během dlouhého nasazení na bojových plavidlech zažívají podobné odloučení jako námořníci z komerčních lodí a možnost krátkého pozdravu či zprávy může pomoci jak jim, tak jejich blízkým.
První vlaštovkou se v tomto směru stalo Deutsche Marine, tedy německé námořnictvo, které vydalo v říjnu letošního roku prohlášení, ve kterém uvedlo, že hodlá na všech 65 lodí své flotily nainstalovat antény zachycující internetový signál z družic na nízké oběžné dráhy. Armáda ve svém prohlášení neuvedla jméno poskytovatele, který celý systém dodá, nicméně teď už nedostupný článek obsahoval fotku antény Starlink.
Celý systém byl pochopitelně nejprve důkladně otestován. Stalo se tak během indo-pacifického nasazení, které probíhalo mezi květnem a listopadem letošního roku. Antény byly během testů umístěny na fregatě BaBaden-Württemberg a podpůrné lodi Frankfurt am Main. Rychlost downloadu dosahovala průměrně během testů 130 Mb/s. Námořníci samotní si pochvalovali, že měli dobré internetové připojení i uprostřed širých dálav Pacifiku. Avizované přenosové rychlosti odpovídají pouze službě od SpaceX, takže není sporu o tom, který internetový poskytovatel byl využit.
V říjnu se k instalaci systému Starlink rozhodlo i japonské vojenské námořnictvo. Oznámilo, že na všech 48 lodích své flotily plánuje pro námořníky zprovoznit Starlink. Podobně jako Němci, i Japonci systém poměrně rozsáhle testovali během 165denního nasazení dvou výcvikových lodí. Antény pro wi-fi byly zřízeny v jídelnách a obytných prostorech, nicméně systém nebylo pochopitelně povoleno používat v pracovní době. Testování Starlinku bylo vyhodnoceno jako bezproblémové, pochvalovala si ho zejména mladší generace, která považuje přístup k vysokorychlostnímu internetu za samozřejmost.
Internet na palubách vojenských plavidel však s sebou přináší i bezpečnostní hrozby, jako je kupříkladu zmiňování polohy plavidla na sociálních sítích. Osobně si myslím, že zde je možno uvést i přímo zveřejňování neschválených fotek vojenských zařízení, což je prakticky trestné v každé zemi. Nu, uvidíme, jak se s tímto fenoménem námořnictvo popere.
O zavedení systému Starlink přemýšlí i americké námořnictvo. První test se odehrál již v roce 2021 na palubě ledoborce pobřežní stráže USCGC Healy. Již tehdy byly ozbrojené složky překvapeny poměrně dobrými výsledky i v oblastech, kde dřívější služby selhávaly. Další lodí, o které víme, je letadlová loď CVN-78 Gerald Ford. Starlink zde byl uveden do provozu v únoru 2023 a výsledkem byli opět spokojení námořníci. O rok později terminály dokonce umožnily 800 námořníkům sledovat na letadlové lodi CVN-72 Abraham Lincoln přenos ze Super Bowlu. Později se objevily informace, že na palubě byly i terminály společnosti OneWeb. Počet antén na palubách válečných lodí se tedy stále rozšiřuje, nicméně americká armáda je na jakékoliv informace velmi skoupá. O dalším použití v námořnictvu jsme se dozvěděli v dubnu letošního roku, tentokrát se to však obešlo bez větších podrobností. Námořnictvo pouze sdělilo, že antény byly umístěny na dvě lodi.
Další zajímavá informace se objevila v srpnu. Uvádělo se v ní, že americké námořnictvo již řadu měsíců experimentuje se zavedením spolehlivého a trvalého vysokorychlostního internetu na palubách svých lodí v rámci projektu SEA2 (Sailor Edge Afloat and Ashore), jehož součástí je i Starlink a další poskytovatelé služeb z nízké oběžné dráhy. Oficiální místa ve zprávě zdůrazňovala, že systém nemá poskytnout pouze pohodlí pro námořníky a zajistit jim kontakt s jejich blízkými, má rovněž lodím poskytnout taktickou výhodu. V této době měl být systém údajně velmi blízko nasazení na všech lodích amerického námořnictva, což by podle dubnových zpráv zahrnovalo instalaci až na 200 plavidlech. Dlužno podotknout, že námořnictvo tuto zprávu počátkem září smazalo, údajně kvůli nepřesnostem v jejím obsahu. Od té doby se ale již další zprávy o nasazení antén na flotile US Navy neobjevily. Námořnictvo, jak už tak bývá, je velmi skoupé na slovo a odmítá uvést, zda či kdy budou antény na plavidlech instalovány. Vůbec proto není vyloučeno, že k tomu již došlo, jen si to zkrátka námořnictvo nechalo čistě pro sebe.
Příběh rozšiřujících se instalací Starlinku má však ještě jedno pokračování, které vyplulo na povrch počátkem září. Týká se bojové lodi USS Manchester (LCS-14) a viditelně se v něm odráží touha posádky mít na palubě dostupné internetové připojení. Počátkem roku 2023 se totiž několik poddůstojníků posádky této lodi rozhodlo, že by si mohli na loď nainstalovat anténu Starlink. Zakoupili za tímto účelem vysoce výkonnou plochou anténu (Flat High Performance), která jediná v té době umožňovala připojení na lodích. Anténu instalovali z vnějšku lodi, takže při průzkumu uvnitř plavidla ji nebylo možno nalézt. Dokonce wi-fi síti nejprve nechali výchozí název, který v té době byl Stinky („smraďoch“), nicméně toto jméno později změnili tak, aby vypadalo jako tiskárna s podporou wi-fi.
Celá záležitost se pochopitelně brzy dostala do podvědomí a námořníci i důstojníci začali pátrat po tajné wi-fi. Klub spiklenců celou záležitost vehementně popíral a hlavní organizátorka dokonce prý vybírala kapitánovu schránku s podněty od posádky, aby se o tajném wi-fi klubu nedozvěděl. Ani to však nepomohlo a kapitánka i další lidé několikrát celou událost vyšetřovali a pátrali po tajné anténě, ale nikdo ji na palubě lodi nedokázal nalézt. Čtyři měsíce po zřízení tajné antény byla loď USS Manchester vybrána, aby na její palubě byla oficiálně a se svolením námořnictva instalována anténa Starlinku. Technikovi, který instalaci prováděl, oznámil jeden z námořníků, že patrně při instalaci najde něco, co by na palubě být nemělo a tak se i stalo. Pochopitelně následovalo velké vyšetřování, které celou záležitost postupně rozpletlo. Hlavní organizátorka byla degradována a zbytek spiklenců obdržel různé administrativní tresty. Nebylo se co divit, používat vysoce výkonný vysílač na lodi během bojového nasazení opravdu představuje vážné riziko pro misi, provozní bezpečnost a bezpečnost informací.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
- Mise Bandwagon-2 - 17. 12. 2024
- Námořnictva Německa, Japonska i Spojených států testují nebo zavádějí Starlink na svých lodích - 14. 12. 2024
- Mise Astranis Block 2 - 13. 12. 2024