SpaceX shráblo ve výběrovém řízení kontrakty na 9 vojenských startů, konkurenční ULA nevyhrála ani jeden
Otevřená střetnutí konkurenčních firem při výběrových řízeních jsou poměrně běžná v normálním životě, nicméně v případě amerických kosmických vojenských zakázek NSSL je to věc celkem netradiční. Do loňského roku totiž platilo, že americká armáda zakázky rozdělovala převážně podle předem stanoveného klíče, nikoliv podle lepší nabídky. Nástupem nové vojenské iniciativy se tento přístup ale změnil, takže se dva velcí rivalové, ULA a SpaceX, ocitli po delší době opět v přímém boji o to, kdo získá celkem devět nových vojenských misí. My se podíváme na to, jak tento souboj dopadl.
Uběhlo pouhých 14 dní a my tu máme další nové zakázky, které kalifornská firma SpaceX získala do svého seznamu startů. Tentokrát však startovní kontrakty nezískala firma od soukromých společností, neboť zvítězila v regulérním výběrovém řízení Amerických vesmírných sil (USSF), přesněji pak v rámci programu National Security Launch Service (NSSL), který zajišťuje ministerstvu obrany a dalším vládním agenturám přístup do kosmického prostoru. Dlouhé roky vynášela armádní zakázky výhradně společnost United Launch Alliance (ULA), než byl její monopol ukončen nástupem SpaceX, které v roce 2015 získalo certifikaci pro vynášení vojenských nákladů a v prosinci 2018 vyneslo svůj první skutečný vojenský náklad – navigační družici GPSIII-SV01. Od té doby zůstaly společnosti SpaceX i ULA jedinými schválenými poskytovateli nejdůležitějších startů pro ministerstvo obrany. Tento svůj status potvrdily i v roce 2020, když vyhrály výběrové řízení v rámci takzvané Fáze 2, během níž si obě firmy rozdělily celkem 48 zakázek, které byly nebo budou vyneseny mezi lety 2022 a 2026. ULA měla původně získat 60 % těchto zakázek, ale kvůli odkladům rakety Vulcan nakonec obdržela jen 54 % a SpaceX zbylých 46 %.
Start mise USSF-67 (Foto: SpaceX)
Poslední mise Fáze 2 byly přiklepnuty v listopadu 2023, takže nadešel čas, aby armáda zahájila další fázi, tentokrát s pořadovým číslem 3. V rámci Fáze 3 se armádní složky rozhodly, že z hlediska snížení ceny za start a podpory raketového průmyslu bude lepší, když dají šanci více firmám. Z opatrnosti ale byla tato fáze rozdělena do dvou částí – Lane 1 a Lane 2. Ta první je právě určena novým firmám a budou při ní vynášeny hlavně technologické demonstrátory, experimenty a družice konstelace Americké vojenské rozvojové agentury (SDA). Obecně jde tedy o mise levnější nebo takové, kde je větší tolerance pro riziko. Do Lane 1 se mohly přihlásit firmy, jejichž nosič uskutečnil alespoň jeden úspěšný start. Celkově se v rámci Lane 1 bude během následujících pěti let rozdělovat minimálně 30 zakázek v hodnotě 5,6 miliardy dolarů. Letos v červnu vybrala armáda první tři společnosti, které budou pro ni následující čtyři roky vynášet tento typ nákladů. Vítězi se tehdy staly společnosti SpaceX, ULA s raketou Vulcan a Blue Origin s nosičem New Glenn. Nevybraní žadatelé nemuseli ale smutnit, dostanou další šanci připojit se do Lane 1 příští rok. Pokud jde o Lane 2, ta má mnohem přísnější kritéria a v jejím rámci budou vynášeny ty nejdůležitější náklady pro vládní agentury. Vítězové jsou prozatím neznámí, nicméně mají být oznámeni v následujících měsících.
Umělecká představa startující rakety New Glenn (Zdroj: Blue Origin)
Vraťme se ale k Lane 1. Před několika dny totiž byly v rámci Lane 1 soutěženy první zakázky. V podstatě šlo o dva bloky startů, z nichž jeden zahrnoval sedm startů pro agenturu SDA, což znamená vynesení družic určených k přenosu dat a ke sledování balistických a hypersonických raket. Druhý blok zakázek představoval dva blíže neurčené starty pro Národní průzkumný úřad (NRO). Výběrového řízení se směly zúčastnit pouze dvě firmy, SpaceX a ULA. Firma Blue Origin se zapojit nemohla, jelikož její nosič New Glenn stále čeká na svůj první start. Absolutním vítězem tohoto výběrového řízení se stalo SpaceX, které získalo oba soutěžené bloky a na seznam startů si tak připsalo celkem devět nových misí v celkové hodnotě 733,5 milionů dolarů. Všechny vysoutěžené zakázky by měly být vyneseny v letech 2025 a 2026 a jako nosič bude použit Falcon 9. Šest z devíti misí se uskuteční z Vandenbergovy základny v Kalifornii, zbylé tři mise odstartují z Floridy.
Umělecká představa jedné z družic konstelace SDA, která sleduje letící raketu (Zdroj: L3Harris)
Myslím, že bude vhodné věnovat několik slov i ceně, kterou armáda za tyto starty zaplatí. Rozpočítáme-li totiž celkovou sumu, kterou za devět misí SpaceX obdrží, vyjde nám, že armádu bude jeden start stát 81,5 milionů dolarů. To není mnoho, zvláště když tuto sumu srovnáme s komerční cenou za start Falconu 9, kterou SpaceX pro letošní rok stanovilo na 69,75 milionů dolarů. Na první pohled se tedy může zdát, že SpaceX s takovou cenou nebude mít velký zisk, ale realita je poněkud jiná. Analýza na serveru Space News kupříkladu letos v květnu uváděla, že náklady SpaceX na jeden start Falconu 9 se odhadem pohybují pod 30 miliony dolarů. Některé konzervativnější zdroje přitom odhadovaly částku na 28 milionů, zatímco optimisté soudili, že náklady jsou ještě níže, někde okolo 20 milionů. SpaceX tedy na těchto zakázkách vydělá pořádně, ale nemohlo by vydělat ještě víc? Patrně ne, protože kdyby firma byla moc hamižná, hrozilo by, že nabídka už nebude výrazně nižší než ta od konkurence a SpaceX by oni mohlo přijít. A zde se bohužel ocitáme mírně v neznámých vodách, protože oficiálně není cena konkurenčního Vulcanu známá. My ji můžeme pouze odhadovat na základě prohlášení Toryho Bruna, CEO firmy ULA, který uvedl, že je nižší než 100 milionů dolarů. Nicméně toto prohlášení je již značně letité, takže je otázkou, kam se cena od roku 2018 posunula. Navíc již tehdy šlo o cenu za základní verzi rakety Vulcan, tedy bez postranních urychlovacích bloků. Je samozřejmě jisté, že cena za start nebyla jediný hodnotícím kritériem při udělování aktuálních kontraktů třetí fáze NSSL, ale nevíme přesně, jak si nabídka ULA vedla.
Raketa Vulcan při vývozu na startovní rampu před prvním startem (Foto: ULA)
Závěrem článku bych chtěl věnovat ještě několik slov firmě ULA, která za posledních 10 let udělala znatelný posun ve svém chápání toho, co zákazník požaduje. Když totiž tato společnost v roce 2013 získala rozsáhlý armádní kontrakt, který zahrnoval balík 27 startů raketových nosičů Atlas a Delta, obdržela za něj 11 miliard dolarů. Pokud si tuto sumu rozpočítáte na jeden start, vyjde vám neskutečných 407 milionů dolarů. To je však trochu zavádějící, protože balík zahrnoval také mise větší a dražší rakety Delta IV Heavy. Celkově šlo o kontrakt na 36 „cores“, což je něco jako počet prvních stupňů. Raketa Atlas V nebo základní Delta IV představují jeden core, zatímco Delta IV Heavy se počítá jako tři cores, neboť má podobně jako třeba Falcon Heavy konstrukci složenou ze tří spodních stupňů. Pokud tedy budeme srovnávat se SpaceX, jeden core lze zjednodušeně brát jako ekvivalent jednoho Falconu 9.
Raketa Delta IV Heavy při startu (Foto: Space News)
Když 11 miliard podělíme 36, abychom byli férovější, dostaneme se na částku 305 milionů za core. Bavíme se však o roce 2013, takže je potřeba částku ještě upravit vzhledem k inflaci a dostaneme se na 422 milionů v dnešních dolarech. Monopolní ULA si tedy tehdy účtovala zhruba pětinásobné částky za srovnatelné kontrakty jako dnes SpaceX. A to jsem ani nezmínil dodatečnou dotaci ve výši jedné miliardy dolarů, kterou ULA tehdy pobírala každý rok, aby mohla pro armádu udržovat infrastrukturu pro dvě různé rodiny raket (Atlas a Deltu).
Snadno a úspěšně můžete se mnou v tomto bodě polemizovat s tím, že ULA tehdy byla monopolním hráčem na trhu vynášení vojenských misí, takže si mohla účtovat co chtěla. Je nutno ale také vzít v úvahu, že již tehdy zde byla dravá konkurence v podobě SpaceX. Tato společnost také toužila získat přístup k penězům z armádních zakázek, takže dělala, co mohla, dokonce se zkoušela s armádou i soudit a nakonec potřebnou armádní certifikaci získala. Od té doby ceny armádních startů padají, což pochopila i ULA, která již v roce 2015 zahájila vývoj rakety Vulcan, aby opět mohla být konkurenceschopná. Zda bude tento cíl ULA naplněn a zda skutečně bude raketa Vulcan, jejíž vývoj stál přibližně 2 miliardy dolarů, vyhrávat výběrová řízení a často létat, to nám ukáže čas. V prvním otevřeném střetnutí se SpaceX se jí to totiž zatím nepodařilo.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
Nevím, jestli je ten “stabilní génius”, Trumpova opička vhodný pro mise pro vládu. Jestli je jen trochu pravda to, že mluví mimo záznam s Rusákem, tak je to obří bezpečnostní riziko. Býval jsem jeho velký obhájce, máme desítky akcií Tesla, chtěl jsem jezdit Teslou, ale co se z něj vyklubalo prostě není normální. A to je prostě fakt, pokud jedná za zády vlády US s nepřítelem, který je nepřítelem téměř sto let, tak by neměl létat vysoce utajované mise a mělo by se použít systém věrný zemi, ať už oranžovému, nebo sleepy Joeovi.
Kdyby to tak bylo, tak si pište, že by jim ty kontrakty nedali.
A já zas nechápu,proč lidi si neumějí samy dát dohromady kolik je 1 a 1 a proč tak rádi podléhají manipulačním nebo tendenčním článkům.Musk je jen člověk který si razí cestu ve světě kde směřování určují nejen dostupné technologie a pokrok sníma spojený ale i smýšlení lidí od jednotlivců až po společenské vnímání jako takového.A též zájmové skupiny a že jich tu fakt je. Mezi demokraty v USA a ním muselo proběhnou daleko víc příkoří než je jen to že Biden uznal jako vedoucí automobilku Ford namísto Tesly.Takže to co se tu děje, je že tu sou dva proti proudy které se snaží prosadit sobě navzdory.Copak nikoho nenapadlo proč už tu dávno není jednoduchý proces a postup jak eliminovat a oddělit lži od pravdy? Fakta jako takové se nehodí ani jedné straně aby byli krásně přehledné a smysluplné pro ostatní.
Z toho pak vzniká ten informační šum a články vypuštěné v tu či onu dobu.
Byl to prostě jenom další článek od WSJ na téma Jedna bába povídala. WSJ píše tuhle špínu na Muska pravidelně.
“SpaceX na jeden start Falconu 9 se odhadem pohybují pod 30 miliony dolarů. Některé konzervativnější zdroje přitom odhadovaly částku na 28 milionů, zatímco optimisté soudili, že náklady jsou ještě níže, někde okolo 20 milionů.”
Nevíte zda ještě platí cena kolem 100000USD za Merlin? Pokud ano, pak to je za motory mega a to pak vůbec nevychází. Ale je otázka co kdo do té ceny počítá. Pokud započteme vývoje a všechny náklady kolem, tak by se to asi k těm 20M vyšplhat mohlo.
Cenu Merlinu ti asi nikdo neřekne. Každopádně doporučuju přečíst celou tu odkazovanou analýzu nákladů: https://spacenews.com/spacex-and-the-categorical-imperative-to-achieve-low-launch-cost/
Díky za odkaz, jen jsem to rychle proletěl a pokud to správně chápu, tak je to jen finanční úvaha co se děje při jaké ceně. Tedy není to studie ceny, ale spíše je to o tom jaké má SpaceX cashflow, pokud by měli jen F9.
Motory Merlin sú využívané opakovane
Teoreticky. Nikdo ale nevíme, kolik jich je mezi letama vyměněno.
Na americkém trhu s raketovými nosiči není dost místa pro všechny. Až začne lítat New Glenn a Neutron, bude ULA bojovat o přežití.
ULA je na prodej a má se za to, že předním zájemcem o koupi je Blue Origin.
No vypadá to, že na prodej bude i celá space divize Boeingu (nejen starliner ale všecko včetně SLS)
SLS ne, jen Starliner a věci související s ISS.
SLS se nezbaví, to je zlatá žíla.
Hezky napsaný. Lepšíte se, Jirko.