7. testovací let Starship
<< | Informace | Články | Fotky | Videa | Aktuálně | >> |
Základní informace
- Datum startu: 16. 1. 2025 23:37 SEČ
- Startovní okno: 60 minut (23:00–00:00) (Co je to startovní okno)
- Stav: Mise byla neúspěšná
- Loď: Starship S33
- Nosič: Super Heavy B14
- Cílová dráha: Suborbitální
- Startovní rampa: Starbase v jižním Texasu, USA
- Pokus o přistání lodi: Neproběhl
- Pokus o přistání nosiče: Úspěšné zachycení Mechazillou
- Press kit ke stažení zde
Podrobnosti a zajímavosti
- Sedmý start kompletní sestavy lodi Starship (výška 50 metrů, průměr 9 metrů) a rakety Super Heavy (výška 71 metrů, průměr 9 metrů), které jsou vyrobeny z nerezové oceli. Finální verze těchto znovupoužitelných strojů mají umožnit levné cesty na oběžnou dráhu Země, ale také na Měsíc a Mars.
- Kombinace lodi Starship a nosiče Super Heavy má při startu celkovou hmotnost kolem 5300 tun, z čehož 4900 tun tvoří pohonné látky. Super Heavy obsahuje přibližně 3400 tun paliva a okysličovadla, zatímco Starship nesla dalších 1500 tun těchto pohonných hmot. Přibližně 78 % hmotnosti pohonných látek představuje kapalný kyslík, zbytek tvoří kapalný metan. Loď i raketa mají metanovou nádrž umístěnou v horní části a kyslíkovou dole. Navíc obsahují ještě menší nádrže s pohonnými látkami vyhrazenými pro přistávací manévr.
- Na lodi i raketě jsou také antény pro komunikaci se satelitní sítí Starlink. Jejich použití umožňuje přenos telemetrie a videa i během návratu do atmosféry, kdy vznikající plazma obvykle způsobuje výpadky přenosu.
- Během prvního integrovaného letu Starship, který se uskutečnil v dubnu 2023, selhalo několik motorů a mise se nedostala do fáze oddělení lodi od nosiče. Během druhého testovacího letu se SpaceX dostalo podstatně dále – byl otestován nový způsob oddělení stupňů a loď následně úspěšně zažehla všechny motory a téměř doletěla na cílovou dráhu. Nosič nakonec selhal nedlouho po oddělení a loď zhruba 5 minut poté. Třetí testovací let byl opět o dost úspěšnější, neboť Super Heavy se po oddělení poprvé dostala do fáze přistávacího zážehu (ale pak došlo k selhání) a loď Starship úspěšně dosáhla cílové dráhy. Díky tomu bylo možné provést několik testů v kosmickém prostoru a poprvé došlo k pokusu o návrat lodi do atmosféry (i když neúspěšně). Čtvrtý testovací let byl téměř kompletně úspěšný, neboť nosič Super Heavy poprvé kontrolovaně přistál do Mexického zálivu a loď Starship pak poprvé přečkala návrat atmosférou (i když s poškozením, kvůli kterému přistála v oceánu o pár kilometrů jinde, než bylo v plánu). Pátý testovací let už byl kompletně úspěšný, neboť loď Starship dokázala díky vylepšenému tepelnému štítu přečkat návrat atmosférou v lepším stavu a pak přistála přesně na cílovém místě. Navíc proběhl první pokus o zachycení nosiče Super Heavy pomocí Mechazilly zpět na rampě a rovnou byl úspěšný. Během šestého testovacího letu došlo k prvnímu restartu Raptoru během volného letu lodi kosmickým prostorem. Loď navíc měla snížený počet destiček tepelného štítu, ale přesto provedla přesné simulované přistání do vody. Zachycení Super Heavy však bylo odvoláno kvůli ztrátě komunikace mezi věží a raketou, a tak došlo pouze k přistání na vodní hladině.
- Plán této testovací mise bude podobný té předchozí. Loď Starship připojená k nosiči Super Heavy odstartuje z rampy v Boca Chica (Starbase) v Texasu a vydá se směrem na východ. Raketa Super Heavy se oddělí necelé tři minuty po startu, provede návrat směrem k pevnině pomocí zpětného zážehu, poté odhodí prstenec pro hot staging a pak se pokusí buď o zachycení Mechazillou, nebo o simulované přistání ve vodách Mexického zálivu pár kilometrů od pobřeží (podle toho, zda budou všechny systémy v pořádku). Starship by mezitím měla dosáhnout cílové suborbitální dráhy, kde provede test opětovného zážehu Raptoru a poprvé také vypuštění 10 maket družic Starlink. Necelou hodinu po startu loď vstoupí do atmosféry, kde bude znovu prověřen vylepšený tepelný štít a aerodynamické řízení lodi. Pokud loď průlet atmosférou přežije, pokusí se provést také opětovný zážeh motorů a přistávací manévr s přetočením lodi do svislé polohy před dosednutím do Indického oceánu. Hlavním cílem této mise bude ozkoušet správné fungování druhé generace lodi Starship a spousty dalších úprav na raketě i na věži.
- Na této misi poletí dosud nejpokročilejší prototypy Starship S33 a Super Heavy B14.
- Starship:
- Starship S33 je první prototyp lodi druhé generace. Oproti svým předchůdcům obsahuje řadu vylepšení. Loď je o jeden ocelový barel vyšší, takže má větší nádrže, které pojmou o 25 % více pohonných látek. Dále má loď upravený tepelný štít, který například na některých místech využívá zmenšené destičky a zároveň má podkladovou ablativní vrstvu pro dodatečnou ochranu při selhání destiček. SpaceX zároveň při této misi otestuje několik kovových destiček, z nichž jedna bude mít aktivní chlazení. Úprav se dočkaly také přední klapky, které jsou menší a jinak umístěné než dřívější typ, čímž by měly být jednodušší a lépe chráněny před teplem při návratu. Loď je nadále vybavena třemi atmosférickými a třemi vakuovými Raptory druhé generace. Web Ring Watchers vydal sérii článků, která extrémně podrobně rozebírá změny na lodi Starship druhé generace (1, 2, 3, 4, 5).
- Díly pro prototyp S33 byly poprvé spatřeny v červenci 2024 a výroba byla dokončena během podzimu téhož roku.
- Dne 26. října 2024 byla loď převezena do areálu Massey’s kvůli kryogennímu testování. Na přelomu října a listopadu proběhly celkem tři kryozkoušky a zhruba o týden později začala instalace motorů. Dva statické zážehy proběhly v polovině prosince.
- Super Heavy:
- Raketa Super Heavy B14 je vybavena celkem 33 atmosférickými Raptory druhé generace. Jeden z motorů je poprvé již použitý, předtím letěl na páté testovací misi, kdy došlo k prvnímu zachycení Super Heavy. Prototyp B14 je celkkově podobný svým předchůdcům, ale obsahuje i nějaká vylepšení.
- První díl byl spatřen v únoru 2024 a výroba byla dokončena na podzim téhož roku.
- Prototyp na začátku října 2024 absolvoval dvě kryogenní zkoušky v areálu Massey’s a následně byl převezen zpět do výrobního areálu kvůli instalaci motorů. Statický zážeh proběhl 9. prosince.
- Super Heavy po oddělení od lodi Starship provede zpětný zážeh, který raketu nasměruje zpět k pevnině. Zpětný zážeh využívá všech 13 středových motorů, které jsou schopny náklonu o 15 stupňů a tím raketu řídí.
- Po provedení přistávacího zážehu (nejdříve s 13 motory a později jen se třemi) proběhne další pokus o zachycení přistávající Super Heavy pomocí ramen Mechazilly. Pokud však předtím systémy detekují problém s raketou či rampou, nosič pouze dosedne do vod Mexického zálivu.
- Vývoj data startu: 2025 → 10. ledna 2025 → 11. ledna 2025 → 13. ledna 2025 → 15. ledna 2025 → 16. ledna 2025
Související články
- „Mechazilla“ bude na rampě chytat nejen přistávající rakety Super Heavy, ale také lodě Starship
- Elonovinky #178: Přistávající Starship a Super Heavy bude zachytávat kovová Mechazilla
- Elon Musk prozradil parametry budoucích verzí Starship i plány pro přistání Super Heavy a kolonizaci Marsu
- Co všechno víme o Raptoru druhé generace? Elon Musk prozradil řadu novinek o motoru pro Starship
- Jak ve SpaceX zažehli vakuový Raptor na lodi Starship, aniž by došlo k jeho explozi
- Starship nedisponuje systémem pro záchranu posádky v případě nehody. Jak velký problém to je?
- Prohlídka Starbase s Elonem Muskem
- Kolik stojí palivo pro rakety SpaceX a odkud firma bere metan pro Starship?
- Vše o Starship, Super Heavy a Raptoru
- Přehled aktivních prototypů Starship a Super Heavy
- Přehled vyřazených prototypů Starship a Super Heavy
- Seznam testovacích letů Starship
- Centrální přehled aktivit kolem Starship
- Průběžně aktualizovaný článek o vývoji Starship a dění ve Starbase
- Profil prvního integrovaného letu Starship
- Profil druhého integrovaného letu Starship
- Profil třetího integrovaného letu Starship
- Profil čtvrtého integrovaného letu Starship
- Profil pátého integrovaného letu Starship
- Profil šestého integrovaného letu Starship
Fotky
Start
- Start sedmé testovací mise Starship (Foto: SpaceX)
- Start sedmé testovací mise Starship (Foto: SpaceX)
- Start sedmé testovací mise Starship (Foto: SpaceX)
- Start sedmé testovací mise Starship (Foto: SpaceX)
- Start sedmé testovací mise Starship (Foto: SpaceX)
- Přistání Super Heavy B14 během sedmé testovací mise Starship (Foto: John Kraus)
- Přistání Super Heavy B14 během sedmé testovací mise Starship (Foto: SpaceX)
- Přistání Super Heavy B14 během sedmé testovací mise Starship (Foto: SpaceX)
- Přistání Super Heavy B14 během sedmé testovací mise Starship (Foto: SpaceX)
- Přistání Super Heavy B14 během sedmé testovací mise Starship (Foto: SpaceX)
- Přistání Super Heavy B14 během sedmé testovací mise Starship (Foto: SpaceX)
- Přistání Super Heavy B14 během sedmé testovací mise Starship (Foto: SpaceX)
- Přistání Super Heavy B14 během sedmé testovací mise Starship (Foto: SpaceX)
- Super Heavy B14 po zachycení během sedmé testovací mise Starship (Foto: John Kraus)
- Motory na Super Heavy B14 po úspěšném zachycení během sedmé testovací mise Starship (Foto: Starship Gazer)
Kompletní sestava
- Sestava Starship S33 a Super Heavy B14 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Sestava Starship S33 a Super Heavy B14 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Sestava Starship S33 a Super Heavy B14 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Sestava Starship S33 a Super Heavy B14 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Sestava Starship S33 a Super Heavy B14 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Tankovací zkouška sestavy Starship S33 a Super Heavy B14 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Tankovací zkouška sestavy Starship S33 a Super Heavy B14 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Tankovací zkouška sestavy Starship S33 a Super Heavy B14 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Tankovací zkouška sestavy Starship S33 a Super Heavy B14 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Sestava Starship S33 a Super Heavy B14 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Sestava Starship S33 a Super Heavy B14 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Sestava Starship S33 a Super Heavy B14 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Sestava Starship S33 a Super Heavy B14 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
Super Heavy B14
- Prototyp Super Heavy B14 (Foto: Starship Gazer)
- Prototyp Super Heavy B14 během kryogenního testování (Foto: Starbase Surfer)
- Prototyp Super Heavy B14 během kryogenního testování (Foto: Starbase Surfer)
- Super Heavy B14 před sedmou testovací misí Starship (Foto: Starbase Surfer)
- Super Heavy B14 před sedmou testovací misí Starship (Foto: Starship Gazer)
- Detail Super Heavy B14 před sedmou testovací misí Starship (Foto: Starbase Surfer)
- Roštové kormidlo na Super Heavy B14 před sedmou testovací misí Starship (Foto: Starbase Surfer)
- Super Heavy B14 před sedmou testovací misí Starship (Foto: Starship Gazer)
- Super Heavy B14 před sedmou testovací misí Starship (Foto: SpaceX)
- Statický zážeh Super Heavy B14 před sedmou testovací misí Starship (Foto: SpaceX)
- Statický zážeh Super Heavy B14 před sedmou testovací misí Starship (Foto: SpaceX)
- Statický zážeh Super Heavy B14 před sedmou testovací misí Starship (Foto: SpaceX)
Starship S33
- Prototyp Starship S33 během výroby (Foto: Boca Chica Gal)
- Prototyp Starship S33 během výroby (Foto: Starbase Surfer)
- Prototyp Starship S33 během výroby (Foto: Starship Gazer)
- Prototyp Starship S33 během kompletace (Foto: Starship Gazer)
- Prototyp Starship S33 po dokončení výroby (Foto: Starship Gazer)
- Prototyp Starship S33 během testování (Foto: Starship Gazer)
- Prototyp Starship S33 po dokončení výroby (Foto: Jack Beyer)
- Prototyp Starship S33 během kryogenního testování (Foto: Starship Gazer)
- Prototyp Starship S33 během kryogenního testování (Foto: Starship Gazer)
- Prototyp Starship S33 během testování (Foto: Starbase Surfer)
- Prototyp Starship S33 během testování (Foto: Starbase Surfer)
- Detail vylepšené přední klapky na Starship S33 (Foto: Starbase Surfer)
- Starship S33 během testování (Foto: RGV Aerial Photography)
- Starship S33 před sedmou testovací misí (Foto: Starbase Surfer)
- Starship S33 před sedmou testovací misí (Foto: Starbase Surfer)
- Starship S33 před sedmou testovací misí (Foto: Boca Chica Gal)
- Starship S33 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Starship S33 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Starship S33 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Starship S33 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Starship S33 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Statický zážeh Starship S33 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Statický zážeh Starship S33 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Statický zážeh Starship S33 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Starship S33 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Starship S33 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Starship S33 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
- Starship S33 před sedmou testovací misí (Foto: SpaceX)
Mise
- Oficiální znázornění plánovaného průběhu suborbitálního testovacího letu Starship (Zdroj: SpaceX)
- Neoficiální infografika popisující sedmý testovací let Starship (Autor: Tony Bela)
- Neoficiální infografika o sedmé testovací misi Starship (Autor: Vikranth Jonna)
- Neoficiální infografika o prototypech Starship S33 a Super Heavy B14 (Autor: @BingoBoca)
- Porovnání starších verzí rakety ITS/BFR/Starship (Zdroj: Everyday Astronaut)
- Neoficiální vizualizace lodi Starship po přistání do oceánu (Autor: ErcX)
Videa
Záznam oficiálního přenosu ze startu:
Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:
Oficiální animace ilustrující velikost Starship:
Oficiální animace letu Starship na Mars:
Testovací zážeh motoru Raptor 2:
Testovací zážeh vakuového motoru RVac:
Sestřih z výroby a testování Starship ve Starbase:
Statický zážeh Super Heavy B14:
Static fire of the Flight 7 Super Heavy booster pic.twitter.com/xqfykcq7QU
— SpaceX (@SpaceX) December 9, 2024
Statický zážeh všech motorů na Starship S33:
Static fire of Flight 7 Starship pic.twitter.com/3Xa2bYFkdp
— SpaceX (@SpaceX) December 15, 2024
Statický zážeh jednoho motoru na Starship S33:
Single engine static fire demonstrating a flight-like startup for an in-space burn pic.twitter.com/jELpcCOaO5
— SpaceX (@SpaceX) December 17, 2024
Sestřih záběrů z testovacího letu:
The seventh flight test of Starship ended before reaching its ambitious goals. Lessons learned are being applied to future vehicles to make them more reliable. A technical summary of the investigation can be found here → https://t.co/bPVruJ0uY7 pic.twitter.com/9noR4rrs7W
— SpaceX (@SpaceX) February 24, 2025
Aktuální informace
(V případě výpadku webu můžete živý blog sledovat také na samostatné stránce)
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
- Mise Starlink 11-13 - 26. 3. 2025
- Mise Starlink 6-80 - 21. 3. 2025
- Mise Starlink 11-7 - 16. 3. 2025
https://x.com/mcrs987/status/1880527467641032742
TheSpaceEngineer
Preliminary 3D analysis of the
@SpaceX
#Starship vehicle breakup. Full sequence from the beginning of engine troubles to the final breakup of the vehicle.
22:44:35 UTC to 22:48:22
More to come, but I thought I might as well push this rough cut out now.
No tak skor ako maj jun sa nepoleti urcite!!! ani keby bolo co na toto si FAA pekne posvieti a zmlsne skoda a ak sa potvrdi neake poskodenie na ostrovoch bude to dost neprijemne 😏 jedine ze by kacer donald zatahal za nitky
Nejsem optimista jak Musk, ze se poleti za mesic, doufam ze FAA se na to podiva poradne.
Neverim, ze vsechny Raptory shorely na prach a kdyby to nerizene vybuchlo drive, tak spousta trosek by dopadla na Tusk and Cairos a mohl by to by slusny masakr.
Ups, cesta k pilotovane lodi bude dlouha, mozna to Jared stihne, protoze uz nebude NASA administrator.
It is what it is. I kdyby neshoreli tak co? Nekdy to proste nevyjde, je to tak slozite, ze se to nekde posere, nekdy to vybuchne, ale je treba jit dal. Nevysetrtovat to x mesicu a go go
Presne tak.
A jak by sis představoval, že se na to FAA pořádně podívá? Jako že dostane od SpaceX krabici s hromadou disků s uloženými daty z letu, jejich anylitici, technici, softwaroví inženýři a jiní experti na raketové motory s full-flow staged spalovacím cyklem se na to podívají a navrhnou nápravná opatření?
Jinak si sám můžete ten slušný masakr spočítat. Vemte si dopadovou oblast, počet trosek a obydlenou část a uvidíte, že v klidu můžete trosky pozorovat, i když letí přímo na vás.
Slušnej masakr jsou třeba nehody na silnicích a taky byste asi nechtěl, aby každá nehoda zastavila celý provoz do jejího “pořádného vyšetření”. Třeba v ČR 400+ úmrtí a 25000+ zranění ročně, tedy během třeba 50 let máte šanci 0,2 %, že na silnici zemřete a celých 11 %, že dojde ke zranění.
Důležité pro rychlost, s jakou se bude létat znovu, je i to, zda šlo o řízenou destrukci ve chvíli, kdy zjistili, že ztrácejí kontrolu, nebo jestli nechali loď nekontrolovaně explodovat. Doufám, že šlo o řízený zásah, protože určitě měli k dispozici záběry z vnitřku lodi, kde musel být patrný požár, a mohli tak vědět, že loď ztrácejí.
Technicky bych řekl, že problém bude snadno řešitelný – pravděpodobně půjde buď o chybnou montáž, nebo o konstrukční detail, který půjde snadno upravit.
Elon Musk said:
Preliminary indication is that we had an oxygen/fuel leak in the cavity above the ship engine firewall that was large enough to build pressure in excess of the vent capacity. Apart from obviously double-checking for leaks, we will add fire suppression to that volume and probably increase vent area. Nothing so far suggests pushing next launch past next month.
Vypadá to, že se zaměří více na potenciální místa úniků provozních kapalin a přidají flašky s CO2 k proplachování prostoru nad motory, aby zamezili rozvoji požárů v případě úniku provozních kapalin. Optimistický výhled na další let zatím stále vypadá na únor, podle Muskova počítání času. Vyšetřování nehody, závěrečnou zprávu a opravné postupy bude schvalovat FAA.
Pro zajímavost, jen z toho videa, jak se projevovaly jednotlivé motory raptor Starship S33
E1 RC316 zhasnul v 00:07:39 17724 km/h / 141km
E2 RC385 zhasnul v 00:08:23 21275 km/h / 146km
E3 RC345 zhasnul v 00:08:02 19959 km/h / 144km
E4 RVac 398 zhasnul v 00:08:17 20978 km/h / 145km
E5 RVac 305
E6 RVac 275 zhasnul v 00:08:03 20044 km/h / 144km
Jupí Nový Hlen NG1 konečně doletěl do vesmíru. Mají na F9 jen 14,5 roku zpoždění. Doufam, že se teď čína pochlapí a zvladnou to taky. Na evropu si budeme muset ještě tak deset, dvacet let počkat.
Podle čeho to zpoždění počítáte? Já bych si počkal na první reflight a to bych pak bral jako bernou minci pro kalkulaci zpoždění.
Počitam to podle wiki startu F9 a mise rakety. Je to jen takovy kvalifikovany odhad. Jestli někdy bude startovat Nový hlen nějak často se neví. Z mého pohledu je to už teď zastarala technologie, bohužel F9-NG je to nejlepši co zatim funguje. I Musk se zminil že neni zrovna odvazany, že má stále jen F9.
To nejlepší pro kosmický program je zatím spin launch. Ale zatím nemají ani prototyp. Bohužel nabrali rok zpoždění. Bez vysvětlení.
Spin Launch je dobrej žert.
Spin launch by možná byl dobrý pro vynášení nějakého materiálu na orbitu měsíce, ale ne skrz zemskou atmosféru. Je to totální habaďůra … to už nějaký maglev nebo elektromagnetické dělo opřené o Mont Everest by asi dávalo větší smysl.
“Bude vypuštěno 10 simulátorů družic Starlink kvůli otestování vypouštěcího systému. Simulátory dopadnou do Indického oceánu stejně jako loď.”
Tohle uvádí přímo SpaceX? Budou tedy tyto testovací “subsatelity” opatřeny nějakým tepelným štítem a budou testovat návrat na zem, anebo je to jen špatný překlad a správně má být, že shoří v atmosféře?
“Starlink budou na stejné suborbitální trajektorii jako Starship, s dopadem v Indickém oceánu”.
Podle mého názoru je to místo v Indickém oceánu vypočítáno kvůli bezpečnosti.
Těch 10 simulátorů asi shoří buď celé, nebo dopadnou jen zbytky.
Já doufám, že shoří, protože jinak by to bylo docela nebezpečné do budoucna. Proto se taky takto ptám a zatím nikdo nebyl schopen dát jasnou odpověď.
Jinak ty simulátory vypadají takto:
https://www.youtube.com/watch?v=WKCL8nPN2Tw
Cílem je otestovat otevírání a zavírání nových dveří nákladového prostoru a upravený vypouštěcí mechanismus družic Starlink. Minule jim dveře nefungovaly dle očekávání.
K otestování budou použity tvarové a hmotnostní simulátory, tj. něco levného, co má stejný tvar a hmotnost, jako družice. Co neshoří v atmosféře, dopadne do oceánu.
Můžou být problémy např. s otevíráním a zavíráním dveří, simulátor se může vzpříčit ve dveřích nebo zaseknout při posouvání, může nefungovat nebo se rozbít podavač další družice, může se pokazit spousta věcí.
V mikrogravitaci spousta zdánlivě jednoduchých věcí nefunguje, jak by designér čekal a jak to fungovalo při 1G testování na Zemi.
Až budou mít ověřené, že to funguje podle očekávání, naloží loď drahým nákladem opravdových Starlinků, poletí je zkusit vypustit na orbitální dráhu a vrátit se zpátky, ideálně už na věž.
Jakmile bude tahle cesta prošlapaná, začne jim každý další start vydělávat.
Ale na nic z toho jsem se neptal, ptal jsem se na to, jestli SpaceX skutečně tvrdí, že dopadnou tyto subsatelity dopadnou až do oceánu.
SpaceX píše jen tohle: „The Starlink simulators will be on the same suborbital trajectory as Starship, with splashdown targeted in the Indian Ocean.“
Pointa je, že družice sestoupí do atmosféry po stejné trajektorii jako loď. Jestli ve výsledku po cestě kompletně shoří, nebo dopadnou nějaké trosky do Indického oceánu, to se s jistotou asi zatím neví. Je to nový typ družice, takže se lze opřít pouze o simulace, a ty nejsou dokonalé, jak ukázaly problémy s trunkem Dragonu, který také měl podle simulací kompletně shořet, i když tomu tak v praxi nebylo.
Navíc pokud půjde o hodně hrubé simulátory, tak data ohledně (ne)shoření asi stejně nepůjde 100% vztáhnout na finální verzi družic.
No a to je přesně to proč se tak ptám. Ta trajektorie nebude stejná, protože jiná hmotnost a plocha, takže pokud dopadnou, tak asi dříve, ale spíš mě zaujalo to, že by vůbec mohly dopadnout. Čekal bych v tomto případě jasný záměr, aby komplet shořely i když chápu, že nad oceánem to zase takový problém není.
Vidím, že si nerozumíme!
Je třeba se vyjadřovat přesně!
Těch 10 simulátorů Starlink musí dopadnout do oceánu, konkrétně Indického oceánu a v něm do ohroženého prostoru, který byl pro let Super Heavy Starship IFT-7stanoven. Pro let Super Heavy Starship IFT-7 byl stanoven takový ohrožený prostor s dostatečným předstihem, aby se mu museli všichni vyhnout. V tomto prostoru je zakázaný jakýkoli pohyb a vstup.
Ti, kteří si plánují vstup (vjezd, nebo vzlet) v daném čase do dané oblasti jsou dopředu upozorněni, že jim nebude povolen.
Pro mě to znamená, že v tomto ohroženém prostoru v časovém horizontu přistane S-34 spřesností do jednoho metru.
Pokud z nějakého důvodu havaruje, tak má vyčleněný stejný ohrožený prostor, jako těch 10 simulátorů.
Ty mají dokázat, že jsou schopny opustit vypouštění zařízení “velkých satelitů Starlink” ze zařízení “PEZ” na “určené výšce a dráze” a na základě těchto dat jim SpaceX spočítalo dráhu tak, aby dopadly do toho samého ohroženého prostoru.
Pokud dopadnou mimo tento vymezený ohrožený prostor, tak je to samozřejmě z hlediska bezpečnosti špatně.
Tak ještě jednou, primárně jde o to, aby se na zem vůbec nedostaly.
Jak je to vlastně s nosností Superheavy Starship. Je schopna vynést dejme tomu na nízkou oběžnou dráhu 100 tun. Když bude vynášet například 20 tun, může i dále než na nízkou oběžnou dráhu, nebo bude muset být vždycky dotankována ?
V době, kdy byla plánována nosnost 100–150 tun na LEO, SpaceX uvádělo předpokládanou nosnost 21 tun na GTO.
Děkuji za objasnění.
Ale třeba Elon bude zachytávat a zkapalňovat to, co naprdí krávy a tím ochrání ozonovou vrstvu. :-),
Já myslím, že ozonovou vrstvu ničí freony a ne skleníkové plyny.
Plán mise obsahuje vypuštění 10 hmotnostních simulátorů satelitů Starlink při suborbitálním letu (dopadnou do Indického oceánu), zážeh motoru ve vesmíru, znovupoužití motoru z IFT-5, testování různých druhů keramických a kovových žáruvzdorných destiček včetně jedné s aktivním chlazením. Testování tepelného namáhání prototypových záchytných bodů na Starship při brždění atmosférou. Nové radarové senzory na zachytávací věži a nové krytí senzorů jako ochrana před poškozením při startu, kvůli které při minulém letu nebylo možno zachytit první stupeň. O 25% větší palivová nádrž Starship, vakuová tepelná ochrana potrubí s přívody paliva, silnější zdroj elektrické energie (2.7MW), aby mohli dělat složitější a déle trvající mise na oběžné dráze – míří tím na test přečerpávání paliva pro Artemis.
https://www.spacex.com/launches/mission/?missionId=starship-flight-7